pondělí 16. března 2020

Prsty v Ohni 8B+

O víkendu jsme se Štěpánem vyrazili na Petrohrad. Je krásně, chladno a modrá obloha. Vyhodím Štěpána ve vesnici a jedu dál na Mlýnksý Vrch, kde mám nedokončený byznys: Prsty v Ohni za 8B+. Rozlézám se s tejpkami, takticky, lišty je zařezávají velmi rychle. Po hodince zahřívání a zopakování částí boulderu dávám ostré pokusy, jednou spadnu hned na začátku, druhým pokusem se probíjím přes všechny lišty až na vrchol.

Prsty v Ohni 8B+

S Gulym balíme a přejíždíme zpět za Štěpánem. Sáhneme do mokrého Perného Dnu a rychle výš ke Frodovi Nakole. Štěpán se snaží zabrat za spoďák a já zase zkouším nález z prava právě do Froda. Než ale vymyslím, jak projít bolavou spárou, unavím se a ostré pokusy už nejsou to pravé, přesto padám čtyřikrát těsně pod hranou. Ale o tom to je. 

Frodo Proj

Po včerejších nových opatřeních teď hurá na lištu, ale snad vše brzy opadne a budeme moci zase ven!


At weekend Štěpán and me go to Petrohrad. The weather is awesome – it's cool but the sky is blue. Štěpán drops off in the village and I drive to Mlýnský Vrch, where I have unfinished business: Prsty v Ohni 8B+. I already have my fingers taped during the warm up as there are some pretty sharp holds. After an hour of warming up and repeating a few parts of the boulder I start serious attempts. I fall once right at the beginning, and then, at the second attempt, I get through all the ledges up to the top.

I pack my stuff and together with Guly I pick up Štěpán and together we try the soaked Perný Den boulder and also Frodo Nakole. Štěpán tries to use the undercling and I try to climb from the right. However, I get tired before I figure out how to overcome the crack so the attempts aren't very good. Despite that I almost get to the edge four times. Well, never mind, this is the life.

After the new government resolution which was adopted yesterday I'll spend some time indoors but hopefully all of this will soon be over and we'll be able to go out again!

pondělí 2. března 2020

Zlatý Hattrick - 1. místo ČP v obtížnosti Brno

Třetí víkend, třetí závod, potřetí v Brně – tentokrát na Hudy stěně v obtížnosti. Kvalifikací projdu v poklidu, první cesta mi perfektně sedí, trochu podcením závěr a padám v kroku do Topu. Druhá cesta je lehčí a spolu s dalšími topuji, celkem první postupové místo do finále. 

Kvalda 2

S Kačkou dáme oběd ve Vaňkovce, podebatíme s Lubou Mázlem. Bylo hezké ho vidět, je to jeden z těch co mi dodávají naději, že lezením se dá na úrovni bavit ještě pěkně dlouho. 

Finále

Finále se mi leze pěkně, 3/4 cesty jsou celkem bez problému, pomalu natéká, odpočinout moc nejde, ale na hranu převisu dolézám ještě celkem svěží. Závěrečná pasáž hodně ztěžkne a každý krok je těžký: dva špatné banány, daleko do řezky, jsem napnutý a na víc než "high five" s další řezkou se nezmohu. Jsem ale spokojený – z diváků jsem vycítil, že jsem byl nejvýš, a výsledky potvrzují 1. místo. Mám radost, boj s Konym je vždy hodně těsný.

Výsledky


Finále záznam

The third weekend, the third competition, the third visit to Brno, this time to the Hudy gym where the competition in climbing for difficulty takes place. I pass the qualification smoothly, the first route really does suit me, I only underestimate the finish so I fall from the last move. The second route is easier and I get to the top like many other climbers. In total I pass to the final from the first place.

I have a luch in Vaňkovka with Kačka and we have a chat with Luba Mázl. It's really nice to see him. He's one of the people who give me hope that one can climb and have fun for a long time.

I enjoy the final, three quarters of the route are pretty easy, my arms are getting swollen but I get to the edge of the overhang quite fresh, even though there aren't many opportunities for resting. The final section is much harder and each move is difficult, I'm tense and I only can "high five" a tiny sharp hold. But I'm satisfied, I somehow get an impression that I got furthest based on th reactions of the audience and my 1st place is soon confirmed. I'm happy as with Kony as a competition it's always very tight.