Poslední závod sezóny, MČR v obtížnosti v Brně na nejlepší stěně u nás. Doma kluci bojují s bacilem a v noci před závodem spím asi 3 hodiny, ale v kvalifikačkách to naštěstí není moc znát a jako jediný s Adamem topuji obě cesty za cca 8a/b. V nedělním semifinále lezu na jistotu a to není správně, závěrečné černé stisky mě překvapují, jak jsou špatné, dochází mi síly a 4 chyty pod Topem jdu k zemi. Dává mi to 2. místo do finále, za Adamem.
Semifinále by Chodura
Záznam ze semi
Finále je už jiná písnička, těžké od začátku, nepříjemný skok a pak to hrnout, parádní světová cesta. Leze se mi mnohem lépe než v semifinále, lezu téměř bez chybičky, závodní mood ON. Dolézám do headwallu, malá chybka a těsně pod topem padám – ty finiše musím zlepšit. Trošku tuším, že Adam bude topovat, a i když to v headwallu celkem dramatizuje, ukáže mistra a topuje. Takže pro mě druhé místo.
Finále by Chodura
Finále by Chodura
Záznam by ČHS
The last competition of this season, the Czech lead climbing championship, took place in the Brno gym, the best gym in this country. The boys are sick and I don't get much sleep the night before the competition – just about three hours – but luckily this doesn't influence my performance during the qualification. Adam and me are the only ones who get to the top of both the 8a/b routes. On Sunday semifinal I try to play safe and that's not good, the black holds at the end of the route are surprisingly bad, I get tired and I fall down four holds under the top, so I pass to the final from the second place, after Adam.
The final is very different, it's super hard from the beginning, with a tough jump and then one really needs to push hard – an amazing world-class route. I'm doing much better than during the semifinal – I climb almost flawlessly and the competition mood is ON. I reach the headwall but I make a small mistake and fall from under the top – I really need to work on finishing. I guess Adam is going to get to the top, and so he does, though the headwall part looked pretty dramatic. And this means I score the second place.
V práci mám pár hodin naděláno, tak to zapíchnu dříve a frčím po dálnici do Bahratalu, konečně kvalitní písek a hlavně chci omrknout nějaký projekt na zimu. Začínám u Traumzeitu 8A+/B, zkusím Flash, ale oblinky mi moc nedrží, nakonec lezu trochu campus verzí po řezkách a po pár pokusech mám hotovo, asi spíš 8A+?.
Traumzeit 8A+
Přesouvám se k Double Backflipu 8C/8C+, kdysi sem to zavrhl a vlastně ani nevím proč, krokuji a je to parádní lezení. Boulder má tři části: úvodní 4 silové kroky za cca 7C+/8A, druhá část - otočka ve spáře a třetí část samotný Backflip 8B/+, ale bez spodní stěny na nohy. První část krokuji docela rychle, ale nějak mi nejde vymotat se přes spáru, až když dorazí Fox, tak přicházím, jak na to. Zbytek jde už docela dobře a samotnou třetí část se mi po zkrokování daří přelézt v kuse hned. Krokování ubralo síly, ale dám pár ostrých pokusů v celém boulderu a jde to dobře, zatím dělám chyby, ale i tak párkrát dolézám do třetí části a k přelezu až tak moc nechybí, i když jak moc chybělo, to se uvidí až při další sešn, těším se.
Double Backflip 8C/C+
I have more work hours done than I need, so today I end early at work
and hurry to Bahratal. Finally I can enjoy some quality sandstone, and,
above all, I want to find some new project for winter. I start with
Traumzeit 8A+/B, I try Flash, but the round structures are slippery, so
in the end I try a bit of a campus style and after several attemts I'm
up. I guess it's an 8A+?.
I move to Double Backflip 8C/8C+, in
the past I dismissed this boulder, I don't even know why. I try the
moves and it's such a cool climb! The first part of the boulder are 4
power moves with grade about 7C+/8A, then comes a spin in a crack and
then the third part – Backflip 8B/+, but without the bottom wall to
support the feet. I'm done with the first part quickly but I can't get
through the crack until Fox comes and I sort of figure it out. The rest
is ok, I climb the whole third part immediately. I'm already a bit tired
from practicing the moves but the attempts go well. Even though I'm
still making some mistakes I reach the third part several times and I'm
pretty close to finishing. We'll see how close I actually was on the
next session. And I'm really looking forward to it.
Jeden z vrcholů boulderingové CZ scény je tu. Poměrně dlouho se rozhoduji, jestli vůbec do Slaného jet, po přípravě a samotném závodu na MS cítím, že by tělo potřebovalo spíše odpočinout. V páteční kvalifikaci se necítím příliš dobře a i když jsou bouldery lehké, nelezu je s lehkostí. Dávám 6 topů na 8 pokusů a zajišťuji si 3. postupové místo do semifinále.
Kvalifikace by Petr Chodura
Druhý den v semifinále se cítím o něco lépe, dávám všechny 4 bouldery na 14 pokusů. Nejvíce mě baví brutální silová trojka, kterou dávám těsně před limitem a jako jediný s Adamem. Semifinále na pokusy vyhrává Adam, následují kluci se dvěma Topy, postupuje i brácha, takže radost.
Semifinále by Petr Chodura
Záznam ze semifinále Horosvaz
Odpoledne aktivní odpočinek s dětmi a jde se na finále. Začíná se vzpomínkou na Honzu Chválu, stále je v našich srdcích. Bouldery vypadají dobře, snad ani ne tak těžce jako spíše moderně laděné. Jedničkou proběhnu na první pokus, zabrat za lišty a pohlídat si Top. Dvojka začíná průtlakem a pak obouruční skok. V prvním pokusu skáču, padám a říkám si, že tu bych mohl padat ještě dlouho. Zkusím variantu b - jít křížem, to perfektně zafunguje a jsem v Topu.
Finálová 2 by Lukáš Bíba
Trojka začíná koordinačním skokem, tady cítím, že mi chybí boulderingová praxe, a skáču až na třetí pokus, zbytek si pohlídám, v otočce o 180° mi v hlavě probleskne, jestli si raději nemám někde opřít nohy, ale rozhodnu se pro campus verzi a i s malou rezervou Topuji.
Finálová 3 by Lukáš Bíba
Čtyřka je technický kolmáč, přes úvodní průtlak se dostávám, ale pod Topem dvakrát padám, smekám, tam je to peklo.
Finálová 4 by Lukáš Bíba
Topuje jen Adam a zaslouženě vítězí, já se třemi topy beru druhé místo a třetí končí Štěpán Volf.
One of the crucial Czech bouldering events is finally here. I'm not sure
if going to Slaný is such a good idea, for I feel that my body needs
some rest after all the training and the World Championship. And I don't
feel very good during the qualification on Friday: even though the
boulders are quite easy, I don't climb them with much ease. I score 6
tops in 8 attempts, though, and advance to the semifinal from the third
place.
Semifinal is a bit better, I send all the four boulders in
14 attempts. I really enjoy the third boulder, a brutal power climb. I
send it just before the time runs out and only Adam climbs it, too. Adam
wins the semifinal, the guys who scored two tops follow, and my brother
advances, too, so I'm really happy.
I spend the afternoon by
active rest with my children and then the final comes. We begin with a
memory of Honza Chvála, he is still in our hearts. The boulders look
good, they are modern but not really hard. I need just one attempt to
finish the first one. The second boulder starts with a mantel and then
there is a jump for both hands. First I jump and fall and I say to
myself that this could take long, so I try a different approach and it
works great – in the end I score a top.
Number three starts with a
coordination jump, I feel I really lack practice here and it takes
three attempts to jump. The rest is ok, for a moment I consider finding
some support for my feet but then I decide for the campus version and
get to the top like that.
The fourth boulder is a technical
vertical, I get through the mantel at the beginning and then I twice
fall from under the top. It's really hard in there.
Adam is the
only one who gets to the top and earns his win fair and square, I end up
second with my three tops and Štěpán Volf is third.
Sezóna snů, nechápu: dvě třetí místa na světovém poháru a teď na mistrovství světa neskutečné 4.místo!!! Ufff, to je brutál.
Příprava na MS byla dobrá, cítil jsem se ve formě, měl jsem jediný malý problém s bicákem, který v průběhu závodu řešila Nikol Chovanová z Fyziogymcooper. Kvalifikačky byly pěkné a daří se mi zalézt 13. postupové místo do semifinále. Tu vytrvalostnější cestu dávám tři chyty pod Top - tam obsazuji dělené 8. místo, v té bouldrovější mi vlivem natečení smeká noha a obsazuji dělené 18. místo, postup vyšel pěkně a nevzal mi tolik sil jako při posledním SP v Kranji.
Kvalifikace by Jan Virt
Při prohlídce semifinále mám radost, klasicky nepříjemný začátek, ale pak pěkné lezení po lištách a stiscích, těším se. A cesta mi sedla perfektně. Dolézám až do headwallu a vlastně nejsem ani úplně na kaši, ale pár kroků pod Topem přijde najednou moc těžký krok, padám a jsem překvapený, že se dostávám do vedení. Nakonec místo přelézá pouze Hamish McArthur, stejně jako já padá Schubert a Potocar, což pro mě znamená bombastické 4. místo a finále MS!
V ženách máme finálovou naději v Elišce Adamovské, zaleze krásně a padá jako spousta dalších závodnic v kroku nad hranou převisu. Drží 8. postupové místo, ale kontroverzní protest (viz FB horosvazu) francouzské reprezentace odsunuje Elišku na 9. místo a do finále posílá francouzskou závodnici, nechápu. Eliška má ale dobře našlápnuto a její čas ještě přijde!
Semifinále by Virt
Záznam IFSC
Odpoledne odpočívám a promítám si v hlavě semifinálovou cestu. To bylo fakt dobré – jak to, že tam všichni tak popadali? A vlastně jak to, že se mi letos tak daří? Zasloužím si to vůbec? Vždyť tu jsou profesionálové, já sedím 8 hodin v práci a do toho trénuji, na Hudy v Brně se dostanu 1x za týden/14dní. Kde bych byl, kdybych makal jako ostatní? A bylo by to vůbec lepší, nebo je to pro mě právě takto nejlepší? Spousta otázek, ale krásný pocit moci si vůbec takové otázky pokládat.
Finále je tu a bude to velký! V izolaci panuje pohodová nálada, finálová cesta nevypadá úplně nejvíc cool, hlavně závěrečná spíše technická pasáž ve výlezu. Cestou procházím dobře, ve skoku na začátku trochu zaváhám, ale napodruhé skáču v poklidu. Dolézám do výlezu, zvednu vysoko nohu a sotva dýchám, lehký odpočinek a hrnu to po malinkých lištách k Topu, kterému v pádu mávnu a jdu k zemi.
Mám velkou radost, nechal jsem tam všechno a jsem totálně vyšťavený. Koukám na výsledky a prozatím jsem na 1. místě. Hustý, to by mohlo vyjít na medaili, tajně si doufám. Vychází, ale na tu bramborovou, zbylí tři závodníci mě předlézají a na mě zbude až 4.místo, chvilku jsem trošku zklamaný, medaile, to by bylo něco, ale i 4. místo beru možná jako největší výsledek své kariéry, naprosto neskutečný. O takovém umístění jsem si nikdy ani nesnil.
Finále by Virt
Finále by Virt
Záznam IFSC
Takový výsledek je obrovskou motivací do dalšího tréninku a moc se těším na další sezónu, svěťáky v obtížnosti mě ohromně baví. Ale teď se těším na krátký odpočinek a snad i nějaké skály! Největší dík za podporu Kačce, díky které můžu trénovat, jak si usmyslím, a společně se dvěma nej klukama jsme TÝM!
Moji nej fanoušci <3
This looks like a season of my dreams! I don't get it: I scored two
third places in the World Cup and this time I got an amazing 4th place
in the World Championship. So cool!
The training was ok, I felt
strong and in shape, the only tiny trouble was my biceps, but Nikol
Chovanová from Fyziogymcooper was helping me during the competition. The
qualifications were good, I advanced to the semifinal from the 13th
place. I get to the third hold under the top of the endurance route,
which earns me a shared 8th place and I slip on the boulder-like route,
so I share the 18th place. It was quite ok and I dindn't get as tired as
in the World Cup in Kranj.
I'm happy about the semifinal routes,
the beginnings are hard, as always, but then there is a lot of climbing
on ledges and grips and I'm really looking forward to this. And the
route looked like it was tailored for me. I'm not really exhausted when I
get to the headwall, at least I don't feel so, but few moves away from
the top there is a super hard move and then I fall. It's a bit of a surprise
that I'm actually first. Eventually, only Hamish McArthur gets further,
Schubert and Potocar fall from the same spot as me, which means a
supercool 4th place and advancing to the final of the World Championship
for me!
In the womens' category we hope Eliška Adamovská will
get to the final, too. She does great and falls from the move above the
edge of the overhang like many other competitors. She is on an 8th
place, the last one from which she could advance to the finals, but a
controversial protest of the French representation team (see the
Facebook of Český horolezceký svaz for more information) she is moved to
the 9th place and the French representative advances instead of her. I
don't get this. Eliška is in great shape, though, and her time will
still come!
I take a rest in the afternoon and recall the
semifinal route. How come that all the guys were falling so much? And
how come I'm doing that well this year? Do I deserve it at all? There
are professional climbers and I'm the one who sits eight hours at work
and I only can train at the Hudy gym once in every week or two. What
would it be like if I was training as hard as the others? Would it be
better for me or is it the best as it is now? So many questions, but
it's great to be in the situation when one can ask them.
The
final has come and it's going to be huge! The overall mood in the
isolation is good and relaxed and the final route, especially its final
(and rather technical) part doesn't look that super hard. I'm doing well, I
hesitate with the jump a little, but the second attempt is successful. I
get to the finish, lift my leg and fight my way up, over small ledges
and up to the top. I just wave it and fall, though. I'm really happy, I
gave it all I had and I'm totally exhausted. So far I am 1st and I hope I
could get a medal. In the end I'm 4th, the remaining three climbers are
better. I'm a bit disappointed at first, the medal was so close, but
the 4th place is great, actually. It's probably the best result of my
whole climbing career – totally unbelievable. I've never dreamt of this.
Such
a result is a huge motivation for training and I'm really looking
forward to the next season, I really enjoy the lead climbing world cups.
But now I'm really looking forward to some rest and climbing outdoors!
Many thanks go to Kačka for her support. Thanks to her I can train as I
wish and together with the most amazing two little boys in the world we
make an amazing team!
Včera jsme s mým lezeckým parťákem z HK vyměnili zaprášenou stěnu za čerstvý vzduch na Prachově a byli jsme nadšení. Na rozlez nalézám omylem do Miami Beach IXc, bez mága na sluníčku stékám z lištiček a říkám si, že je to sakra těžká osmička.
Pak jdu do Bourání Pomníků XIa. Prvním nálezem upoceně krokuji a nejsem si jistý, jestli v dnešním teple přelezu úvodní bouldr v kuse, vršek už nedolézám, ten má být za osm. Vychladnu a druhým pokusem se mi daří i s lehkou převahou přejít přes úvodní boulder, hrnu to nahoru, lezu přímo a zastavuje mě až vypečený závěr, kde asi deset minut nalézám a slézám, než se překulím přes osolenou výlezovou hranu skály. Lezení zakončíme Paštovým Odkazem VIIIa a plánujeme další návštěvu, je tu krásně.
Bourání Pomníků XIa
Yesterday I went climbing with my climbing mate from Hradec Králové and we switched the gym for fresh air in Prachov. It was awesome. First I started climbing Miami Beach IXc by mistake and without chalk I soon went down. What a hard eight, I was telling to myself...
Then I go for Bourání Pomníků XIa. At the first attempt I just try the moves and I'm not really sure I can get over the boulder at the bottom of it in today's hot weather. And I don't try the upper part, it's supposed to be an eight. I cool down a bit and climb the boulder quite easily. And then I go on until I get to the final part. There I spend about ten minutes, it's pretty tricky, but eventually I climb over the edge and I'm done. We finish our climbing session with Paštův Odkaz VIIIa and we plan another visit, it's really cool here.
Po čase stráveném v okolí jezera Lago di Garda se přesunujeme do slovinské Kranje na závěrečný díl Světového poháru v lezení na obtížnost. Těším se na legendární old school stěnu a boulderové cesty. Kvalifikace jsou hodně vytrvalostního charakteru a většinou se rozhoduje až v závěrečných krocích, daří se mi dvakrát těsně spadnout pod Topem a zajistit si tak 15. postupové místo do semifinále.
Kvalifikace SP Kranj by Jan Virt
Odpoledne cítím, že mi kvalifikace daly hodně zabrat, a únavu pociťuji i před semifinále. V semifinále dělám na začátku cesty pár chyb, pak už lezu dobře, ale za polovinou cesty mi začíná docházet šťáva, špatně se postavím a jdu k zemi. Nejprve si myslím, že to nebyl dobrý výkon, nakonec mi to ale stačí na pěkné 10.místo a těsný nepostup do finále, které mi uniká vlivem horšího výsledku v kvalifikaci.
Semifinále by Jan Virt
Záznam IFSC ze semifinále
V celkovém hodnocení Světového poháru obsazuji skvělé 6. místo!
After some time spent near Lago di Garda we move to Slovenian Kranj for the final World Cup in lead climbing. I'm looking forward to the legendary old school gym and boulders. The qualification is a lot about endurance and often the final moves decide. Twice I fall from under the top and advance to the semifinal from the 15th place.
I feel tired in the afternoon, the qualification has taken its toll. I make several mistakes at the beginning of the semifinal route but then it gets better. But in the middle of the route I already lack energy and after one bad move I go down. First I think this was a pretty poor performance, but in the end it's enough for a nice 10th place. I do't pass to the final, but I was close – unfortunately my qualification results weren't good enough.
My total final score in this years' world Cup is an amazing 6th place!
Posledních 10 dní uteklo jako voda. První akcí byl Rockmaster v italském Arcu. Rockmaster jsem jako malý hodně vnímal, brali jsme tento závod jako ještě něco víc než mistrovství světa, hltali jsme úspěchy Mrázy a snili o účasti na závodě. Vlivem více faktorů mi přistála pozvánka do mailu a měl jsem možnost si atmosféru Rockmasteru letos vychutnat. Závod se dost změnil a tento rok bylo 8 pozvaných lezců, kteří závodili jak v KO boulderu, tak v duelu (dříve byli vždy specialisté na jednotlivé disciplíny). Den před závodem máme možnost si bouldery vyzkoušet, neznáme ale pořadí boulderů v závodu, takže zkoušíme vše naplno. Dva bouldery se mi daří vylézt, ve dvou padám pod topem. Cesta v duelu je letos težší než obvykle, cca 8a, a se svými dvěma pracovními pokusy jsem spokojený, jen cvakání presek mě trochu zlobí.
V závodní den nejprve zafandíme Elišce Adamovské, také v její premiéře na Rockmasteru, a odpoledne závodíme my. Na každý boulder máme 3 pokusy, dva nejhorší v každém kole vypadávají. Parádně se mi daří silová jednička, kterou jako jediný s Adamem posílám do Topu. Dvojka, to je koordinační skok a pak ještě těžce do Topu. Skok jsem v pracovním dni udělal jednou z deseti pokusů a bylo mi jasné, že bude muset vše klapnout. První pokus nula, druhým skáču a zajišťuji si postup dále. Trojka je brutální kolmáč, ten nám oproti tréninku hodně ztížili, v tréninku ho téměř každý dal na první pokus, a vlastně už jen nastoupit do kolmice a udělat první krok znamená postup dále – to se mi daří a i v kolmáči se cítím celkem dobře. Do posledního boulderu nastoupím po boku Adama Ondry a Filipa Schenka, silovka s průtlakem na závěr neodolá jen Adamovi, mně i Filipovi se daří dolézt pod Top, ale díky lepším předchozím kolům obsazuji brutal 2. místo za Adamem.
KO Boulder
KO boulder
Do duelu jdu z boulderů dost unavený, přesto v kvalifikaci obsazuji 4. místo s časem 1:27s a do čtvrtfinále jdu s boulderistou Michaelem Piccolruazem. Čtvrtfinálový duel je mezi námi hodně vyrovnaný, Michael má ale malinký náskok, v převisu trochu bojuji s cvakáním expresky a mezitím Michael dolézá k Topu a tím pro mě účast na Rockmasteru končí.
Lead Duel by Petr Chodura
Lead Duel
Po závodech razím s Adamem na jedno dopoledne do skal, jako za starých časů. Daří se mi přelézt Progetto Tribout 8b na OS a jsem blízko i k OS přelezu 8b+. 1.9. Moc příjemné dopoledne jako svatební den Adama a Ivy na krásném místě Naranch prvního září, vše nejlepší do společného života!
Svatba Adam & Iva
Time has been flying last ten days. The first event I went to was Rockmaster in Arco, Italy. I adored this competition, it used to be more than the World Championship for me. We were devouring Mráza's successes and dreamt about participating ourselves one day. Thanks to multiple circumstances I received an e-mail invitation so I got the opportunity to enjoy Rockmaster this year. The competition has changed quite a lot. This year 8 climbers were invited and they competed in KO boulder and in duel (unlike before when there people specializedin one of the disciplines). On the day before the competition we are allowed to check out and try the boulders. We don't know their order in the competition, though, so we give the training all we have. I finish two boulders and fall from the top of two others. The duel route is harder than the usual 8a and I'm quite satisfied with my performance, I only struggle with the quickdraws.
On the competition day we first go and cheer Eliška Adamovská and in the afternoon it's our turn. We have three attempts for each boulder and the worst two climbers are eliminated at the end of each round. I'm doing awesome with the first power boulder, Adam and me are the only ones who reach the top. The second boulder is a coordination jump and pushing hard for the top. I only managed to jump once in ten attempts when we were training, so I am well aware that I simply need to do it somehow if I want to advance. The first attempt is a failure but at the second attempt I manage to jump and get further. The third boulder is a brutal vertical, much harder compared to the training and mere starting and getting over the first move equals to advancing. I do that and I actually feel quite good at the vertical. Adam Ondra, Filip Schenk and me are the only ones who get to try the last boulder and Adam is the only one who gets over the power climb with a mantel in the finish. Filip and me both get under the top but as my results before were a bit better I score an amazing 2nd place in this discipline.
I enter the duel very tired from the boulders but I score the 4th place in the qualification (my time was 1:27s) and I advance to the quarterfinal together with Michael Piccolruaz. We are quite balanced, but Michael is a bit ahead of me, then I struggle with the quickdraws in the overhang and in the meantime Michael gets to the top and the competition is over for me.
After that I spend a day in the rocks with Adam, like in the good old times. I climb Progetto Tribout 8b OS and I'm pretty close to an OS of an 8b+. On 1.9. we attended Adama and Iva's wedding day at Naranch, best wishes for their life together!
O víkendu razíme za brzkého rána se Štěpánem na Mladkov. Tady čeká neopakovaný Konec Světa za 8B, který jsem vylezl před 12 lety. Boulder si tréninkově zkouším zopakovat se Štěpánem a chci zkusit vymyslet nějakou novou betu. Při zkoušení potvrzuji Štěpánův názor, že boulder je blíže k 8B+, což znamená, že jsem kdysi nejspíše přeskočil hodnotu 8B a skočil rovnou z 8A+ na 8B+. Tehdy jsme neměli tolik zkušeností s klasifikací, byl to rok, kdy jsem skončil druhý na MS.
Konec Světa 8B+?
Jak to tak bývá, když se člověk vrátí ke starému boulderu, vymyslí se něco nového. A i tentokrát jsem vymyslel, že se dá napálit z bočáku v převisu rovnou daleko do hrany, to mě tehdy ani nenapadlo. Je to o něco lehčí než doleva a po hodince ladění a pokusování přelézám, takto je to asi těch tehdejších 8B. Vlastně se jedná možná o logičtější směr a ten původní je taková úhybka doleva, v dnešním světě variant je to asi ok. Zkouším chvíli ještě zopakovat původní verzi, ale na tu už je teplo a není síla.
Konec Světa Direct 8B
Early in the Saturday morning Štěpán and me set off to Mladkov – the unrepeated Konec Světa 8B boulder, which I climbed 12 years ago, is waiting for us. I try to climb it once again just to keep in shape and I'm also trying to figure out a new beta. I agree with Štěpán that the boulder is actually an 8B+. It seems that long ago I had skipped the 8B grade and just shifted to climbing 8B+ boulders straight away. Also we didn't have much experience with grading back then, it was the year when I scored the second place at the World Championship.
Usually, when people return to an old boulder, they discover something new. So, this time I found out that I can actually get far to the edge from the overhanging side-pull. I didn't think about this option before. It's a bit easier like this, and after an hour I climb it. I guess this version is a true 8B. It seems more logical and the previous beta is more of a diversion from it, which is ok, I guess – we're living in the world full of options anyway. I also try the original beta but it's already too hot and I don't have any power left.
Uff, to byl týden. Stále to zpracovávám, rovnám si myšlenky, cítím se namotivovaně, ve formě, šťastně. Povedly se dvě medaile – neskutečný. Medaile beru s pokorou, neboť tu chyběla velká trojka připravující se na olympiádu – Adam Ondra, Alex Megos a Jakob Schubert, ti by pravděpodobně do stupňů vítězů promluvili.
Francie
Uplynulý týden se konaly dva světové poháry ve Francii v krásných lokalitách Chamonix a Briancon. Razím s rodinkou, pohoda na závodech je pro mě důležitá, mohu se alespoň psychicky odreagovat při přebalování a zároveň je tu velká podpora od Kačky. V první kvalifikaci v Chamonix udělám malinkou chybku, těsně pod Topem se špatně postavím a šmyknu, druhá cesta je brutal silovka a v té se mi zadaří dolézt mezi nejlepšími a postoupit do semifinále z děleného 13. místa. Semifinále se kvůli počasí leze trochu neobvykle ještě ve stejný den a vychází mi skvěle, ve vytrvalostní cestě nechybuji a dolézám do závěrečného headwallu, vypadá to na těsný nepostup do finále, ale ti nejlepší z kvalifikace chybují a nakonec postupuji ze 6. místa do svého 3. finále v lezení na obtížnost v životě.
Semifinále by Zumr
Semifinále IFSC
Po takovém semifinále kluci usnou jako dudci, já jsem ale plný emocí a dlouho do noci si opakuji momenty ze semifinálové cesty a těším se na finále. Čekání na finále je zdlouhavé, v Chamonix prší, člověk nechce moc jíst, moc ležet ani být příliš aktivní, aby byl večer na 100% ready. Finále v Chamonix je výjimečné, v pozadí Mont Blanc, spousta diváků, krásný zážitek. Do cesty nastoupím klidně, rozjedu to od začátku, při nálezu do převisu mě překvapí, jak špatné chyty jsou, a vracím se. To je chyba, která mě stojí síly, a pak je to boj o každý chyt, cesta je brutální, dolézám kousek za polovinu a myslím si, že se z 6. místa příliš neposunu. Jenže s dalšími závodníky se ukazuje, jak moc je ta cesta těžká, a stoupám pořadím až na neskutečné 3. místo! Euforie!
Finále by Zumr
Stupně vítězů by Lenadrapella
Finále IFSC
Další dny trávíme v Chamonix, v plánu bylo užít si atmosféru Chamonix v plné kráse, ale počasí trochu kazí plány, dáme jeden trénink na místní stěně a přesun do Brianconu.
Chamonix
Do Brianconu se těším, je tam největší převis na okruhu Světového poháru,. Snad budou těžké kvalifikace, říkám si. A byly. Hodně těžké cesty, nepadne ani jeden Top, cestami procházím perfektně a výsledkem je 4. postupové místo do večerního semifinále. Semifinále je trochu více vytrvalostní, cestou procházím dobře, běžím a dolézám kousek pod Top, z reakcí publika cítím, že to bude dobré, a dokonce další postup do finále, yes!
Semifinále by Virt
Semifinále IFSC
Nakonec poměrně pohodlný postup, opět ze 4. místa, dost dobrej den. Opět poměrně dlouhé čekání na finále, ale užíváme krásného prostředí s rodinkou, kluci mě nabíjejí energií. Při finále se střídá silný déšť se slunečními paprsky, na lezeckou podmínku to naštěstí nemá vliv. Finálová cesta vypadá poměrně těžce, ale nakonec to není takové peklo jako v Chamonix. Cesty v kolech na Onsight se mi lezou dobře, díky zkušenostem se mi daří trefovat správné sekvence kroků, na startu to nakopnu a hrnu to, co to dá. V cestě tentokrát dělám jen malinkou chybku, dolézám do závěrečného headwallu, malý odpočinek a chci valit dál, následuje malá oblinka, překvapuje mě, jak je špatná, v tu chvíli si uvědomím, že jsem měl odpočinout déle, zkusím poskočit do spoďáčku a jdu k zemi. Jsem spokojený , ale cítím, že to mohlo být lepší, ale vyvarovat se chybiček ve finále téměř nejde. Výkonem se dostávám do vedení, lezou ještě tři lezci, Dimitry překvapuje a přelézá mě, Sean Bailey, taky tak trošku překvapivě, padá pode mnou, mám jistotu další bedny. Stefano Ghisolfi leze rozvážně, na hraně převisu uklouzne a neskutečně se udrží na stěně, dolézá nejdál a zaslouženě vítězí. Pro mě tedy další bronzová medaile!
Finále by Slooten
Stupně vítězů by Slooten
Finále IFSC
Moc všem děkuji za hezké zprávy a blahopřání, je skvělé cítit tu podporu! Teď neusnout na vavřínech a valit trénink dál, už za měsíc mě čeká Rockmaster v kolébce sportovního lezení italském Arcu a pár dní poté další kolo Světového poháru ve slovinské Kranji!
Wow, what a week this was! I'm still processing it and trying to sort out my thoughts a bit. I feel motivated and happy and I'm in a great shape. I scored two medals - unbelievable! I need to remain modest, though, as the three cool Olympic guys (Adam Ondra, Alex Megos and Jakob Schubert) were missing in the competitions, and I think they would have a lot to say about who should sttand on a podium.
Last week two rounds of World Cup took place in France: one in Chamonix and the other one in Briancon. I took my family with me, it's important to feel relaxed and changing diapers is great relaxation, indeed. And Kačka's support is super important. I made a small mistake during the first qualification in Chamonix, I slipped right under the top. The second route is a brutal power climb and I'm among the best ones, so I pass to the semifinal from a shared 13th place. Due to the weather the semifinal takes place on the very same day as the qualification, which is a bit unusual, but I'm doing great. I make no mistakes on the route and reach the final headwall. It looks like I won't make it to the final, but the guys who were best in the qualification made some mistakes, so in the end I'm 6th and I pass to the final of a lead climbing competition for the third time in my life.
After such a dramatic semifinal my boys sleep like logs, I'm full of emotion, though, and keep reliving the semifinal route until late at night. I'm loooking forward to the final a lot. Waiting for it is looong, it's raining in Chamonix and I don't want to eat or lie too much, nor to be active too much, so that I'm 100% ready.
The final in Chamonix is extraordinary, with Mont Blanc in the background and huge audience. An amazing experience, really. I start calm and proceeed quickly, at the beginning of an overhang I'm surprised by some bad holds, so I return and this mistake costs me lots of strength. After that it's quite a struggle for each hold, the route is cruel, I barely get to the second half and I don't think I would score better than the 6th place, but it turns out that the route is really super hard, so in the end I score the unbelievable 3rd place! I'm ecstatic!
We spend the following days in Chamonix for we planned to enjoy the place but the weather ruins it, so we just have one traning session in the local gym and then we move to Briancon.
I'm loooking forward to Briancon – there is the biggest overhang of the World Cup – and I hope the qualification routes will be tough. And sure they were! The routes were super hard, none scored the top. I'm climbing smoothly and I pass to the semifinal from the 4th place. The semifinal route is more about endurance and I'm doing quite well, I get very close to the top and from the reactions of the audience I guess it's good. I pass to the final, yes!
Eventually, I pass from the 4th place again, I have a good day, really. Again, we wait for the final long time, but we like the place so we enjoy it. My boys are amazing source of energy for me. During the final the rain is followed by sunshine and vice versa, fortunately this doesn't impact the climbing conditions. The final route looks hard but in the end it's not as bad as the one in Chamonix. I enjoy the onsight climbing, thanks to my experience I manage to do the right sequences of moves, I only make one tiny mistake and climb to the final headwall. There I take a break and want to go on, but on the next round hold I realize that I should have rested more. I try to jump to the undercling and I go down. I'm happy, though. I feel it could have been better but it's almost impossible not to make mistakes in the final. My performance is among the best ones, just three climbers follow after me. Dimitry surprises us and gets ahead of me, Sean Bailey falls sooner than me, which is surprising, too. Now I know I'll be standing on the podium. Stefano Ghisolfi climbs prudently, he slips on the edge of the overhang but manages to hold on quite extraordinarily. He gets furthest and really deserves to win. Another bronze medal for me!
Thank you all for the nice messages and congratulations, it's amazing to feel such support! Now I need to keep working and training hard, for I'm going to attend Rockmaster in Italian Arco – the cradle of the sport climbing, and then another World Cup competition in Slovenian Kranj!
V předsvátečním víkendu proběhl druhý světový pohár ve švýcarském Villars. Nejprve ve čtvrtek zafandíme sourozencům Křížovým v rychlosti. Rychlost se hodně posunula a na postup do finálové šestnáctky je potřeba čas 5,77s. Hustý – hlavně malincí Indonésané. V pátek obtížnost, v první cestě padám ve skoku v headwallu, podobně jako do té doby ti nejlepší, zdá se, že je dobře založeno, ale v průběhu závodu se skok přemyslí a spousta i slabších lezců místo přelézá.
Kvalifikace by Zumr
Druhá cesta je celá po řezkách, leze se mi celkem dobře, v headwallu mě trošku překvapí, jak to zhrubne, trochu si to nepohlídám, smekám a jdu k zemi. Dlouho to vypadá na těsný postup, nakonec ale 32. místo. S výkonem dnes nejsem spokojený, ani jednou jsem nespadl v důsledku únavy a to mě mrzí. Pár dní restu a tréninku a další dva svěťáky ve Francii!
Kvalifikace by Zumr
The second World Cup took place in Swiss Villars at the weekend before
the state holidays. On Thursday we supported the Kříž siblings who took
part in the climbing for speed competition. The competition is much
quicker now, the guys needed to score 5,77s to qualify for the final.
Just wow – the short Indonesians in particular. The lead climbing
competition is on Friday. At the first route I fall from the jump from
the headwall, it seems that this move will be fatal for everyone, so
it's a good beginning, but many climbers find a way to get through this.
The
second route with tiny holds is quite ok, but then comes a surprisingly
coarse headwall where I slip and fall. It looks that it could be still
enough for me to pass, but eventually I end up 32nd. I'm not happy about
my performance today, my falls weren't caused by fatigue and it bugs me
a lot. Now I'll have several days of training and then I'll go to
France for the upcoming two World Cups.
Letos se soustředím na obtížnost, trénink jde dobře, cítím se ve formě a těším se do Innsbrucku na první světový pohár. Kvalifikace jde dobře, v první techničtější cestě zalezu kousíček pod top a pro dělené šesté místo. Druhá, silovější cesta jde hůře, lezu pozdě odpoledne, je vedro a v hlavě už nejsem tolik koncentrovaný, a tak padám před polovinou cesty. Celkem 13. místo v kvalifikaci.
Kvalifikace by Petr Chodura
Po netradičním dni volna se před semifinále cítím dobře. Od začátku vím, že mi cesta moc sedět nebude, spoustu malých lišt na strukturách – zkrátka Zbranek. Peru se s tím, dělám jen pár drobných chyb a dolézám pro skóre 31 a pěkné 12. místo. Skóre 32 by už byl postup do finále, to bylo o kousíček.
Semifinále by Chodura
Semifinále by Chodura
Záznam ze semifinále
This
year I focus more on lead climbing. Training goes well, I'm in a good
shape and I'm really looking forward to the first World Cup in
Innsbruck. The qualification is ok, the first route is quite technical
and I get close under the top, whcih erans me a shared 6th place. The
second route is more oriented on strength and a bit more difficult, I'm
climbing late in the afternoon, it's hot and I'm not that concentrated,
so I fall before I even get to the half of the route. In total it makes
13th place in qualification for me.
After a rest day, which is a
bit unusual, feel good, though I guess the semifinal route won't suit
me: there are lots of small ledges – you can tell Jan Zbranek built this
:) I'm doing my best, though, and I only make several mistakes. My
score of 31 is enough for a nice 12th place. With 32 points I would pass
to the final – this one was really close...
Po dlouhé době opět závod, těším se. Kvalifikačními cestami za ca 10- a 9+/10- proběhnu rychle a dávám dva topy, cesty jsou jen vytrvalostní a těžší kroky jsou vždy až k závěru.
Kvalifikace by Horosvaz
Finálovka začíná lehčím lezením, ale zhruba v polovině přituhne a už se musí valit. Lezu trochu na jistotu a trochu zbytečně si ubírám síly cvakáním, dolézám na hranu převisu už celkem nateklý, naštěstí si trošku odpočinu do závěrečné pasáže a přidávám ještě několik kroků. Vyhrávám o čtyři kroky před Marinem Jeligou a Štěpou Volfem.
Finále by Horosvaz
Záznam
After a while I finally took part in another competition and I was really looking forward to it. I get through the two 10- and 9+/10 qualification routes super quickly and score two tops, they are largely about endurance, the harder moves are just at the end.
The final route looks quite easy at first but then it gets trickier. I climb a bit cautiously, wasting some power by belaying, so I'm quite swollen when I get to the edge of the overhang. Fortunately, I can rest a bit, so I add several moves and win, scoring 4 moves more than Marin Jeliga and Štěpa Volf.
Včera razím k Dubé, ještě jsem tu nebyl, a tak se těším na novinky. Začínám na Ostrém Kopci, po rozlezu jdu hned do nejtěžšího boulderu SRT za 8B, fouká, prsty mrznou. Po několika nálezech přicházím na schůdnou betu, viz. video, a třetím pokusem se mi daří přelézt, takto lehčí 8A+?
SRT 8A+ - Ostrý Kopec
Jsem zahřátý a pádím o pár stovek metrů vedle na Špekulanta Assis za 8B. Nádherná bomba linie. Myslím si na Flash, bohužel ale při přehazování nohou drknu o kámen u země – škoda. Pak ještě jeden pád při přebírání oblin a třetím pokusem se mi daří přelézt, nádhera, lehčí, jeden z TOP 8B u nás
Špekulat Assis 8B- Vysoký Vrch
Vracím se zpět na Ostrý kopec a ladím extension k SRT - nález zleva z Manťáku, po naladění prvním pokusem posílám celý full traverz - Manta Obrovská 8B.
Yesterday I made a trip to Dubá, I have never been there before, so I'm really looking forward to trying something new. I start at Ostrý Kopec, after the warm up I go straight to the hardest boulder: SRT 8B. It's windy and my fingers are freezing but soon I find a good beta (see the video) and I finish it at the third attempt. I guess it's more of an easy 8A+?
I'm still warmed up enough so I hurry to Špekulant Assis 8B – a super amazing line. I want to Flash it but during the foot switch I hit the rock on the ground – what a pity. I fall once again and the third attempt is finally successful. It's one of the TOP 8B in this country.
I return to Ostrý kopec and start working on the extension of SRT - I start from the left from Manťák and sen the whole traverse at the first attempt - Manta Obrovská 8B.
Po zimním přelezu Teorie Tygra za 8B+ bylo jasné, že převis kamene Hrbatého Jezevčíka půjde přelézt i v opačném směru.
Teorie Tygra 8B+
Začátek Sněžným Levhartem, 5 kroků za 8A+, pak těžký slez okolo převislé spáry a nalézt do závěrečné pasáže Bílého Tygra, celkem 25 silových kroků bez odpočinku.
Black Panther 8C by Jakub Frič
Kroky se mi podaří udělat hned první session a myslím si, že přelez nebude velký problém a projekt bude podobně těžký jako Teorie Tygra. Nicméně během dalších tří návštěv zjišťuji, že v kuse nejsem schopen udělat slez okolo spárky a neustále vymýšlím, jak nejsnadněji zvládnout těžké vypuštění nohou. Mám různé varianty, ale až po čtvrté návštěvě mi zafunguje daleký nátah do spáry a poprvé se dostávám do výlezu Bílého Tygra, jsem totálně nateklý a bez šance dostat se k Topu.
Black Panther 8C by Lukáš Černý
Jsou to pěkné session s Foxíkem a Zákořem, tělo vždy dostane záhul a ostrá skála se zarývá do kůže na prstech. Pátá návštěva je rychlovka, čtvrtým nálezem probíhám stropem, bojuji ve výlezu a padám dva kroky pod Topem. Jsem totálně vyšťavenej a můžu jet domů.
Black Panther 8C by Jakub Frič
Trochu přitrénuji a nechám spravit kůži. Na soustředění na Hudy se v neděli cítím dobře a věřím si, že projekt s další návštěvou padne. Třetím nálezem se dostávám do Bílého Tygra, jsem zase nateklý, ale tentokrát nepouštím a dolézám! Black Panther 8C!
Video od Lukáše černého brzy na YouTube.
After finishing the Teorie Tygra 8B+ boulder in winter it was clear to me that the overhaning Hrbatý Jezevčík rock climbed in the opposite direction would be my next project.
It starts with part of the Sněžný Levhart boulder: five 8A+ moves, then there is a hard descent around the overhanging crack and the final part of Bílý Tygr. In total it all makes 25 power moves and no rest.
During the very first session I managed to perform all the moves, so I guess that as far as the difficulty goes the boulder would be the same as Teorie Tygra. However, during the next three visits I find out that I was mistaken. I can't climb down next to the crack and I need to find an easier way to drop the feet. I have more possible strategies but it takes three sessions until I get to the crack and for the first time I get to the Bílý Tygr but I'm all swollen so I can just keep dreaming about getting to the top.
The climbing sessions with Foxík and Zákoř are great, it's a pretty hardcore workout for me and I cut my fingers with sharp rock. My fifth visit is really quick: at the fourth attempt I get through the ceiling and after a bit of a struggle I fall down – two moves away from the top. I'm dead tired so I go home.
I train a bit and let the skin heal. I feel good at the Hudy training session on Sunday and I believe the next time I'll be successful. I reach Bílý Tygr at the third attempt and though I'm pretty swollen I hold on and finally finish! Black Panther 8C!
V neděli máme repre soustředění v obtížnosti, předpověď hlásí pěkné chladné ráno, a tak se po cestě zastavuji okolo 7 h v Maloměřicích na projektu - převislé vzdušné hraně.
Minule jsem byl blízko přelezu, ale malinká řezka, okolo které se děje vše podstatné, mi protrhla prst, a tím pro mě pokusování skončilo. Prsty ani po 14 dnech nemám ještě 100% zahojené, ale naštěstí se dá řezka držet s tejpkou a stejně si dávám raději jen pár pokusů na přelezy, aby byly prsty ready na pozdější trénink. Po rozlezu se mi hned druhým nálezem daří udělat klíčový krok a pak už nepadám. The Edge Problem 8B+. Hozená rukavice pro vítěze ze Švýcarska?
The Edge Problem 8B+ FA
On Sunday our lead climbing representation team has a training session. The weather forecast is good, so on my way I make a stop at the overhanging edge in Maloměřice to try my project again.
Last time I almost finished it but I cut my finger so I had to quit. Even though it has been 14 days, my fingers are still not 100% ok, but I can mitigate the damage a bit by taping them. And I don't plan to try very hard anyway, for I need to save my fingers for the training. However, after the warm up I get through the crux and then I finish the whole boulder at the second attempt. The Edge Problem 8B+. A bit of a challenge for the winner from Switzerland?
Krátká campus linka v úžasné převislé desce Fénixe na Sklapsku. Loni bez zkrokování, tentokrát po 2 hodinách i s vylomeným dobrým stupem sesekáno. Charizard 8B+ FA. Přidán i Partyzánský Bojovník Low 8B, Conquistador 8A+ a Dach Co budí Strach 8A.
Charizard 8B+
Novinky na Babím Lomě na kameni Raketa, pěkné lezení po malých krysách - Lidská Bestie 8B/+ FA, Hloubka Ostrosti 8B FA, Mistrovské Dílo 8A+ FA.
Hloubka Ostrosti 8B
Lidská Bestie 8B/+
A v posledních dnech pokusy v projektu na Vesci, přes 20 božích kroků bez odpočinku, paty, špičky, bolavá skála, nesmírně vyčerpávající, původně jsem odhadoval 8B+, ale 4 neúspěšné návštěvy mě utvrzují v 8C?
Projekt 8C? by Lukáš Černý
A short campus line in an amazing overhanging slab of the Fénix rock at Sklapsko. Last year I climbed it straight away, this time I needed two hours, including breaking off a hold. Charizard 8B+ FA. I also added Partyzánský Bojovník Low 8B, Conquistador 8A+ and Dach Co budí Strach 8A.
Some news at Babí Lom on the Raketa rock - Lidská Bestie 8B/+ FA, Hloubka Ostrosti 8B FA, Mistrovské Dílo 8A+ FA.
And last but not least: my recent attempts to finish the project at Vesec: more than 20 amazing moves in one piece, without rest, heels, toes, a bit of pain, totally exhausting. First I thought the grade would be 8B+ but the four visits made me reconsider– probably it's more of an 8C?
Na první závod v obtížnosti do Zlína se dost těším, trénink jde dobře, forma je a v závodě to bylo cítit. Kvalifikačními cestami jako jediný projdu až do Topu. V první cestě po černých oblinách se na začátku cítím nervózní, ale od půlky už se mi leze dobře a síly mi vyjdou tak akorát do Topu. Druhá cesta je kolmáč po řezkách, nahoře s boulderem, který přejdeme pouze s Martinem Jeligou, tady byl Top s malou rezervou.
Kvalifikační cesta č. 1 by Chodura
Odpoledne dlouhé čekání na finále, finálová cesta vypadá pěkně a bez většího zádrhelu, a tak se mi i leze, i když v průběhu lezení mě dva kroky překvapí a trochu mě rozhodí z rytmu. Dolézám až do závěrečného výlezu, kde trošku protaktizuji a včas nenamáguji – škoda, ještě jsem pár kroků mohl přidat, ale i tak výkon stačí pohodlně na první místo před Rishatem Khaibullinem a Honzou Vopatem.
Finále by Chodura
Záznam z finále
Pocit z lezení mám dobrý, ale na co by to stačilo mezi světovou elitou? Myslím, že bude potřeba ještě šlápnout do tréninku, ale už se moc těším na Svěťáky.
Stupně vítězů by Chodura
I'm really looking forward to the first lead climbing competition in Zlín. The training goes well, I'm in good shape and my performance in the competititon proves it. I am the only one who gets to the top of the qualification routes. I'm a bit nervous about the first route but the second half goes well and I have just enough power left to score the top. The second route is a vertical with a boulder on top. Only Martin Jeliga and me manage to finish it.
In the afternoon we are waiting for the final. The final route looks good and seems quite easy, though it's true that two moves made me lose my cool a bit. Had I used chalk on time, I could get several moves further, but it is still good enough for the first place. Rishat Khaibullin and Honza Vopat are second and third.
I feel good about my performance but I wonder how would I do compared to the world first class climbers. I guess I should train even harder. I'm really looking forward to the World Cups.
