Frankenjura - 4 days - 8B+, 8B, 8B, 8A+

Po závodním maratonu beru v práci ještě to úplně poslední volno a před plánovaným restem po sezóně razíme s Kačkou a Gulim ven do skal. Počasí nám trochu mění plány, a tak nakonec volíme nedalekou Frankenjuru. Vybírám bouldery na youtube a sbírám info, lezci jsou naštěstí sdílní. První zastávkou je nádherné 8B Tonfa. 

Tonfa 8B

Nejprve to zkouším jako Thomas Lindinger, ale kotník se mi nedaří vytočit o 180 stupňů, takže vymýšlím co a jak a daří se mi boulder kroknout silovější variantou a po pár pokusech i přelézt. 

Tonfa 8B

V podvečer hledám dle instrukcí Adama Montecore 8C, ale bez úspěchu. Thomas Lindinger pak posílá další popis a druhý den ráno už stojím pod Montecorem, ten kámen je fakt zašitý a včera jsem běhal okolo. Nejprve jdu tedy zkusit druhou část, Omega Man za 8A+ – malé krysy, první těžký krok a pak ještě kříž za hnidu, pár pokusů a stojím na vrcholu, nic softového.

Omega Man 8A+

Pak ladím prodloužení Montecore 8C, pár lehkých kroků a člověk se natáhne se špičkou do nástupových chytů Omega Mana, pak přijde crux vypustit špičku. Po hodince si to vyladím a dám pár nálezů, vypuštění špičky se mi ale ani jedou nepodaří, chyty se už zakousávají a prchám, ještě mám nějaké lezení před sebou. Přejíždíme na Hips Dont Lie 8B a 8B+ SD. Jsem celkem vyndanej, díry v prstech se prohlubují, ale variantu za 8B dnes ještě dám.

Hips Dont Lie

Následuje den restu, healuju prsty, procházka a teplo u krbu. Poslední den brzy ráno s Gulim vstáváme a jedeme dolézt Hips Dont Lie ze Sedu, musím zatejpovat čtyři prsty, tělo je odpočaté, ale lezení jde přes bolest. Beta je jasná a tak po půl hodince rozlézání a opakování kroků jsem třetím pokusem nahoře. Mezi Frankenjurskými bouldery soft, ale všude jinde normál 8B+, jurské bouldery nepouštějí snadno a je potřeba trošku si na místní klasu i ostrou skálu navyknout.

 Frankenjura

After the competition marathon I take the last few days off from work and go to the rocks with Kačka and Guli. Weather makes us change plans a bit so in the end we decide to go to Frankenjura. I spend some time by looking at the boulders on youtube and gathering information, good that climbers are sharers. And my first stop there is an amazing Tonfa 8B boulder.

First I try Thomas Lindinger's method but I can't rotate ankle by 180 degrees so I make up my own way, which is more power-focused and after few attempts I'm up.

Late in the afternoon I'm looking for Montecore 8C according to Adam's instructions but can't find it. Thomas Lindinger sends me more information and the next morning I stand under the boulder. It was well hidden. So first I try the second part: Omega Man 8A+, with tiny holds, first hard move and a cross. Few attempts later I'm standing on top. 

I work on the long version of Montecore 8C, first moves are easy, then there's a reach to the first holds of Omega Man and the crux. After an hour I start trying but can't drop the toe and the holds feel pretty sharp so I give up, for I still have some climbing ahead of me. We drive to Hips Don't Lie 8B and 8B+ SD. I'm exhausted and the holes in my fingers are getting deeper but I manage to climb the 8B version. 

Then I have a rest day let the fingers heal and enjoy a walk and the heat of the fireplace. On the last day I take Guli to Hips Dont Lie from sitting, I need to tape four fingers, my body is relaxed but climbing hurts anyway. The beta is clear and after half an hour of warming up and repeating the moves I finally finish. This was a bit softer compared to the rest of the boulders here in Frankenjura but anywhere else this would be an 8B+, the boulders in Jura are tough and one needs to get used to the local grades and sharp rocks.

Sklapsko 8A, 8A+

Po závodním maratonu je čas konečně se trochu nadechnout a odpočinout si.

Telč

Skály jsou u nás v ČR na každém rohu, takže je vždy něco "po cestě". V sobotu dost prší, a tak si nedělám moc naděje na nějaké lezení, ale zdá se, že chladná noc prosušila vzduch a když dorazíme do Sklapska, jsou skály úplně suché. 

Sklapsko

Trochu se rozvisím na madlech a sedám pod Crazy Undercling 8A/A+, ve Flashi trochu podcením nastoupání do spoďáku, druhým pokusem jsem nahoře. Za mě lehké 8A, myslím že i srovnatelné s Žihadlem na Petráči. Přesouvám se pod boží převislou desku na Fénixovy Slzy 8A+. Fleš opět nevyjde, hlava brzdí výkon, přece jen je to trochu morálové. Pár nálezů mi trvá, než se odhodlám do závěrečného náskoku do hrany, až když jsem si jistý, tak hopnu a udržím. Nádherné campus lezení.

Fénixovy Slzy 8A+

Vyzkouším ještě projekt, který utíká z Fénixe doleva, bohužel urvu důležitý chyt a tím to tady dnes končí. Velká výzva čeká nalevo od Fénixe, hodně těžce vypadající projekt.


After the marathon of competitions it's finally time to breathe in and take a break.

Here in the Czech Republic we have rocks everywhere so there's always something "on the way". On Saturday it's raining and I don't really believe there will be any climbing possible at all, but it seems that the cold night has dried out the air a bit so we go to Sklapsko and find out that the rocks are dry there.

I hang on some bucket to warm up and then sit down under the Crazy Undercling 8A/A+ boulder. I try Flash but I underestimate the undercling so I need one more attempt to finish. In my view this was an easy 8A, comparable to Žihadlo at Petráč. Then I move to Fénixovy Slzy 8A+. Again, I don't succeed with the Flash attempt, my mind stops me. This boulder needs some determination. It takes few attempts until I'm ready to jump to the edge but when I finally do it it's a piece of cake. What an amazing campus climb.

I also try a project from Fénix to the left, unfortunately I break off an important hold so that's it for today. But the project on the left of Fénix seems like a hell of a challenge.

MČR v obtížnosti 3. místo, celkově v poháru 2. místo

Posledním závodem dlouhé sezóny bylo MČR v obtížnosti v Praze na BigWallu. Motivace do závodu už je nulová, odškrtnout si jej a pro letošek finito. Sobotní kvalifikací projdu celkem snadno, první cestu se snažím lézt na jistotu a z toho plyne několik chyb, přesto se mi daří Top. V těžší dvojce se mi leze mnohem lépe, padám ve stejném místě jako Kony a Adam.

Nedělní semifinále rozjedu výborně, dolézám asi do dvou třetin a najednou smekla lajdácky postavená noha, končím na 7. místě, takže i tak to stačilo na postup do finále – uf.

MČR by Pepe Piechowicz

Finále, úžasná cesta, první polovinou proběhnu v pohodě, pak začne přitvrzovat a trošku protaktizuji, cvakání v horním převisu, levá ruka už nejde proklepnout a pod hranou převisu padám. Kuba Konečný přidá pár kroků navíc, Adam padá pod Topem. Pro mě tedy 3. místo, s čímž jsem spokojený, na takto vytrvalostní stěně pro mě bylo těžké držet s Kubou a Adamem krok. Celkově mi to vyneslo druhé místo, právě za Konym. 

MČR

Celkové pořadí ČP

The last competition of this long season was the Czech Championship at the BigWall in Prague. I have practically zero motivation for the competition I just want to take part, check off the box and finally have a break for this year. I get through the qualification quite easily, though, I try to climb the first route safely so I make some mistakes but reach the top anyway. The second route suits me better, I fall from the same place as Kony and Adam.

The start of the semifinal on Sunday goes great, I climb two thirds of the route but then slip on a poorly placed foot. I end 7th which was, fortunately, enough for passing to the final.

The final route is amazing, I get through the first half smoothly but then it gets harder and I try to climb strategically and fall under the edge of an overhang. Kuba Konečný adds few more moves and Adam falls from under the Top. So it is the third place for me, I'm quite satisfied. It was hard for me to keep up with Adam and Kuba's pace. In the overall score of the Czech Cup I was at the second place and Kony was first.