Tento rok opět přišla pozvánka na Rockmaster, a i když je léto nabité závody, takováto pozvánka se neodmítá. Razíme s rodinkou, den nácviku jde dobře, v hodince na boulderu se mi daří vylézt téměř vše až na závěr v modrém převisu, pak 15 min v cestě na duel, cca 8a s těžkým krokem uprostřed, těžká cvakání, ale cítím se s cestou celkem ok.
Duel by Piotr Droźdź
V závodu vypadávám v boulderu hned na prvním boulderu, stavěči pozměnili nohu, ze které se dělá rozpor, a nedaří se mi to dobře ustát, bohužel je to pro mě konec a dělené 7. místo. V duelu se kvalifikuji čtvrtým časem za 1:25, ve čtvrtfinále porážím loňského vítěze Stefana Ghisolfiho v čase 1:18, v semifinále narážím na suveréního Schuberta, zariskuji a vypadávám. O třetí místo lezu s Filipem Schenkem, náš souboj je velmi těsný a nakonec o vteřinku prohrávám s časem 1:13 a končím tedy na 4. místě. Závod suverénně vyhrává Schubert, vítězí jak v boulderu tak v duelu s časem 1:01.
Záznam Duel
This year, I received the invitation to the Rockmaster competition again, and even though the summer is full of competititons, one never rejects such an invitation. I go with my family, the training day is going well, during the bouldering hour I manage to climb almost everything except for the finish in the blue overhang, then I have 15 minutes for the duel, the grade is about 8a with a tough move in the middle and hard belaying, but I feel quite ok about it.
During the bouldering part of the competition, I fall from the very first boulder, the builders changed a foothold and it threw me out of balance, unfortunately for me it was the end and a shared 7th place for me. In the Duel, I qualified from the 4th place with a time of 1:25, in the quarterfinals I beat last year's winner Stefano Ghisolfi in 1:18. In the semifinals I compete with Schubert, I risk and I'm eliminated. I am fighting for the third place with Filip Schenk, it is a very close fight and in the end I lose by a second with a time of 1:13, so I end up at the 4th place. Schubert wins both the bouldering part as well as the duel with a time of 1:01.
Série Světových pohárů pokračovala v Brianconu. Daří se mi projít kvalifikačním kolem do semifinále, v první bouldrovější cestě končím na sdíleném 9. místě, druhou, vytrvalostnější cestu lezu až o půl páté odpoledne, částečně na sluníčku, a dosahuji 38. pozice.
Kvalifikace by Petr Chodura
Chvilka odpočinku a už jsem opět v izolaci ve večerním semifinále. Semifinále je opět vytrvalostnější, dělám pár chybiček a končím na 21. místě. Z postupu do semifinále mám radost, i když výkon mohl být o něco málo lepší – stále je na čem pracovat. A teď ROCKMASTER.
Semifinále by Petr Chodura
The World Cup series continued in Briancon. I manage to get through the qualifying round to the semifinal, in the first bouldering route I earn a shared 9th place and start climbing the second route, which is more focused on endurance at 4:30 p.m., partly in the sun, and I reach 38th place.
I take a moment of rest and then I go to isolation again. Again, the semifinal is mostly about endurance, I make several mistakes and end up at the 21st place. I am happy to have passed to the semifinal, though my performance could have been a little better, there are still some things to work on. And now let's get ready to the ROCKMASTER event.
Poslední dva Světové poháry neprobíhaly úplně dle představ, ale konkurence je veliká a chybičky se neodpouštějí. Ve Villars jsem v první kvalifikaci udělal chybku a smekla se mi noha ve vrchní části, ve druhé cestě padám, stejně jako velká část závodníků, ve skoku uprostřed cesty a celkově končím na 37. místě.
Villars by Zumr
Pár dní odpočinku a tréninku a opět stojíme pod stage stěny pro světový pohár, tentokrát na jednom z nejkrásnějších míst na světě, v Chamonix. Kvalifikační cesty a vlastně celý závod se nesou v lehčím duchu, ve vytrvalostních cestách nedělám příliš mnoho chyb a končím dvakrát těsně pod topem, bohužel na postup do semifinále byl potřeba alespoň jeden Top, a tak končím těsně přede dveřmi semifinálového kola, na 30.místě.
The last two World Cups didn't really go as expected, but the competition is huge and every mistake counts. In Villars I made a mistake during the first qualification, my foot slipped near the top. As for the second route, I fell from the jump in the middle like most of the other competitors and in total I took 37th place.
A few days of rest and training and we are once again standing under the wall, this time it is in one of the most beautiful places in the world: in Chamonix. The qualification routes, as well as the competition itself, are easier, I don't make too many mistakes in the endurance routes and twice I finish just below the top. Unfortunately, I needed to score at least one Top to pass to the semi-finals and my 30th place was close but not enough.
Světový pohár v obtížnosti začal – konečně! První zastávkou byl Innsbruck, skvělá destinace. Na závod přijela rekordní účast, téměř 120 závodníků a kromě Adama Ondry nechyběl nikdo ze světové špičky.
SP Innsbruck
V kvalifikaci jsme měli jednu bouldrovější a jednu vytrvalostnější cestu. Začínám na té bouldrovější, dolézám do klíčového místa, které přelezla jen hrstka závodníků, a jako spousta ostatních, i já v tomto místě padám. Je jasné, že budu muset zabrat v druhé cestě, a to se mi celkem podařilo, polepším si a stačí mi to na první nepostupové místo do semifinále. Prozatím. Jsem trochu frustrovaný a zároveň motivovaný, poté co všichni odlezou a protest není ve hře, jdu bušit. V zápětí dochází k přebodování části cesty, díky čemuž se dostávám do semifinále, příjemné překvapení.
SP Innsbruck
Odpoledne krátký odpočinek a společně s Eliškou Adamovskou si jdeme užít další závodní kolo. Cítím se dobře, nastupuji mezi prvními a bohužel do cesty ještě praží slunce, což dělá trošku horší lezeckou podmínku, ale bojuji a vytáhnu to na 13. místo, spokojenost. V letošní konkurenci je finále vysoko, ale když se to sejde je finále reálné, a já budu ready!
SP Innsbruck
The World Cup in lead climbing has finally begun. The first stop was Innsbruck, an amazing destination. There was a record in the number of participants, almost 120 climbers and except from Adam Ondra all the world's top climbers were there.
In the qualification we had one boulder-like and one endurance route. I started with the boulder-like one, I got to the crux, which only a handful of competitors got through and like many others, I fell from it. It was clear that I would have to put some elbow grease to the second route, so I did and it went quite well, I improved my performance and it was enough for me to take the first place under the semifinal's line. I'm a bit frustrated and motivated at the same time. In the end, there are some changes in grading the route and it helps me to get to the semifinals, which is a really nice surprise.
In the afternoon I take a short rest and together with Eliška Adamovská we are going to enjoy another round of the competition. I feel good, I am among the first ones to climb, but unfortunately, the sun is still shining hard so the climbing conditions are not so good, but I fight and I take it to 13th place - I'm very happpy about it. In this year's competition, passing to the final is tough, but all in all, the possibility of me getting to the final is real, and I'll be ready!
První mezinárodní závod v obtížnosti hostila Mekka lezení, Arco. Jedeme na otočku s rodinkou. V sobotní kvalifikaci se necítím úplně odpočatý, navíc startuji v jedné cestě jako první a dělám chybu, ve druhé cestě si ale polepším a zajišťuji si postup do semifinále.
Arco
Semifinále je ultra vytrvalostní cesta, daří se mi projít bez větších problémů až do chytu 48, jsem vyšťavený, ale hned mi dochází, že jsem si mohl více odpočinout a třeba přidat ještě pár kroků. Naštěstí výkon stačil tak akorát na postup do dalšího kola a společně s Míšou Smetanovou si ještě jednou užijeme atmosféru legendární stěny v Arcu.
Finalisti
Semifinále
Na finále se cítím skvěle, proběhnu úvodem, bohužel před polovinou cesty špatně přečtu cestu, smeká mi noha a ačkoliv jsem ještě celkem při síle, jdu k zemi a končím na 8.místě.
Finále
Finále
The first international competition in lead climbing took place in Arco, the Mecca of climbing and I went there with my family. I'm a bit tired during the qualification on Saturday, I climb one route first and make a mistake, but my performance is better on the second route, so in the end I pass to the semifinal.
The semifinal route requires loads of endurance, I reach the 48th hold before I get tired, and I realize that I could have taken more rest and could get even several moves further. Fortunately, the performance was quite enough for passing to the final so I can enjoy the atmosphere of the legendary Arco wall once again, together with Míša Smetanová, the second finalist.
During the final climb I feel great, unfortunately I fail in reading the route, I slip and even though I am still ok as far as power goes, I go down and end at the 8th place.
Po dlouhé době zase větší akce na závodním poli na pražské Jungli, skvělé – i když makám hlavně na obtížnost, těším se. Kvalifikace nezačínám nejlépe, ke konci limitu se mi podaří udělat úvodní skok a padám pod topem. Silovou dvojku dávám pár vteřin před koncem limitu, úplně vyčerpán. Trojka je lehčí silovka, ještě nejsem ready po dvojce, ale daří se mi boulderem probít na OS. Čtyřka průtlak v kolmici, tam nepředvedu nic. Celkově mi to tak akorát vychází na postup do semifinále.
Kvalifikační dvojka by Chodura
Druhý den ráno cítím únavu z kvalifikace, ale jdu bojovat. Semifinále začínám perfektně, dávám jedničku na druhý pokus, bohužel protrhnu dva prsty a po zbytek semifinále musím lézt s tejpkou. Na skok ve dvojce přicházím pozdě, stihnu ještě zónu, ale silový dolez už ne. Se skokem ve trojce je to podobné, tam ale nedávám ani zónu, a kolmice ve čtyřce mě zastaví také těsně pod zónou. Výsledkem je 16. místo, mohlo to být o pár příček lepší, ale na finálovou osmičku to dnes nebylo.
Semifinálová dvojka by Chodura
Záznam
ze semifinále a finále here či na cesketelevizi. Díky za uspořádání
závodu, jsem rád že jsem si mohl zazávodit před českými diváky a užít si
semifinále.
Semifinals
Finals
After a while I attended a larger event at the Jungle gym in Prague, the competition is great, and though I put most energy to lead climbing nowadays, I'm really looking forward to it. I don't start the qualification very well, I manage to do the jump and I fall from under the top and then I finish the second power boulder just a few seconds before the time runs out, and I'm totally exhausted. The third boulder is an easy power boulder, I'm not ready after the second climb yet, but I still score an OS. The fourth boulder is a vertical mantel, I'm totally hopeless there. In total it's just enough for me to pass to the semifinal.
The next day I feel tired but I fight bravely. I start the semifinal very well, I score the first boulder at the second attempt, unfortunately I also tear off the skin from two fingers so I need to climb with tape on. It takes me too long to figure out the jump in the second boulder, so I only get to the zone. The jump of the third boulder is pretty much the same story, except that I don't reach the zone, and the fourth, vertical boulder also stops me before the zone. In the end I'm the 16th, which isn't so good, but I wasn't in good shape for the final today.
You can find the video of the semifinals and final here or on the ceskatelevize.cz website. Thanks for the opportuity to climb in front of the Czech audience and enjoy the semifinals.
Původně byl v plánu trénink v Innsbrucku a lezení v Zillertalu, ale nůžky do toho hodila "chřipečka", a tak mě vítr zavanul do Sklapska na nové 8C od Willa Bossiho. Jedná se o Charizarda v protisměru do jednoho z nej 8A+ u nás, a to Fénixových Slz.
Bulbasaur 8C
Kroky jsem zkoušel již vloni, ale jeden krok jsem ani nenaznačil. Jedu poprvé v pátek, je okolo 15 stupňů, ale má přijít ochlazení a pokud se mi podaří zkrokovat, bude ještě šance na přelez. A povedlo se. Klíčem byla mikro přídrž, kterou jsem vlastně vloni ani nezkoušel podržet, ale jak je malinká lišta ostrá, tak se za ní lze přidržet a přehodit nohy doprava.
Podruhé razím v neděli brzy ráno, je pod nulou a bez větru, ideální. Pokusuji, padám vždy na začátku, ale po hodince se mi jednou podaří přejít úvodní místo a vlivem natečení padám až v posledních krocích. Mám radost, vím, že to dříve nebo později vylezu. Další půl hodiny se zase plácám na začátku, lišty se zařezávají do kůže, ale ještě jednou projdu začátkem a přelez už si nenechávám ujít.
Bulbasaur 8C
Originally, I was thinking about a training session in Innsbruck and a
climbing session in Zillertal, but a "flu" ruined all these plans and in
the end I went to check out the new 8C by Will Bossi in Sklapsko –
Charizard backwards, ending with one of the best Czech 8A+ boulders:
Fénixovy Slzy.
I tried the moves last year but one of these was
absolutely impossible for me back then. First I went on Friday, it's
about 15 degrees but the forecast says it will get colder, so if I
manage to do the moves, I still have a chance to finish the whole
boulder. And I did. It was crucial to use a tiny sharp ledge and get the
feet to the right.
My second visit is on Sunday, the temperature
is slightly below zero and the wind isn't blowing, which is perfect. I
keep falling at the very beginning but suddenly, after an hour of futile
attempts, I get further and fall from the finish due to swelling. I'm
happy for now I'm sure I can finish this one. For another half an hour I
can't get through the beginning and my fingers are cut by the sharp
ledges, but once I get further I make sure that the climb is successful.
Po 14 dnech jsem opět zpátky v Jungli na ČP v boulderingu. Kvalifikace jde obdobně jako minule, tentokrát vylezu i kolmice a jediným nepřekonaným boulderem je pětka po růžových Cheetách, které vůbec neudržím.
Kvalifikace by Chodura
Finále tentokrát moc dobře nejde. Začnu dobře, kolmici dávám z první. Pak už se leze jen po oblinách a s tvrdou kůží se v nich moc nechytám. Ve dvojce double skok, ve kterém se vůbec nepřitáhnu za modrý mezichyt a jen se v tom plácám. Trojka nula a ve čtyřce steču z oblin pod Topem jako ostatní. Díky kolmáči si zajišťuji ještě solidní druhé místo za Štěpou Volfem, ale ze svého výkonu dnes moc nadšený nejsem.
Finále by Chodura
Záznam z Finále
After 14 days I'm attending another Czech Cup competition at Jungle.
The qualification is very similar to last time, this time I even finish
the verticals and the only insurmountable boulder is the one with pink
Cheeta holds.
But the final doesn't go that well this time. It
starts promising, I finish the first vertical at the very first attempt.
But after that there are only round holds and my rough fingers can't
hold on them properly. The second boulder has a double jump, I can't
pull myself up enough and it's all in vain. The third boulder is a total
zero for me and then I fall from under the top at the fourth boulder
like everyone else. Thanks to the vertical I earn a good 2nd place after Štěpa Volf, but I'm not very happy about my performance today.
Závodní sezóna začala pohárovým závodem v boulderingu na Jungle v Praze. Závodu se zúčastnilo velké množství závodníků, které již i tak nabitý program i s kategorií B roztáhlo na celý den, a tak do kvalifikace nastupuji až v podvečer po páté hodině. Kvalifikací procházím dobře, nejprve si odškrtávám 4 převislé bouldery na první pokus a pak jdu na lehčí kolmici, kterou dávám čtvrtým pokusem, a těžkou kolmici, kde vybojuji zónu, díky které vyhrávám kvalifikaci.
Kvalifikace by Chodura
Do finále nastupuji okolo 23h, to obvykle vstávám na první krmení dětí, ale cítím se celkem fresh. Prvním bouldrem je těžká kolmice, kde toho moc nepředvedu. Koordinační dvojka se mi daří na první pokus.
Top ve 2 boulderu by Chodura
Trojka je největší peklo, až 3 sekundy před koncem limitu se mi daří topovat, mám velkou radost. Do čtyřky nastupuji ještě unavený, naštěstí je to nejlehčí boulder finále a podaří se mi ho topovat. 3 topy mi pohodlně stačí na vítězství před mladým maďarským závodníkem, který dal dva topy, a Štepou Volfem s jedním topem.
The competition season started with a bouldering event at Jungle in Prague. Many climbers took part in it, so eventually, it took whole day and I entered the qualification in the early evening, after 5 p.m. It went well, I climbed the first four overhangs at the first attempt, then I finished the easier vertical at the 4th attempt and reached the zone of the harder vertical, thanks to which I won the qualification.
I start the final at about 11 p.m., I usually wake up to feed the kids at that time, but despite that I feel quite fresh. I'm not doing very well with the first boulder – a tough vertical – but I finish the next boulder at the first attempt.
The third boulder is hard as hell but I get to the top three seconds before the time runs out, I'm really happy about that. I'm still tired when I start climbing the fourth boulder, fortunately this one is the easiest boulders in the final, so I climb to the top again. The three tops I scored are enough for a solid first place before a young Hungarian climber who got two tops, and Štepa Volf with one top.
See the video from the final: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10289323197-sportovni-lezeni/
V průběhu zimy vyrážím opakovaně do Labáku. Pod Stalinovou hlavou mám rozdělanou prodlužku Ruského Kanonýra za cca 8B+, ale dírky v převisu jsou i přes nízké teploty stále trochu zavlhlé, koncem ledna se skály lezcům uzavírají, a tak mě vítr odvane na Černý Bivak.
Pod Stalinovou Hlavou
Na Bivaku mám dlouho v hlavě propojku – zleva nalézt do Héliose, 8 víceméně lehkých kroků do gradujícího 8B+. Moc jsem tomu nevěnoval pozornost, už je to spíše další z kombinací na tomto kusu skály, ale při první session si opakuji kroky a ty jsou boží. Nejprve to sotva krokuji a vzpomínám, jak jsem to tu před lety lezl. Zdá se mi to sakra těžké a závěrečné kroky ani neudělám. Zjišťuji, že lišta, ze které se dělal kříž do dobrého květáku, se zmenšila, naštěstí se mi podaří vymyslet jiná beta přes malou dírku, ale udělat kroky v kuse, to bude fuška. Každou další session se v krocích cítím lépe a lépe, naběhám to a s oteplením k 8 stupňům začíná perfektně fungovat tělo, letos tu zimu celkem trpím. Během čtvrté session dolézám do topu. Klasa spíš lehké 8C.
Faethon 8C
Faethon 8C
In winter I keep coming back to Labák where I have an unfinished business under Stalinova hlava: a prolonged version of Ruský Kanonýr for about 8B. Unfortunately, the fingerholes in the overhang are still a bit moist, and the rocks are closed for climbing since the end of January, so I end up at Černý Bivak instead.
I've been thinking about connecting Bivak to Hélios from left, there are eight quite easy moves to an 8B+. I haven't given it much attention, I thought it was just another combination of boulders on this rock, but during the first session I practiced the moves and they were plain amazing. At first it's hard to remember how I was climbing it. It seems hard as hell and I can't even get through the final moves. The ledge got somehow smaller, fortunately I make up a new beta over a tiny hole but it won't be easy to do all the moves at once. I keep improving, though, every session is better than the previous one, I keep practicing and once the temperatures rise to 8 degrees, my body activates well – this winter isn't so harsh on me. On my fourth session I get to the top, the grade is probably an easy 8C.
V pátek mám v plánu celodenní trénink v Brně, venku je konečně celkem pěkně, a tak volím místo kotelny Maloměřický převis a boulder Yorkshire za 8B. Boulder jsem zkoušel již vloni, ale bez úspěchu, horko-těžko jsem krokoval, Adamova beta je pro mě unreal, u té bych se nebál ani B+. Naštěstí mi celkem dobře zabírá drobný stisk a s tím se mi daří boulder vylézt. Přidám i nižší verzi za 8B/+, myslím, že klasa i s jinou betou sedí.
Yorkshire 8B
On Friday I plan an all-day training in Brno, but the weather is finally good, so I decide to go to the overhang in Maloměřice and try the Yorkshire8B boulder. I tried to climb this one last year but all in vain – I barely managed to do the inidvidual moves. Adam's beta is unreal for me, it can well be a B+. Fortunately I manage to grip the rock firmly so I can finish. I also add a lower 8B/+ version, I think the grade applies to this beta, too.
Před Vánoci se jedu vyvětrat do Labáku na převis pod masivem Stalinova hlava, Magnus psal něco o těžkém projektu. Pěkná převislá stěnka s dírkami jako ve Frankenjuře. Rozlezu se na 7C, které vede prostředkem kamene, a daří se mi vylézt z první na Flash. Hned jdu na projekt, po půl hodince mám zkrokováno, dávám pokusy, ale nejde to, fouká a mrznu. Jdu se proběhnout, tělo zahřáté a jde to hned. Ruský Kanonýr a klasa 8A+? 8B?.
Ruský Kanonýr 8A+/B
Zkouším prodloužení zleva, pěkné kroky kousek nad zemí, samostatně asi 8A+ a pak kanonýrem nahoru, projekt - Ověčkin odhadem 8B+, uvidíme příště.
I make a trip to Labák to check out the overhang in front of the Stalinova hlava rock before Christmas – Magnus wrote something about a hard project. There is a nice overhanging wall with fingerholes similar to those at Frankenjura. I start with a 7C boulder in the middle of the rock and I flash it at the first attempt. Then I move to the project and half an hour later all the moves are done and I start climbing. I'm not doing very well, though, it's pretty windy and I'm freezing. So I have a run to warm up. It helps a lot and I finish right after that. I call the boulder Ruský Kanonýr, the grade is about 8A+? or 8B?.
I also try the longer version from the left. The moves close to the ground are very cool, they make a 8A+ boulder by themselves and then I plan to climb up through the Kanonýr boulder. I call the whole project Ověčkin, the estimated grade is 8B+. We'll see the next time.
Předpověď počasí na následující týden není příznivá, a tak v sobotu ráno razím do Bahry. Je krásně sucho, zima, super podmínka. Až se trochu zahřeju jdu do Bulldoga za 8A, super kroky, pouští rychle na druhý ostrý pokus. Hned vedle je campusový boulder Kung Fu 8A+ od Roberta Leistnera. Chvíli se mi nedaří udělat úvodní náskok, přezuju lezečku na měkkou, jen se opřu do oblinky a hned doskočím. Vymyslím ještě krok nahoru do hrany, kam se pěkně vytáhnu přes levou špičku, a hned přelézám.
Bulldog 8A
Kung Fu 8A+
Napadá mě ještě udělat propojku, z Bulldoga přelézt do Kung Fu. Zdá se, že to nebude až takový problém, ale nakonec asi dvě hodiny ladím. Lezu to přes mikro přídrž, nohy jsou špatné a pořád si myslím, že to půjde nějak lehce přelézt. Na to jsem ale nepřišel a bylo potřeba jen zabrat. Přelez se nakonec povedl hned na druhý ostrý pokus a vlastně mi to nepřišlo až tak hrozné, takže Tai Lung 8B.
Tai Lung 8B
Nalezu ještě do boulderu Ost za 8A+, do kterého se napojuje Hinterland. Ale tady nechápu nic, možná se něco ulomilo, těžko říct.
The weather forecast for the following week is not good, so I set off to Bahratal on Saturday. The conditions are awesome, it's dry and cold. After the warm up I go for Bulldog 8A, the moves are pretty cool and I finish at the second attempt. Next to it there's a campus Kung Fu 8A+ boulder by Robert Leistner. At first I struggle with the initial jump, but once I put on a softer pair of climbing shoes the trouble is gone. I figure out how to make the move to the edge with my left toe and I'm up.
I guess it could be possible to make a link between Bulldog and Kung Fu, it seems that it won't be a problem, but in the end it takes about two hours. The holds are tiny and the feet are bad. But I still think there is some good way to climb it. I don't find it, though, so I need to use power. Eventually, I succeed and I don't really think it was so hard. I call it Tai Lung 8B.
I also start climbing Ost 8A+, connected with Hinterland. But I don't get it at all, maybe something has broken off or so...
Na podzim máme dlouho naplánovaný trip do Švajcu se Štěpánem, přidává se Roman Kučera a i přes ne úplně příznivou předpověď razíme – dva dny má pršet, to bude ok. V sobotu se po cestě zastavíme v Zillertalu, teamově vylezeme Faginatora za 8A a jdeme k Sierra Madře za 8C. Krokuji a mám nadějné pokusy, ale na přelez si budu muset počkat do příštího roku. Za svitu čelovek ještě skočíme na Der Nihilist za 8A+ a opět máme team ascent, já na Flash. Příjemné zakončení dne, spíše 8A?
Der Nihilist 8A+ Flash
Večer ještě valíme směr Švajc, přes Passo a hromady sněhu klesáme okolo půlnoci do údolí Ticina. Ráno spěcháme do Valle Bavony, ať stihneme zalézt ještě před deštěm. Bohužel pršelo už včera a vše je dost mokré. Kluci ladí November Rain 8A+ a já legendární Off the Wagon 8B+.
Off the Wagon 8B+
Následující tři dny se střídá déšť s mlhou, a tak jen smutně chodíme od mokrého boulderu k mokrému boulderu a v Bavoně stihneme jen jedno trochu slušné odpoledne. Roman ladí plotnu za 8A a já úvodní krok ve Wagonu, nic jiného lézt nejde.
Roman v plotně 8A
Ve čtvrtek se vyčasí a konečně se dá trochu lézt, kluci přelézají November Rain 8A+, já zkusím Flash, ale bez úspěchu. Pak mám dobrou session na Wagonu, první pokusy jdou dobře a i se mi podaří udělat první krok, vzápětí však hned padám, slábnu. Ještě pozkoušíme krásný King of Sonlerto za 8A+, ale bez přípravy u videa lezeme špatně a nedáváme.
V pátek se krokuje na Dreamtime kamenu, já Dreamtime 8C a kluci Daggera. Kroky mi jdou slušně až na náskok uprostřed, daří se mi ho udělat jednou z 30 pokusů a tuším, že v kuse to bude tvrdé. V sobotu opět s čelovkami razíme na podmínku, je pěkně, chladno, v Dreamtimu dolézám do skoku, ale ten v kuse ani jednou nedotáhnu do doskokové hrany, zmar, bída a utrpění. Po dvou hodinách je mi jasné, že je konec a jdu za klukama. Flash Jungle Boogie 8A mi uniká o vlásek, druhým pokusem dávám. Trip zakončím na pěkné lištovačce La Pelle Left za 8A.
Jungle Boogie 8A
La Pelle left 8A
Tak zas někdy a snad lépe.
In autumn I make a long planned trip to Switzerland with Štěpán and Roman Kučera, even though the weather forecast is unfavourable – we can deal with two rainy days. On Saturday we make a stop at Zillertal and together we climb Faginator 8A and then we proceed to Sierra Madra 8C. I do the moves and some attempts look promising, but I'll need to wait for this one yet. After that we make another team ascent – Der Nihilist 8A+ and this time we need to use headlamps to get some light. I manage to score a Flash here. I guess the grade is more of an 8A? But it's a real nice ending of the day.
In the evening we get through Passo and heaps of snow to the Ticino valley. In the morning we hurry to Valle Bavona to enjoy climbing before it starts raining. Unfortunately, we're too late – the rain has come the day before and the rocks are pretty soaked. The guys work on November Rain 8A+ and I try the legendary Off the Wagon 8B+.
During the following three days there's lots of rain followed by mist and more rain, so we just sadly walk from one soaked boulder to another. We only have one good afternoon in Bavona, Roman tries an 8A slab and I work on the first move of Wagon, we can't climb anything else in these conditions.
On Thursday the weather improves and finally we can do something. The guys finish November Rain 8A+ and I try flashing it with no success. Then I have a really good session at Wagon, the first attempts go well and I do the first move but then I fall and gradually I grow weaker. We also try a beautiful King of Sonlerto 8A+ but we don't climb that well without the video, so we can't finish.
On Friday we move to the Dreamtime rock, I'm working on Dreamtime 8C and the guys try Dagger. I'm doing quite well, except for the jump in the middle, which I do just once in 30 attempts, so I guess climbing the whole boulder at once will be cruel. On Saturday return with our headlamps again, the weather is cool and the conditions are good. I reach the jump in the Dreamtime boulder but I can't get any further and after two hours of suffering I give it up for now. I'm pretty close to Flash of Jungle Boogie 8A, though. In the end I climb the boulder at the second attempt. I finish the trip with La Pelle Left 8A.
So I hope to come back soon and do better next time.
Minulý týden jsem jel omrknout do Bahratalu boulder Double Back-Flip 8C/C+. Hned první session se mi daří udělat všechny kroky a dát i celkem dobré pokusy. V ČR je aktuálně skvělá podmínka na lezení venku, a i když víkend byl závodní a s nemocnými kluky toho moc nenaspím, mám v hlavě návrat do Bahry. Rozlezu se na Bottom Up in Aborigines za 8A, stisk mi perfektně sedí a druhým pokusem posílám, za mě je to spíš 7C.
Jdu ke Flipovi, opakuji kroky a ze začátku to moc nejde, chvilku trvá než se nastartuji. Vymýšlím malinká mikro vylepšení programu a jdu na pokusy. Úvod jde, ale padám hned za otočkou ve spáře, hlava už myslí na závěr a dělám zbytečné chyby. Každým dalším pokusem se zlepšuji, až nějakým šestým pokusem přebuším celý strop a jsem v závěrečném 7A+, bandasky až za ušima a jdu k zemi, to bylo blízko. Jsem vyšťavený.
Dávám dlouhou pauzu a zkouším najít ještě nějaké ulehčení, ale už na nic nepřicházím. V dalším pokusu padám níže a už přemýšlím, kdy sem opět pojedu. Po další pauze mám skvělý pokus, procházím boulderem bez zaváhání, jsem opět v závěrečném 7A+ a teď mám i trošku síly navíc, dost na to boulder dolézt! Za mě spíše lehčí 8C, pocitově v porovnání s jarními 8C malinko lehčí, na druhou stranu, teď je o malinko lepší forma.
Double Back-Flip 8C - Bahratal
Double Back-Flip 8C - Bahratal
Last week I went to Bahratal to check out the Double Back-Flip8C/C+ boulder. I tried all the moves and made some promising attempts during my first session there. The outdoor climbing conditions are good in the Czech republic and even though I had a competition at weekend and I don't sleep much since the boys are sick I plan to return to Bahratal and try again. I warm up with Bottom Up in Aborigines 8A, it suits me well and I finish at the second attempt, I guess it's more of a 7C.
Then I go to Flip and repeat the moves. It takes some time to get into it. I make up several tiny improvements of the programme and then I start trying for real. The initial part is quite ok but I fall after the flip in the crack – my mind has been already wandering to the finish so I made a stupid mistake. The next attempts are gradually getting better and at the sixth one I get over the ceiling and reach the final 7A+. But I'm swollen like mad and I'm going down. Wow – that one was close, but I'm exhausted.
I take a long break, trying to find some sort of a hack but I can't come up with anything and during the next attempt I fall even sooner, so I start thinking when to return and have another session. However, after another pause I make a really great attempt, I don't hesitate and I get to the final 7A+ again, this time I have a bit of energy left and it's enough to actually finish the whole boulder! I'd say it's an 8C, it's a bit easier compared to the 8Cs I climbed in spring, on the other hand I'm in a bit better shape now.
Poslední závod sezóny, MČR v obtížnosti v Brně na nejlepší stěně u nás. Doma kluci bojují s bacilem a v noci před závodem spím asi 3 hodiny, ale v kvalifikačkách to naštěstí není moc znát a jako jediný s Adamem topuji obě cesty za cca 8a/b. V nedělním semifinále lezu na jistotu a to není správně, závěrečné černé stisky mě překvapují, jak jsou špatné, dochází mi síly a 4 chyty pod Topem jdu k zemi. Dává mi to 2. místo do finále, za Adamem.
Semifinále by Chodura
Záznam ze semi
Finále je už jiná písnička, těžké od začátku, nepříjemný skok a pak to hrnout, parádní světová cesta. Leze se mi mnohem lépe než v semifinále, lezu téměř bez chybičky, závodní mood ON. Dolézám do headwallu, malá chybka a těsně pod topem padám – ty finiše musím zlepšit. Trošku tuším, že Adam bude topovat, a i když to v headwallu celkem dramatizuje, ukáže mistra a topuje. Takže pro mě druhé místo.
Finále by Chodura
Finále by Chodura
Záznam by ČHS
The last competition of this season, the Czech lead climbing championship, took place in the Brno gym, the best gym in this country. The boys are sick and I don't get much sleep the night before the competition – just about three hours – but luckily this doesn't influence my performance during the qualification. Adam and me are the only ones who get to the top of both the 8a/b routes. On Sunday semifinal I try to play safe and that's not good, the black holds at the end of the route are surprisingly bad, I get tired and I fall down four holds under the top, so I pass to the final from the second place, after Adam.
The final is very different, it's super hard from the beginning, with a tough jump and then one really needs to push hard – an amazing world-class route. I'm doing much better than during the semifinal – I climb almost flawlessly and the competition mood is ON. I reach the headwall but I make a small mistake and fall from under the top – I really need to work on finishing. I guess Adam is going to get to the top, and so he does, though the headwall part looked pretty dramatic. And this means I score the second place.
V práci mám pár hodin naděláno, tak to zapíchnu dříve a frčím po dálnici do Bahratalu, konečně kvalitní písek a hlavně chci omrknout nějaký projekt na zimu. Začínám u Traumzeitu 8A+/B, zkusím Flash, ale oblinky mi moc nedrží, nakonec lezu trochu campus verzí po řezkách a po pár pokusech mám hotovo, asi spíš 8A+?.
Traumzeit 8A+
Přesouvám se k Double Backflipu 8C/8C+, kdysi sem to zavrhl a vlastně ani nevím proč, krokuji a je to parádní lezení. Boulder má tři části: úvodní 4 silové kroky za cca 7C+/8A, druhá část - otočka ve spáře a třetí část samotný Backflip 8B/+, ale bez spodní stěny na nohy. První část krokuji docela rychle, ale nějak mi nejde vymotat se přes spáru, až když dorazí Fox, tak přicházím, jak na to. Zbytek jde už docela dobře a samotnou třetí část se mi po zkrokování daří přelézt v kuse hned. Krokování ubralo síly, ale dám pár ostrých pokusů v celém boulderu a jde to dobře, zatím dělám chyby, ale i tak párkrát dolézám do třetí části a k přelezu až tak moc nechybí, i když jak moc chybělo, to se uvidí až při další sešn, těším se.
Double Backflip 8C/C+
I have more work hours done than I need, so today I end early at work
and hurry to Bahratal. Finally I can enjoy some quality sandstone, and,
above all, I want to find some new project for winter. I start with
Traumzeit 8A+/B, I try Flash, but the round structures are slippery, so
in the end I try a bit of a campus style and after several attemts I'm
up. I guess it's an 8A+?.
I move to Double Backflip 8C/8C+, in
the past I dismissed this boulder, I don't even know why. I try the
moves and it's such a cool climb! The first part of the boulder are 4
power moves with grade about 7C+/8A, then comes a spin in a crack and
then the third part – Backflip 8B/+, but without the bottom wall to
support the feet. I'm done with the first part quickly but I can't get
through the crack until Fox comes and I sort of figure it out. The rest
is ok, I climb the whole third part immediately. I'm already a bit tired
from practicing the moves but the attempts go well. Even though I'm
still making some mistakes I reach the third part several times and I'm
pretty close to finishing. We'll see how close I actually was on the
next session. And I'm really looking forward to it.
Jeden z vrcholů boulderingové CZ scény je tu. Poměrně dlouho se rozhoduji, jestli vůbec do Slaného jet, po přípravě a samotném závodu na MS cítím, že by tělo potřebovalo spíše odpočinout. V páteční kvalifikaci se necítím příliš dobře a i když jsou bouldery lehké, nelezu je s lehkostí. Dávám 6 topů na 8 pokusů a zajišťuji si 3. postupové místo do semifinále.
Kvalifikace by Petr Chodura
Druhý den v semifinále se cítím o něco lépe, dávám všechny 4 bouldery na 14 pokusů. Nejvíce mě baví brutální silová trojka, kterou dávám těsně před limitem a jako jediný s Adamem. Semifinále na pokusy vyhrává Adam, následují kluci se dvěma Topy, postupuje i brácha, takže radost.
Semifinále by Petr Chodura
Záznam ze semifinále Horosvaz
Odpoledne aktivní odpočinek s dětmi a jde se na finále. Začíná se vzpomínkou na Honzu Chválu, stále je v našich srdcích. Bouldery vypadají dobře, snad ani ne tak těžce jako spíše moderně laděné. Jedničkou proběhnu na první pokus, zabrat za lišty a pohlídat si Top. Dvojka začíná průtlakem a pak obouruční skok. V prvním pokusu skáču, padám a říkám si, že tu bych mohl padat ještě dlouho. Zkusím variantu b - jít křížem, to perfektně zafunguje a jsem v Topu.
Finálová 2 by Lukáš Bíba
Trojka začíná koordinačním skokem, tady cítím, že mi chybí boulderingová praxe, a skáču až na třetí pokus, zbytek si pohlídám, v otočce o 180° mi v hlavě probleskne, jestli si raději nemám někde opřít nohy, ale rozhodnu se pro campus verzi a i s malou rezervou Topuji.
Finálová 3 by Lukáš Bíba
Čtyřka je technický kolmáč, přes úvodní průtlak se dostávám, ale pod Topem dvakrát padám, smekám, tam je to peklo.
Finálová 4 by Lukáš Bíba
Topuje jen Adam a zaslouženě vítězí, já se třemi topy beru druhé místo a třetí končí Štěpán Volf.
One of the crucial Czech bouldering events is finally here. I'm not sure
if going to Slaný is such a good idea, for I feel that my body needs
some rest after all the training and the World Championship. And I don't
feel very good during the qualification on Friday: even though the
boulders are quite easy, I don't climb them with much ease. I score 6
tops in 8 attempts, though, and advance to the semifinal from the third
place.
Semifinal is a bit better, I send all the four boulders in
14 attempts. I really enjoy the third boulder, a brutal power climb. I
send it just before the time runs out and only Adam climbs it, too. Adam
wins the semifinal, the guys who scored two tops follow, and my brother
advances, too, so I'm really happy.
I spend the afternoon by
active rest with my children and then the final comes. We begin with a
memory of Honza Chvála, he is still in our hearts. The boulders look
good, they are modern but not really hard. I need just one attempt to
finish the first one. The second boulder starts with a mantel and then
there is a jump for both hands. First I jump and fall and I say to
myself that this could take long, so I try a different approach and it
works great – in the end I score a top.
Number three starts with a
coordination jump, I feel I really lack practice here and it takes
three attempts to jump. The rest is ok, for a moment I consider finding
some support for my feet but then I decide for the campus version and
get to the top like that.
The fourth boulder is a technical
vertical, I get through the mantel at the beginning and then I twice
fall from under the top. It's really hard in there.
Adam is the
only one who gets to the top and earns his win fair and square, I end up
second with my three tops and Štěpán Volf is third.
Sezóna snů, nechápu: dvě třetí místa na světovém poháru a teď na mistrovství světa neskutečné 4.místo!!! Ufff, to je brutál.
Příprava na MS byla dobrá, cítil jsem se ve formě, měl jsem jediný malý problém s bicákem, který v průběhu závodu řešila Nikol Chovanová z Fyziogymcooper. Kvalifikačky byly pěkné a daří se mi zalézt 13. postupové místo do semifinále. Tu vytrvalostnější cestu dávám tři chyty pod Top - tam obsazuji dělené 8. místo, v té bouldrovější mi vlivem natečení smeká noha a obsazuji dělené 18. místo, postup vyšel pěkně a nevzal mi tolik sil jako při posledním SP v Kranji.
Kvalifikace by Jan Virt
Při prohlídce semifinále mám radost, klasicky nepříjemný začátek, ale pak pěkné lezení po lištách a stiscích, těším se. A cesta mi sedla perfektně. Dolézám až do headwallu a vlastně nejsem ani úplně na kaši, ale pár kroků pod Topem přijde najednou moc těžký krok, padám a jsem překvapený, že se dostávám do vedení. Nakonec místo přelézá pouze Hamish McArthur, stejně jako já padá Schubert a Potocar, což pro mě znamená bombastické 4. místo a finále MS!
V ženách máme finálovou naději v Elišce Adamovské, zaleze krásně a padá jako spousta dalších závodnic v kroku nad hranou převisu. Drží 8. postupové místo, ale kontroverzní protest (viz FB horosvazu) francouzské reprezentace odsunuje Elišku na 9. místo a do finále posílá francouzskou závodnici, nechápu. Eliška má ale dobře našlápnuto a její čas ještě přijde!
Semifinále by Virt
Záznam IFSC
Odpoledne odpočívám a promítám si v hlavě semifinálovou cestu. To bylo fakt dobré – jak to, že tam všichni tak popadali? A vlastně jak to, že se mi letos tak daří? Zasloužím si to vůbec? Vždyť tu jsou profesionálové, já sedím 8 hodin v práci a do toho trénuji, na Hudy v Brně se dostanu 1x za týden/14dní. Kde bych byl, kdybych makal jako ostatní? A bylo by to vůbec lepší, nebo je to pro mě právě takto nejlepší? Spousta otázek, ale krásný pocit moci si vůbec takové otázky pokládat.
Finále je tu a bude to velký! V izolaci panuje pohodová nálada, finálová cesta nevypadá úplně nejvíc cool, hlavně závěrečná spíše technická pasáž ve výlezu. Cestou procházím dobře, ve skoku na začátku trochu zaváhám, ale napodruhé skáču v poklidu. Dolézám do výlezu, zvednu vysoko nohu a sotva dýchám, lehký odpočinek a hrnu to po malinkých lištách k Topu, kterému v pádu mávnu a jdu k zemi.
Mám velkou radost, nechal jsem tam všechno a jsem totálně vyšťavený. Koukám na výsledky a prozatím jsem na 1. místě. Hustý, to by mohlo vyjít na medaili, tajně si doufám. Vychází, ale na tu bramborovou, zbylí tři závodníci mě předlézají a na mě zbude až 4.místo, chvilku jsem trošku zklamaný, medaile, to by bylo něco, ale i 4. místo beru možná jako největší výsledek své kariéry, naprosto neskutečný. O takovém umístění jsem si nikdy ani nesnil.
Finále by Virt
Finále by Virt
Záznam IFSC
Takový výsledek je obrovskou motivací do dalšího tréninku a moc se těším na další sezónu, svěťáky v obtížnosti mě ohromně baví. Ale teď se těším na krátký odpočinek a snad i nějaké skály! Největší dík za podporu Kačce, díky které můžu trénovat, jak si usmyslím, a společně se dvěma nej klukama jsme TÝM!
Moji nej fanoušci <3
This looks like a season of my dreams! I don't get it: I scored two
third places in the World Cup and this time I got an amazing 4th place
in the World Championship. So cool!
The training was ok, I felt
strong and in shape, the only tiny trouble was my biceps, but Nikol
Chovanová from Fyziogymcooper was helping me during the competition. The
qualifications were good, I advanced to the semifinal from the 13th
place. I get to the third hold under the top of the endurance route,
which earns me a shared 8th place and I slip on the boulder-like route,
so I share the 18th place. It was quite ok and I dindn't get as tired as
in the World Cup in Kranj.
I'm happy about the semifinal routes,
the beginnings are hard, as always, but then there is a lot of climbing
on ledges and grips and I'm really looking forward to this. And the
route looked like it was tailored for me. I'm not really exhausted when I
get to the headwall, at least I don't feel so, but few moves away from
the top there is a super hard move and then I fall. It's a bit of a surprise
that I'm actually first. Eventually, only Hamish McArthur gets further,
Schubert and Potocar fall from the same spot as me, which means a
supercool 4th place and advancing to the final of the World Championship
for me!
In the womens' category we hope Eliška Adamovská will
get to the final, too. She does great and falls from the move above the
edge of the overhang like many other competitors. She is on an 8th
place, the last one from which she could advance to the finals, but a
controversial protest of the French representation team (see the
Facebook of Český horolezceký svaz for more information) she is moved to
the 9th place and the French representative advances instead of her. I
don't get this. Eliška is in great shape, though, and her time will
still come!
I take a rest in the afternoon and recall the
semifinal route. How come that all the guys were falling so much? And
how come I'm doing that well this year? Do I deserve it at all? There
are professional climbers and I'm the one who sits eight hours at work
and I only can train at the Hudy gym once in every week or two. What
would it be like if I was training as hard as the others? Would it be
better for me or is it the best as it is now? So many questions, but
it's great to be in the situation when one can ask them.
The
final has come and it's going to be huge! The overall mood in the
isolation is good and relaxed and the final route, especially its final
(and rather technical) part doesn't look that super hard. I'm doing well, I
hesitate with the jump a little, but the second attempt is successful. I
get to the finish, lift my leg and fight my way up, over small ledges
and up to the top. I just wave it and fall, though. I'm really happy, I
gave it all I had and I'm totally exhausted. So far I am 1st and I hope I
could get a medal. In the end I'm 4th, the remaining three climbers are
better. I'm a bit disappointed at first, the medal was so close, but
the 4th place is great, actually. It's probably the best result of my
whole climbing career – totally unbelievable. I've never dreamt of this.
Such
a result is a huge motivation for training and I'm really looking
forward to the next season, I really enjoy the lead climbing world cups.
But now I'm really looking forward to some rest and climbing outdoors!
Many thanks go to Kačka for her support. Thanks to her I can train as I
wish and together with the most amazing two little boys in the world we
make an amazing team!
