Rudé náměstí
Boulder část repre razí až v pátek, dvouhodinový let, ubytovat se a zaregistrovat. Kvalifikace je postavena podobně jako v Meiringenu, není prostor na chyby a je potřeba topovat. Kvaldou procházím suprově, daří se mi přelézt všech 5 boulderů. Koordinační jedničku dávám na pátý pokus, silovou dvojku vymyslím hned a posílám z první.
Dvojka
Ve trojce nejprve padám kvůli špatnému programu, pak se mi podaří doskočit zóna, ale dojde power. Čtvrtým pokusem vše pohlídám a získávám top, byl to asi nejtěžší boulder kvalifikace v naší skupině. Čtverka je takové svírání medvědice á la Otevřená náruč na Bystřičce, to mi sedlo a na první pokus jsem v Topu.
Čtverka by Honza Kříž
Pětka je technická plotna a na závěr ustát klouzací nohu, top se mi daří až v závěrečných sekundách. S pěti bouldery v kvaldě obsazuji suprové 5. místo ve skupině a jsem zpět v semifinále na svěťáku, mám velkou radost. Spousta výborných závodníků je mimo semifinále, bouldering se stává loterií a rozhoduje strašně málo.
Pětka by Honza Kříž
Jakmile dolezu, už na stěně visí Kuba Jedlička a v kvalifikaci předvádí pěkný výkon. Se třemi zónami končí na 88. místě, o něco hůře zaleze Štěpán, který obsazuje 109. místo. Odpoledne mrkneme na holky. Karin to rozjíždí pěkně, ale bohužel si ve dvojce poraní nohu, nastoupí ještě do trojky, kde vybojuje zónu, ale jak dopadne na zem, vyhrknou jí do očí slzy a na nohu se nemůže ani postavit. Karin musí na vyšetření do nemocnice, vše za podpory Kuby Jedličky zvládá a večer je máme zpět na hotelu. Snad bude co nejdříve opět zdravá. Mezitím startuje pozdě večer Danča Kotrbová, která obsazuje 91. místo.
Na semifinále se těším, cítím únavu z kvalifikace, přece jen jsem tam těch pokusů natočil dost. Jednička je o těžkém tlačení do struktur, zóna, a vysoká pata do Topu. Do zóny se dostanu na první pokus, pata je pro mě úlet, a tak se snažím vymyslet nějaký ojeb, ale nic nefunguje.
Semi 1
Dvojka je silový boulder po lištách, to je moje a daří se mi poslat na druhý pokus.
Semi 2
Ve trojce jsou čtyři velké struktury, ale co s nimi? Chvíli dumám co a jak, a až těsně před koncem časového limitu se mi daří tělo nastavit do správné pozice a zatlačit do všeho, jak bylo zapotřebí, abych se dostal do zóny. Bohužel už nezbývá čas na dolezení do Topu, nahoře se už nepadalo.
Semi 3 by Zhukov
Poslední boulder je opět plotna, tentokrát pekelně těžká, měkké Draga nefungují, a tak přezouvám do tvrdých Instinctů VSR, v těch to jde lépe, ale čas uteče dříve, než pochopím vo co go.
Semi 4 by Jedla
S jedním topem a třemi zónami končím na skvělém 12. místě, postup do finále byl tady v Moskvě hodně blízko, vymyslet trojku o chvilinku dřív a byla by velká šance.
Odpoledne zafandíme klukům v závodě na rychlost, kvalita je ohromná, na postup do finálové šestnáctky je zapotřebí čas 6,29 s. Honza Kříž si dvakrát vylepšuje osobní rekord a nakonec končí na krásném 5. místě. Večer si užijeme finálovou show, dominují Japonci a Slovinci, ohromně motivační!
Celý trip do Moskvy byl v ohromně příjemné atmosféře a po dlouhé době byla cítit síla týmu. Díky všem!
Od Japonců jsme zjišťovali ,v čem tkví jejich síla. Kozel?
After eight years the World Cup took place in the Russian capital again. And 6 guys and 3 women from Czech Republic were there to take part in it.
The bouldering climbers from the Czech representation team start their journey on Friday. The flight takes 2 hours, then we accommodate and go through the registration process. The qualification is very similar to the one in Meiringen, there's no room for mistakes and you need tops. I'm doing very well and finish all the five boulders - I need five attempts to finish the first one, which is focused on coordination, while number two, a power boulder, is no problem for me and I'm up immediately.
At the third boulder I fall at first because of a bad programme, then I jump to the zone but lack the power to finish and then, at the fourth attempt, I finally climb the whole thing, this one was probably the worst qualification boulder for our group. The fourth boulder is somehow similar to Otevřená náruč at Bystřička and it suits me well, so I reach the top at the first attempt.
Number five is a technical slab and then you must not slip, I get to the top during the last seconds of the time limit. With the five finished boulders I end fifth in my qualification group, which is an amazing result. I am back in the World Cup semifinal, I'm really happy about that as many great climbers do not pass, bouldering is slowly becoming a lottery and small things decide.
As soon as I'm done, Kuba Jedlička starts his qualification and shows a very good performance, ending 88th with three zones. Štěpán does a bit worse, he ends 109th. In the afternoon we watch the girls, too. Karin has a very promising start but unfortunately she hurts her leg at the second boulder. She starts the third one but as she touches the ground we can see the tears in her eyes and she cannot step on the leg so she must go to hospital. Kuba Jedlička helps her to go through it and in the evening she is back in the hotel, hope she'll be ok soon. In the meantime Danča Kotrbová starts climbing and ends up 91st.
I'm looking forward to the semifinal, I'm a bit tired from the qualification, well I've done lot of cimbing. The first boulder is a mantel to the structures, the zone and a high heel to the top. I reach the zone immediately but the heel is a killer. I'm trying to find a cheat but all in vain.
Number two is a power boulder through ledges, I love this stuff and send it at the second attempt.
The third boulder has large structures and I don't really know what to do about them. It takes me some time to figure it out and it's very close to the end of the time limit when I finally put my body into the right position and get to the zone. Unfortunately, I don't have enough time left to get to the top. Too bad, the finish of this one was quite easy.
The last boulder is a slab again, and awfully hard. I change the climbing shoes and it gets a bit better but the time's up before I find out what it's all about.
With a top and three zones I earn the amazing 12th place, and I was very close to the final this time - if only I figured out the third boulder sooner, I could have a chance.
In the afternoon we cheer the guys in the climbing for speed competition, their performance is very impressive, one needs a time of 6,29 s to pass to the final. Honza Kříž breaks his personal record twice and ends up 5th, which is amazing. In the evening we enjoy the final, the Slovenian and Japanese dominate and it is a huge motivation for us.
The whole Moscow trip had a great vibe and after long time we felt the power of the team. Thanks a lot to everybody!