Mokrý Bor :(

Opět jsem se vydal na Bor... Tentokrát sám. První zastávku dělám u staronového boulderu Nesnesitelného Mravkolva, je to lehce mokré, ale dá se. Takže zkouším a po pár pokusech dávám. Pak se jdu podívat na H2O, ale je to mokré, pokračuju dál do kopce čistit. Jenže skoro všechno je mokré a čistit se moc nedá. Nakonec alespoň čistím a suším krásnou převislou hranu a po několika pokusech ji dávám. Poklad Nibelungů 7B+.




Pak jdu omrknout Barandov, chvilku trápím projekt, ale nic. Jdu se podívat na Ďáblovo Zlo SD 7B+ a za povzbuzování mírného deště se po chvíli objevuji na vrcholu. 7B+ asi sedí.

Koukám po okolních kamenech, co a jak, a nakonec se rozhodnu očistit Obchoďák (pojmenováno na počest velké K ;). Udělal jsem dvě lajny, pravá hrana Hurá na nákupy 6B a vlevo přes díru a malou pusinku - Bez peněz do obchodu nelez 6C+.



Pak se jdu podívat úplně na druhou stranu kopce. Po cestě ještě dělám jedno 6C+ na neznámý kámen.(ale vede tam Lump apod.) A pokračuju vstříc turistice. Potkávám plno kamenů, ale všechny jsou takové... no, nic moc.

Nakonec jsem se ještě zastavil u kamene vyhlédnutého z dřívějška, Šmoulov. Tady jsem měl vyhlédnuté tak 7C, ale potom, co se do toho navěšuju, klasa prudce klesá. Nakonec 7A+ - TaŤka Šmoula. Ještě čistím pár lehkých věcí a spokojeně jdu k autu.

A teď hurá na Malorku a DWS-KA:))

MS Žilina

Mistrovství Slovenska v boulderingu proběhlo v Žilině pod otevřeným nebem. Tentokrát na nás nečekala věž, ale pět profilů (většinou kolmých nebo lehce převislých) vedle sebe, což ocenili především diváci. Sešlo se dohromady 58 závodníků, z toho 45 mužů a 13 žen ze Slovenska, Polska a České republiky.

Kvalifikace probíhaly zábavných způsobem, obdobným jako na Mejcupu, a to tak, že závodníci byli rozděleni do dvou skupin a na přelezení 5ti kvalifikačních boulderů měla každá skupina 2 hodiny. Bouldry byly relativně lehké, a tak každé zaváhání hodně bolelo. Mně se podařilo topnout všechno na první pokus, a tak jsem postupoval z 1.místa do večerního finále.




Finále se lezlo až v pozdních hodinách. Holky začínaly v devět a bouldry měly dost těžké. S výrazným odstupem před ostatními vyhrála Zuzka Čintalová, která dala tři bouldry. Druhá skončila Lenka Mičicová a třetí Lucia Korcová.

Finále chlapů začalo okolo deváté hodiny. A už na začátku se v dálce mohutně blýskalo. Přesto se začalo lézt. Po asi 3/4 hodiny ale bouřka přišla i nad žilinské náměstí a spustil se velký liják. Přemýšlelo se co a jak. Nakonec to po půl hodině přešlo, co bylo potřeba, to se vysušilo a finále tak mohlo pokračovat.

Bouldry byly oproti holkám úplně naopak. Všechno se dalo lézt, a tak padalo hodně topů. Já jsem jednou zaváhal na druhém problému, jinak všechno na první pokus. Shodného výsledku dosáhl i Ondra Švub, ale díky tomu, že jsem měl lepší kvalifikaci, jsem vyhrál! Třetí skončil Polák Piotr Bunch.



Fotky jsou trochu mázlé, ale aspoň něco...

Opět na Boru :)

4.6. jsme se Štěpánem zajeli do Boru. Nejprve se jdeme podívat na šutr asi 50 metrů pod Hrubou Nekázní. Vypadá docela dobře, ale kámen se docela solí a navíc je lehce vlhký, a tak se o nic nepokoušíme a jdeme dál.

Další zastávkou je Garrone. Štěpán si opakuje něco staršího a já zkouším SD k o 50m níže Mravencům už jdou (6A). Hned na druhý pokus dávám - klasa asi 6C-C+? Poté jdeme dál, asi o 200 metrů výše k "chatce". Štěpán tady minule očistil nový kámen. Nejdřív dáváme lehčí bouldr, cca. 6B, pak zkouším projekt, ale marně (něco pro silnoprstomily :).

Další přesun je ke kamenu vedle Členovce, Átria. Tady Štěpán zkouší 7A a 7B a obě zvládá. Já už to vylezl minule, takže se šetřím na King Lines. Jedná se o prodloužení King Konga. Začíná se v Offline a jde se do King Konga. Je to takové spojení 7A+/B a 7C, takže dohromady asi 7C+? Fakt tam docela pěkně natýká a nemá cenu mockrát to zkoušet. Naštěstí po několika pádech ve skoku (které nakonec vyřeším docela lehce) vítězím.

Štěpán zkouší King Konga a jde mu to moc dobře, bohužel několikrát jen pohladí hranu, ale nikdy ji pořádně nechytne. Takže nic. Pak jdeme k Mucholapce, kde přelézáme několik bouldrů okolo 6A-7B. Moc se mi líbil Low start ke Kleopatře 7B. Je to pěkný, fintovní bouldr, kde se musí používat kolena.






Nakonec se jdeme dodělat na Zoo a Maják. Zkouším Lubovu Pijavici a dávám na OS. Jsem trochu překvapený, a tak si ještě nalézám do Madagaskaru, který také hned opouštím. Pijavice bych viděl tak na 7A+ a Madagaskar o trochu lehčí - 7A nebo A/A+.

Record of Martin Stráník’s trip to the area of Bor with his brother Štěpán. After some attempts Martin succeeds in several climbs with difficulty from 6A to 7C+. He tries to climb one of his projects but isn’t successfull because the project requires very strong fingers. Then Martin decides to cheer up a little by doing a line called „King Kong“ (or - more precisely - King Lines – 7C+) which he climbs after several falls. Štěpán tries to climb King Kong as well but doesn’t manage to do so. At the end Martin finishes his day by doing „Pijavice“ line(7A+) and Madagaskar (about 7A or A/A+).

Lubná

2.6. jsem se zajel podívat na nedalekou Lubnou, kde na mě čekali dva projekty.

Jeden z nich mi odolával již dva výjezdy a motivace na přelez tak byla obrovská. Po asi hodinovém neúspěšném pokusování starým programem jsem našel program nový a během hodinky vylezl. Název - Razzle Dazzle a klasa 7B+/7C.







Poté jsem se přesunul na druhý projekt o 4 km dále. Jedná se o Mega projekt, kde obtíže budou sahat možná k 8B? 8B+? kdo ví. Rozhodně já jsem se v tom ani nehnul a podařilo se mi navíc urvat jeden nástupový chyt. Leze se po extra malých lištách a špatných stupech, na druhou stranu to jsou jen dva kroky.. No něco pro Ádu nebo Štefánka...

SP Vídeň

29-30.5 proběhl v pořadí třetí světový pohár v boulderingu. tentokrát pro nás velmi blízko v rakouské Vídni. Sjelo se okolo 140 - ti závodníků. Původně se měli závody konat venku, ale kvůli špatnému počasí se museli závody přemístit do haly. Z našich se závodů zúčastila Silva Rajfová, Nelly Kudrová, Adam Ondra, Ondra Nevělík a já. Vzhledem k velkému počtu závodníků se vytvořili dvě skupiny, aby to rychlejc odsejpalo.

S kvalifikacemi začínali baby. my jsme jejich výkony neviděli, ale holky rozhodně stím, co předvedli nebyli spokojení - Silva 41 a Nelly 39. Odpoledne jsme lezli my. s klukama jsme strávili "pěkný" 4 hodinky v izolaci a šlo se na věc. Bouldry jsou pěkně těžký a mě se daří dát jenom 4 zóny což na Semi zdaleka nestačilo - 38.místo. Adam dává dva Topy a jde do semifinále z 8.místa. Ondra dává jeden Top ve své skupině a je 41.

Nakonec vyhráli závody Rusové Rustam Gelmanov a Aleksandra Balakireva, Adam skončil na 11.místě.

Mladkov a Wayne Gretzky

30.5. se mi podařilo i přes velkou nepřízeň počasí, přelézt projekt (narovnání Hokejky) - Wayne Gretzky, čímž se tak klasa nejtěžší cesty na Mladkově posunula o dvě třídy výš.( z 8- na 10-)

Jedná se v podstatě o dvoukrokový boulder. Z relativně dobrých lišt nátah do tříprstový lišty na čtvrtčlánku, potom skok (nebo kdo má sílu fix) do madla a šestkou nahoru. To všechno v lehkým převisu. V klasifikaci jsme se se Štěpánem shodli na 10-. Tak uvidíme co na to ostatní.

Nakonec jsem si ještě vyhlídl další projektík. Vede přímo nad začátkem cesty Fitz - Roy. Už kdysi byl navrtán, ale někdo to vyvrtal. Takže snad to bude, co nejdřív opět navrtaný a na Mladkově bude další desítka??? Charakter je podobně jako u Gretzkyho - boulder po lištách, tentokrát jsou však lišty větší, ale oblejší a ve větším převisu. Pracovní název - Plešatá zpěvačka.

Škrovád

22.5. jsem si trošku odskočil od připravování na maturitu na nedaleký škrovád. Probouzím se v pět ráno a už nemůžu dospat. Rozhodnu se tedy v šest vykopat z postele, aspoň bude lepší tření. Dorážím v sedm. Jdu se rozlízt a hned zkouším projekt. První pokusy nevěstí nic dobrého a tak se přesunuji pod další projekt na Sarajevu. Technickou ladičku po chvíli dávám - Knedlajs 7B+. Klasifikase se bude velmi odvíjet od výšky lezce, může být 7A, ale i 8A. Pak jdu lehce prozkoumat jeden ze škrovádských sektorů, ale mohutná biota mě v tom odrazuje a tak jdu zpátky na projekt č.1. Po pár pokusech cítím výrané zleršení oproti ránu a daří se mi projekt přelézt - Kunhutina Modlitba 7C/C+.

Koncentrace!



A de se na to!

Druhé Borování

Včera jsme se vydali na Bor. Počasí zprvu nevypadalo dobře, po cestě bylo všude mokro. Ale když jsme dojeli pod kopec tak najednou sucho a po dešti ani památky. Ihned vyrážíme do kopce a naší první zastávkou je Hnízdo. Vyčistili jsme dva nové lehké bouldery + se mi podařilo přelézt asi rok starý projekt - Všechny řitě světa i ta má 7B+/C. Poté jsme ještě vyčistili nový kámen asi 20m za Hnízdem. Vznikl tak nový boulder Babolet 6C+.
Poté se přesouváme k Titanicu kde Štěpán dává Nesnesitelnou Tíži Sladkých Slibů 7B+.
Pokračujeme dál do kopce a zastavujeme se jako vždy u Laboratoře. Zkouším projekt - Panthenol. Opět se trošku zlepšuju, ale na přelez to pořád není. Štěpán dává lehce vlhkého "somálce" 7B a zkouší Se Stromem V Prdeli 7B, ale opět nula bodů. Já se ještě zavěšuju do Druhé Odmocniny za 7B a po třetí návštěvě Boru se mi podaří dát tuhle technickou a hlavně morálovou lahůdku.
Poté přichází kameramanský team od Singing Rocku a jdeme na Monstrum. Tady se mi podaří s velkým překvapením dvakrát zopakovat Zlatýho Draka, a oficiálně jsem ho tedy shodil na 8A+. Štěpán po pár pokusech dává Godzillu 7B+/C.
Nakonec se přesouváme k Barbandovu. Zkouším projekt z minula, ale nedávám. Tak zkouším SD k boulderu D.D 6C, a po asi pěti pokusech dávám, tedy D.D.T 7B. Ještě se dolézáme na Gumídku a Peklu. Lezeme Step By Sep 7A+(podle nás 6C+) a Drchačku 6C+/7A. Ještě očisťujeme nový boulder Kýl.

SP Hall

Tento víkend se konal druhý Světový pohár v rakouském Hall. Přijelo okolo 80 chlapů a 50-ti bab. Českou výpravu reprezentovala Silva Rajfová, Já, Ondra Nevělík a "nováček" v SP Áda Ondra.

Vzhledem k velkému počtu startujících se lezlo na dvě skupiny, tedy z každé skupiny postupovalo dále jen 10 lidí. Chlapy začínali, a obě skupiny měli podobný charakter bouldrů. První dva lehký. Třetí dá se. Čtvrtej unreal. A pátej dá se. Mě se podařilo dát první tři na Flash. Ve čtvrtým nula bodů a v pátým jsem byl blízko(nebo daleko?) Topu. Rozhodně tenhle výkon na semi nestačil (30.místo) a tak jsem mohl jen sledovat jak se daří ostatním. Adam lezl suveréně. Čtyři bouldry na první pokus, v jednom chvíli tápal jak správně skočit, ale nakonec taky dává.Takže postup z 6.místa. Ondru hned v prvním pokusu v prvním boulderu sundává rozhodčí za nesprávné nastoupení. Druhým pokusem Topuje. Druhý bouldr dává taky na 2.pokus. Třetí, čtvrtej nic. V pátým se mu docela dařilo, pomalu se dostával výš a výš, ale únava nakonec zvítězila a tak ondra nakonec zkončil na 68. místě. Silva lezla docela pěkně. Ale dala "jen" dva bouldery, padlo pár nadávek, nějaká ta slza a 27.místo.

V semifinále zazářil Mykhailo Shalagin, který toto kolo ovládl. Jako jediný dal 3. bouldery. Adam dal 2b na 2p a my jsme se tak mohli těšit jak mu to zaleze ve finále. V tom působil lehce nervózním dojmem (kdo by taky nebyl:), přesto se mu podařilo jeho pozici ze Semi ještě o něco vylepšit a skončil třetí. Vyhrál Kilian Fishuber a druhej skončil Ital Gabri Moroni.

U bab nastalo trošku kuriózní situace. Anna Stohr a Akito Noguchi zalezli stejně jak v semifinále tak ve finále(4t na 4p). Čekalo je tedy superfinále. Stavitelé lehce zlehčili chlapský boulder číslo dva. První přiběhla japonka, a boulder se skoro prošla. Po ní lezla Anna, která měla nezávidihodnou pozici ale místní diváci, až mi z toho lezl mráz po zádech, ji vytlačili nahoru a tak poprvé v boulderingové historii vyhráli dvě závodnice.

Další SP nás čeká za 3 týdny ve Vídni.

Mladkov

V sobotu jsem vyrazil na Mladkov. Nejprve jsem šel objevit a rozlízt se na bouldrech 200 metrů od hlavního masivu skal. Našel jsem krásnej traverz po lištách a po chvilce vylezl. Romance beze slov 7C/C+ tr. 

Pak sem si dal ještě pár lehčích místních kousků. Potěšil mě místní převis, i když nic těžkýho tady není.(max. 7A)

Pak jsem společně s Pavlem Žofkou šli nafotit Konec Světa 8B a navrtali jsme nový projekt - narovnání Hokejky 6. Pracovní název je Wayne Gretzky a bude to cca 10-. Jedná se o tří krokový boulder za mini jebku v mírném převise a pak lehkym nahoru. No uvidíme příště.

Tajná oblast

V sobotu byl na plánu Bor, ale počasí se pokazilo a tak jsem se s přítelkyní vydal objevovat novou oblast.

Jedná se o pískovec, ale není moc pevný a často se drolí. Bouldery jsou obtížností do 7A a většinou docela morálový. Dopad je převážně dobrý.

První Borování

O tomto víkendu jsme poprvé, ve složení já, brácha a Silva Rajfová, vyrazili na Bor. Podmínky byli naprosto ideální. Svítilo sluníčko, okolo 20 stupňů, ale v lese chladno a chvílemi supr tření. Do machova přijíždíme na jedenáctou hodinu, dlouho neotálíme a už se ocitáme u Titanicu. Já se rozlízám, Silva dává Fintovou hranu Flashem 7A+, a po chvíli zkoušení i Titánovýho kosmonauta 7A a štěpán zkouší svůj "projekt" Nesnesitelná tíže sladkých slibů, ale nedává. Poté se přemisťujeme o 300 metrů výše k poemexu. Všichni lezeme novinku Durex za 7A, já zkouším projekt Pantheno 8A/+?

a Štěpán se Silvou se vrhají na Se stromem v prdeli 7B+.

Štěpán má pár pěkných pokusů a v jednom padá dokonce ve výlezu, Silvě to moc nejde. Já se v projektu cejtím se v tom mnohem lépe než minulý rok, avšak mě táhne zadek pod převisem dolů a tak z malých lišt  se ne a ne dostat do dalšího chytu. Dále se přesouváme až ke kamenu Holywood ke nedaleko na nás čeká zcela nový kámen. Štěpán se prokazuje jako čestný člen hnutí Clean and Clear a čístí co může. Díky tomu vzniká plno nových boulderů obtížnosti 4-7A+  + jeden mega projekt za 8A/B??

Na hodinkách už vidíme sedmou hodinu a pro dnešek to balíme. Večer trávíme v příjemném prostředí nedaleké restaurace a jdese spát. 

Další den vstáváme v devět hodin, posnídáme a opět hurá do kopce. Opět se rozlézáme na Titanicu. Tentokrát se Štěpánem děláme lezeme nový boulder asi za 6B. Pak se přesouváme k Se stromem v prdeli, kde se opět štěpán se silvou pokouší o přelez. Naši trojici doplňuje fotograf Pavel Žofka a já mu pózuji v Druhé odmocnině 7B, King kongu 7C+ a Zlatém Draku 8B. Poté beru lano a snažím se očistit nový Highball za Holywoodem. Čistím tři směry, z nichž dva se mi podaří přelézt 6A a 6C+. Další je nad moje síli, avšak boulder nádherný, kolmý cca 7C?. Při čištění si zaskočím na Hraniční přechod pro přelez Gesera za 7C. Štěpán se Silvou přicházejí s nepořízenou a tak nakonec zkouší a přelézají pár 6A-7A .  Navečer končíme a už se těšíme jak ze sebe smyjeme tu hroznou špínu :)

i když nepadali žádný super přelezi, tak skvěle, jako vždy, strávený víkend na Boru!

Škrovád 5.4.

Den po závodech jsem s mamkou a ségrou jel "vyvětrat" na Škrovád s cílem pozkoušet dva projekty. Nejdříve jdu zkusit nově očištěný projekt na Sarajevu. Ze začátku my zdolání přijde nemožný ale po pár minutách přicházím na správný postup, několikrát dolezu do posledního kroku kde je potřeba trošku skočit, ale protože sem si nevzal bouldermatku tak mi strach odporuje s dosažením Topu. Navíc v jednom z pokusů se mi podařilo urvat miniaturní přídrž, a tak boulder opět trošku ztěžkl. Místo malé přídrže se teď bere malinkatá jednoprstová dírka. Takže opět pokouším a opět se pomalinku přibližuju k Topu a nakonec dávám. Název tedy Mrazák a klasa 7C. Možná to bude i těžší ale uvidíme. O velikonocích pojedu na projekt do Lubný z minula(7C/C+?), + Honza Chvála má připravený ještě jedno překvapení v podobě dalšího projektu cca 8A-C. A potom hurá na první Bor. Tady čeká projekt na Evoletu (7C?) a potom uvidíme, budem čistit a jako vždycky se něco vyloupne.

ČP Brno

4.4. proběhl druhý český pohár v lezení na obtížnost, tentokrát na brněnském rajčeti. Oproti minulému týdnu se počasí umoudřilo a tak vypadala i účast na tomto závodě. U holek se sjel standartní počet - 10. , a(le) u chlapů to nebylo o moc lepší a přijelo pouze 13. závodníků, avšak na druhou stranu nikdo z nich nebyl "vydlák", spíše naopak. Cesty postavili Kuba Kováčik a Peťa Solanský a podařilo se jim postavit krásný cesty. 

Kvalifikace proběhly bez větších překvapení a bezt řech závodníků sme měli možnost vidět všechny i v podvečerním finále.  Ženský měli kvalifikace asi 6B+ a 7A+,  z čehož první vylezlo 9. bab a druhou 4. U chlapů byla první tak za 7B/+ - 4. Topy a druhá za 7C - 2. Topy. Mě se podařilo vylézt obě dvě a tak jsem postoupil společně s adamem z prvního místa do Finále. Do finále šel i Štěpán z osmého místa.

Finále se lezlo ve stylu jedna holka jeden kluk a přijela se podívat i televize a pár diváků, kteří aspoň trošku vytvářeli příjemnou lezeckou atmosféru. V ženských se stala nemilá situace a tři holky dolezli do stejnýho místa, ae rozhodčí dobře rozhodli a tak se z vítězství radovala, u mě trochu překvapivě, Helča Lipenská. Druhá zkončila Soňa Hnízdilová a třetí místo si rozdělili Silva Rajfová a Nelly Kudrová. Finále kluků  bylo už od začátku těžký, uprosřed skok a ke konci záludná "brambora", dle stavěčů 8b+. Mě se lezlo dost pěkně a čím se byl víš tím sem si více věřil na Top, ale malé zaváhání, asi tři kroky po Topem, my vtom zabránilo a byl sem na zemi. Adam potvrdil roli favorita a vyhrál. Já jsem tedy zkončil druhý a daleko pode mnou skončil třetí Michal Rožek. Hezky zalez i Štěpán a skončil 4. 

 Oproti Lomnici o hodně lepší závody( pravda že tam to měl hodně na svědomí DM), žádná zdržovačka, krásný cesty. Už se těším na příští ročník.

Aprílový pohár Lomnice nad Polpelkou

Včera 28.3 proběhl již 15.ročník Aprílového poháru v Lomnici nad Popelkou. Na závody se sjelo necelá třicítka mužů a dvanáct žen a konkurence byla více než obvyklá.  Cesty stavěl Dalibor Muráň u kterého se projevila malá nezkušenost s touto těžkou prací a cesty byly ve většině případů zbytečně moc těžké.

S kvalifikací začaly ženy a ve dvou cestách jsme vyděli jenom tři Topy. Mezi ženami hezky zalezly od pohledu "sestry"  Jitka a Monča a bez problémů se tak dostaly do Finále. jíťa tedy ze 4.místa a monča o dvě příčky za ní. Kvalifikace mužů byli taky dost přísný a Top padl jen jeden na první cestě mojí zásluhou.  Ve druhé cestě jsem neudělal chybu a v rámci šetření sil jsem v polovině převisu úmyslně spadnul. Štěpánovi se ani jedna cesta nepovedla podle jeho představ a tak skončil na 15.místě. Hezky zalezl Lukáš Skřejpek, s vidinou nepostupu odjel už predčasně domů, ale nakonec do Finále neměl vůbec daleko - první pod čarou, tedy 13.místo.

Finále žen vedlo levou částí stěny a téměř přes celý převis na druhou stranu stěny. První holky padaly u třetí, čtvrtý expresky. To trošku zlomila až síla z Vrchlabí kterou si přivezla MoMo a podařilo se jí přelízt nepříjemný koutek díky čemuž se ani nepohoršila ani nepolepšila. takže 6.místo. Chvilku po ní lezla Jíťa a už od prvních kroků byly vidět její zkušenosti a především síla.  A jako první se dostala do stropu. Tady jí ale něšťastně vypadly nohy a Jítě se je již nepodařilo nahodit zpátky do stropu - 4.místo.  Nejlépe ze všech zalezla krutózní Nelly Kudrová, která ukázala všem kdo momentálně nejlepší u nás o velký kus přelezla druhou Silvu Rajfovou a třetí Editu Vopatovou. 

Finále mužů vedlo úplně naopak a byla to taková motanice, že by se k ní hodila GPSka. K tomu byla už od začátku těžká a padalo se už u druhý presky.  Zde vypadlo asi pět lezců, téměř na jednom kroku. Těm co se podařilo překonat úvodní útrapy se většinou dostaly do stropu, ale v cestě nebyl žádné dobré odpočinkové místo a tak se padalo docela nízko. Mě se podařilo s lehkým zaváháním nazačátku dolízt kousek za polovinu cesty a tak  sem si opět mohl vystoupat na imaginárním stupni vítězů na první místo. Pár chytů pode mnouspadl Kuba Hlaváček a kousek pod ním Jarda Petečel společně s Ondrou Benešem. Jardovi však pomohla lepší kvalifikace atak skončil třetí.

Závody v Lomnici byly jako vždy příjemné s hezkým okomentováním každého výkonu. Škoda jen, že se tolik protáhly a že cesty se Daliborovi tolik nepovedly. 

Fotky na http://martinstranik.rajce.idnes.cz/

Mladkov + Škrovád

21.3. se mi podařilo udolat z mých nejvážnějších projektů Konec Světa za 8B címž se stal nejtěžším bouldrem ve Východních čechách, protože Zlatý Drak se mi zdál o malinko lehčí. Boulder se nachází v oblasti Mladkov v Orlických horách, kde je nejtěžší cesta za 8+. Tento impozantní boulder jsem si vyhlídl již minulý rok. Podle prvních pocitů jsem si myslel, že to vylezu relativně hned, avšak nakonec sem zde strávil šest dní a asi, tak 200 pokusů.

Jedná se o krutou silovinu. Převis tak 45 stupnu...? Nástup malinký spoďáci, ale dobrý nohy. Nátah do tupého bočáku, přesun nohou to převisu na malé stupy. Nátak do přídrže, a poskok do ostré lišty tak na jeden článek. Pak těžké přetočení nohou a poskok do hrany. Pak už relativně lehce nahoru. Zde je nohand a boulder zde končí, odvážlivci můžou vylézt až navršek asi 10 metrové skály pětkovou cestou. Celý boulder se dá také lízt variantou, a to tak že v polovině boulderu používáte pravou hranu. Poté je obtížnost tak 7B+, 7C...

Další den jsme s bráchou příjemně strávili na Škrovádě. Přelezl jsem pár štěpánových novinek za 7A-A+ a zakousl se do, od štěpána připraveného, kolmého projektu okolo 7C-C+. Po několika pokusech si však dělám díru v prstu a tím tak nadějě končí. Nakonec si ještě zkouším cestu Republika za IXC a na druhý pokus dávám. Tedy netak docela. Dolezl jsem do madel pod výlezem a pak opět slezl k jedinému jištění v cestě. Utekl jsem protože výlez byl totálně zamešenej.

Foto doplním o víkendu!

Check - www.purebouldering.cz

Novinky ze Škrovádu

Dnes jsme využili po dlouhé době hezkého počasí a vyrazili jsme se Štěpánem na Škrovád. Jdeme se rozlézt na jeden z nej boulderů na Škrovádě "Rudu z Ostravy", což se po ukazuje jako špatná volba. Silové kroky jsou těžší než na první pohled vypadají. Vše je umocněno, ještě ranní zimou. Dlouho nám trvá něž se dostaneme do té správné teploty, a boulder zkrokujem. Při krokování se nám podaří chyt lehce zmenčit a z boulderu se stává projekt. Naštěstí po pár pokusech nejdříve Štěpán, a hned po něm já dáváme a boulderu dáváme tvrdší 7a+. Poté se přesouváme do sektoru, kde jsou staré dírkové "Nici". Vše v tomtu sektoru přelézáme, nejdříve Zhola nic 6c, poté Vůbec nic 7A+ a nakonec přidáváme sed k cestě ???, z čehož se vyklube boulder Z ničeho nic 7A. Pak se přesouváme do Sektoru Sarajevo. Čistíme a děláme lepší dopady. Já zkouším Projekt a Štěpán boulder Tisíc kulek 7A+, který po chvilce nacvičování dává. Já porád dokola zkouším projekt, a pomalu se přibližuju k vrcholu. jako vždy se mi něco málo ulomí a vydrolí. Několikrát padám ze špinávého topového madla. Nakonec však naštěsí udržím mokrý chyt. Nový boulder jsem pojmenoval Obránci rudé ruky a oklasifikoval 7B+. Nakonec se dolázáme ve Vánočním traverzu za 6C a jedeme dom.

Reprezentační soustředění - Francie

Koncem února jsem měl možnost se zůčastnit reprezentačního soutředění, které se konalo v okolí Monaka. V pátek večer jsme společně s mým bratrem sedli na vlak, a jeli do Prahy, kde na nás již čekal Spilkyn a my vyjíždíme vstříc dalšímu dobrodružství. Po cestě nás zastihla docela velká kalamit, která trvala až do Itálie. na místo dorážíme v sedm ráno násl.edujícího dne, něco málo dospíme a už pelášíme do skal do Peillonu. Rozlézáme se a hned se všichni pouštíme do víceméně bouldrového 8b+. Mě se hned na druhý pokus podaří dolézt až k řetězu. Štěpán se v tom hýbá velice solidně, ale první lehké čtyři expresky, než se doleze do hlavního problému, jej vycucají tak, že mu už nezbyde síla na boulder. Večer se scházíme se zbytkem teamu a ubytujeme se. Další den jdeme opět do peillonu. Já zkouším A bout de souffle na OS pádám kousek pod řetězem, avšak na 2.pokus dávám. Ještě tento den vylézám cestu Y'a Pas D'arrangements 8a+ na OS. Další den následuje rest day a tak se poflakujem na apartmánu a poznáváme krásy vesnice Peille. Po resday vyjíždíme do Castlillonu. Na první pohled krásná skála, na ten druhý nic moc, jelikož většina cest nad 8a je více či méně sekaná. Já se rozlézám v 6c, cítím sílu a nalézám do prodloužení (Mini mule) za 8a/a+ a Onsightuji. Poté zkouším Aliena Carnage za 8c+,první pokus pracovní, druhý ostrý. Vidím vša, že bych v této cestě musel strávit více než jeden den a tak zní utékám. Rozhodně však 8c+ na které se jednou, až bude lepší vytrvalost, vrátím. Na konec dne zkouším Flash, mísňáky uznávaného, Barjo landu za 8b. flash nepouští, ale druhý pokus jo. Do castillonu jedeme i další den. Opět se rozlézám v cestě, kde první délka lehká a druhá těžká. Tentokrát Trace direct za 8a. Onsightuji. Později tuto cestu vylézá téměř celý český tým a (kromě Helči) společně se shodujem na to, že by této cestě více slušela obtížnost 7c+. Poté se pouštím do vyhlédnutého 8b+ Ultimate doom. Jedná se o odbočku Aliena Carnage, kdy v polovině cesty uhýbáte doprava do ukrutného 4.krokového bouldru. Po krokovacím pokusu dávám ostrej a hned přelézám. Další den jedeme opět do Castillonu. Já mám takový poloviční restday a tak si lezu lehké cesty. 7a+, 35- ti metrové 7b+, nějaké lehké 7c+ a zkouším jedno 8a na OS. V něm padám velmi brzy a znechucen sekaninou se prodírám cestou až k řetězu. Poslední lezecký den trávíme v oblasti La turbie, která se nachází přímo nad Monakem. Lezeme doporučené cesty od místňáka Petra Bláhy. Dvě 8áčka - Deverse te treu (Os) a Canicule (Flash) jsou opravdu pěkné. Poté zkouším Os cesty The second en, která je lehce zatečená, avšak hlavní problém je suchý. Vysílený z celého výjezdu padám na začátku boulderu. Cestu si dolézám až k řetězu a parádně si zalétám:)

celý výjezd nás provázelo sluníčko, pěkné lezení a hlavně skvělá parta lidí!! Moc děkuju Petrovi Reschovi, který má vše nasvědomí:)

Fontainebleau

13.2 jsem porpvé, ve společnosti mého bráchy, Lukáše Skřejpka a Honzy Chváliče, zavítal do Mekky boulderingu Fontainebleau. Tedy, ne tak docela poprvé. Moje první návštěva této krásné boulderingové oblasti proběhla během ME v Paříži, kdy se mi podařilo přelézt dvě 7C - Noir Désir a Big Boss. Nyní se tedy vydáváme na 5 lezeckých dní + jeden den Rest. Vyjíždíme v deset večer a ráno okolo jedenácté dojíždíme do podoblasti Bas Cuvier. Během cesty nás doprovázelo téměř 900 km silné sněžení a pomalu jsme ztráceli optmismus na hezký bouldering. Nakonec se naštěstí včas vyčasilo a my tak mohli vlítnout na nejznámější bouldery světa. Rozlézáme se v nějaké pětce a hned valíme na Vrtulník - Helicoptere za 7A. Já během pěti pokusů dávám a Onsightuji hned vedlejší Carnage za 7B. Poté se pouštím do La Balanc za 7C+ z druhé strany šutru avšak dnes mě nepouští. Poté se s klukama přemisťujeme do Rempartu, kde kluci zkoušejí již zmíněný Noir Désir. Já odpočívám a fotografuji. Přesto mi to nedá a jdu si zkusit a hned na druhý pokus přelézám plotnové 7B+ - Peau Lisse En Péril.Kluci mají nakonec velmi blízko k přelezu, avšak nakonec nedávají. Na závěr dne se přemisťujeme k Tension boulderům. Nejprve zkouším těžší variantu za 8A - Hyper Tension. Jsem v tom marnej a tak zkouším lehčí variantu za 7C+. Přidává se i Štěpán a po chvíli dáváme. Já se vracím k Hyper a po pár pokusech se mi podaří přijít na správný program a dávám. Pro dnes tedy končíme. Svaly jsou cítít a kůže na prstech je značně obroušená. Hledáme nějaké ubytování pro 4 což se zdá nakonec jako velmi těžké sousto. Nakonec s trochou štěstí nacházíme.

Dalšího dne se probouzíme do krásněho prosluněného jitra. Rychle snídáme a plni sil vyrážíme vstříc do Cuvieru, dolézt včerejší "projekty".  Chválič se přes noc viditelně zesílil a dává co mu přijde pod ruku 7A - 7B. Lukyn leze na pohodu lehčí bouldery a užívá si Font atmosféru. Já se vracím ke včerejšímu rozlezenému boulderu La Balanc a společnš s asi anglickým borcem mohutně útočíme. Mě se po pár pokusech podaří vylézt na Top a jeden z nej boulderů ve Fontáči je v kapse. Zkouším ještě jedno 7C L´abbe Résina(La Bérezina) a po několika pokusech jsem opět navrcholu.  Poté jdeme na jedno z nejvyhlášenějších 7C L´Aerodynamite. Asi hodinu všichni zkoušíme a Štěpán s Honzou nakonec pekelný výlez zdolávají. Mě se podaří několikrát dolézt pod výlet avšak pokaždé padám v oblinách. Ke konci dne se přesouváme k sedmimetrovému boulderu La Merveille 8A/A+.  Ten zkouším jen já a bohužel se mi nedaří dolézt ani do hlavního Cruxu. Nojo na Videu to vypadalo mnohem jednodušeji...:) Večer Lukyn vytahuje domácí Slivovici s kterou se někteří úspěšně, jiní méně úspěšně perem:)

Následující den máme naštěstí Rest. Mě po párty není zrovna nejlépe, přesto vyrážím s klukama na místí skokovou lahůdku Rinbow Rocket za 8A. Kamen je lehce mékrý a tak nemůžeme zkoušet lehčí skoky, které zde vedou. Mě se daří velmi rychle přijít na Fintu, avšak stále chybí kousek. Ten však nechybí Chváličovi a asi po hodině pokusování dává své první 8A. 

Další den hledéme suché bouldery avšak téměř marně. Nacházíme až L ´Etre have 7C, které se po pár minutách čištění dá zkoušet.  Já zkouším na OS a k překvapení se lehce dostávám na výlezovou vlhkou hranu s kterou dlouze bojuji a nakonec zdolávám. Štěpán a honza po pár pokusech také dávají. Já plný sil ještě nechci jet zpátky na hotel a tak si dávám totálně mokré sedmimetrové Ussy cat za 7A+, s kterým bojuji za povzbuzování místních turistů.V mokrém výlezu již cítím, že mi vše podjíždí avšak vidina sedmimetrového pádu mě drží na skále a dávám.

Následující ráno je opět vlhké a jediné co nám zbývá je lézt skoky. Všichni dáváme Smash za  7B a Finnie Chipie za 7B+ v oblasti Roche Aux Sabots. Zkoušíme i totálně mokrý legendární 7A  Le Toit Du Cul De Chien a také dáváme, tedy kromě Lukyna. Jdem se ještě podívát na Total Eclipse za 8A+, které jsem si chtěl zkusit ale je úplně durch mokrý a jedeme zpět na hotel. 

Další den je situace s počasím stejná a tak ač neradi volíme variantu odjezdu dom a jedeme.

Mladkov - Again!

Den prázdnin mě a Štěpána lákal, jet si někam zalízt. Moc možností se nenabízelo, ale nakonec jsme jeli na Mladkov podívat se jestli se něco nezměnilo v projektu.


Při příjezdu ke skalám hledám místo na zaparkování, avšak žádné příhodné nenacházím. Nakonec parkuji přímo u skal. A protože ještě nejsem tolik zkušený řidič, tak jsem jedním kolem najel do kupy sněhu, která značila příkop. Po hodinovém snažení se vymanit z této situace, se stává spasitelem místní chlápek, který zrovna rozbíjí led v zamrzlém potoku. Přináší lopatu a vše je OK.

Ihned jdeme lízt. Rozlézáme se v 5 a pak už koukám po projektu. První pokusy jsou špatné, ale rychle mi rozmrzají prsty a já se posunuji výš a výš. Podaří se mi prolomit jeden z klíčových kroků, a dostat se tak do malé lišty, a tím se tak po minulé návštěve o malinko zlepšit, avšak to je vše a po asi hodinovém pokusování nedávám.  





Při mém pokusování doráží Žofin se svými dětmi a tím tak zpříjemní moje pokusování. Říká nám o starém projektu, narovnání cesty Hokejka, po kterém jsme již koukali, a který kdysi zkoušel Miro Piala, a tak se do toho taky díváme. Mě se podaří všechny kroky (teda jen 3) udělat a tak stačí jen počkat na lepší počasí a jeden borhák se může natlouct. Myslím si že tento "kvak" bude obtížnosti okolo 10 UIAA. No uvidíme...