úterý 24. dubna 2018

SP Moskva - 12.místo!

Po osmi letech se Světový pohár vrátil do ruské metropole a z ČR vyrazila celkem četná výprava šesti chlapů a tří žen.

Rudé náměstí

Boulder část repre razí až v pátek, dvouhodinový let, ubytovat se a zaregistrovat. Kvalifikace je postavena podobně jako v Meiringenu, není prostor na chyby a je potřeba topovat. Kvaldou procházím suprově, daří se mi přelézt všech 5 boulderů. Koordinační jedničku dávám na pátý pokus, silovou dvojku vymyslím hned a posílám z první.

Dvojka

Ve trojce nejprve padám kvůli špatnému programu, pak se mi podaří doskočit zóna, ale dojde power. Čtvrtým pokusem vše pohlídám a získávám top, byl to asi nejtěžší boulder kvalifikace v naší skupině. Čtverka je takové svírání medvědice á la Otevřená náruč na Bystřičce, to mi sedlo a na první pokus jsem v Topu.

Čtverka by Honza Kříž

Pětka je technická plotna a na závěr ustát klouzací nohu, top se mi daří až v závěrečných sekundách. S pěti bouldery v kvaldě obsazuji suprové 5. místo ve skupině a jsem zpět v semifinále na svěťáku, mám velkou radost. Spousta výborných závodníků je mimo semifinále, bouldering se stává loterií a rozhoduje strašně málo.

Pětka by Honza Kříž

Jakmile dolezu, už na stěně visí Kuba Jedlička a v kvalifikaci předvádí pěkný výkon. Se třemi zónami končí na 88. místě, o něco hůře zaleze Štěpán, který obsazuje 109. místo. Odpoledne mrkneme na holky. Karin to rozjíždí pěkně, ale bohužel si ve dvojce poraní nohu, nastoupí ještě do trojky, kde vybojuje zónu, ale jak dopadne na zem, vyhrknou jí do očí slzy a na nohu se nemůže ani postavit. Karin musí na vyšetření do nemocnice, vše za podpory Kuby Jedličky zvládá a večer je máme zpět na hotelu. Snad bude co nejdříve opět zdravá. Mezitím startuje pozdě večer Danča Kotrbová, která obsazuje 91. místo. 

Na semifinále se těším, cítím únavu z kvalifikace, přece jen jsem tam těch pokusů natočil dost. Jednička je o těžkém tlačení do struktur, zóna, a vysoká pata do Topu. Do zóny se dostanu na první pokus, pata je pro mě úlet, a tak se snažím vymyslet nějaký ojeb, ale nic nefunguje. 

Semi 1

Dvojka je silový boulder po lištách, to je moje a daří se mi poslat na druhý pokus.

Semi 2

Ve trojce jsou čtyři velké struktury, ale co s nimi? Chvíli dumám co a jak, a až těsně před koncem časového limitu se mi daří tělo nastavit do správné pozice a zatlačit do všeho, jak bylo zapotřebí, abych se dostal do zóny. Bohužel už nezbývá čas na dolezení do Topu, nahoře se už nepadalo. 

Semi 3 by Zhukov

Poslední boulder je opět plotna, tentokrát pekelně těžká, měkké Draga nefungují, a tak přezouvám do tvrdých Instinctů VSR, v těch to jde lépe, ale čas uteče dříve, než pochopím vo co go.

Semi 4 by Jedla

S jedním topem a třemi zónami končím na skvělém 12. místě, postup do finále byl tady v Moskvě  hodně blízko, vymyslet trojku o chvilinku dřív a byla by velká šance.

Odpoledne zafandíme klukům v závodě na rychlost, kvalita je ohromná, na postup do finálové šestnáctky je zapotřebí čas 6,29 s. Honza Kříž si dvakrát vylepšuje osobní rekord a nakonec končí na krásném 5. místě. Večer si užijeme finálovou show, dominují Japonci a Slovinci, ohromně motivační! 

Celý trip do Moskvy byl v ohromně příjemné atmosféře a po dlouhé době byla cítit síla týmu. Díky všem! 

Od Japonců jsme zjišťovali ,v čem tkví jejich síla. Kozel?


After eight years the World Cup took place in the Russian capital again. And 6 guys and 3 women from Czech Republic were there to take part in it.

The bouldering climbers from the Czech representation team start their journey on Friday. The flight takes 2 hours, then we accommodate and go through the registration process. The qualification is very similar to the one in Meiringen, there's no room for mistakes and you need tops. I'm doing very well and finish all the five boulders - I need five attempts to finish the first one, which is focused on coordination, while number two, a power boulder, is no problem for me and I'm up immediately.

At the third boulder I fall at first because of a bad programme, then I jump to the zone but lack the power to finish and then, at the fourth attempt, I finally climb the whole thing, this one was probably the worst qualification boulder for our group. The fourth boulder is somehow similar to Otevřená náruč at Bystřička and it suits me well, so I reach the top at the first attempt.

Number five is a technical slab and then you must not slip, I get to the top during the last seconds of the time limit. With the five finished boulders I end fifth in my qualification group, which is an amazing result. I am back in the World Cup semifinal, I'm really happy about that as many great climbers do not pass, bouldering is slowly becoming a lottery and small things decide.

As soon as I'm done, Kuba Jedlička starts his qualification and shows a very good performance, ending 88th with three zones. Štěpán does a bit worse, he ends 109th. In the afternoon we watch the girls, too. Karin has a very promising start but unfortunately she hurts her leg at the second boulder. She starts the third one but as she touches the ground we can see the tears in her eyes and she cannot step on the leg so she must go to hospital. Kuba Jedlička helps her to go through it and in the evening she is back in the hotel, hope she'll be ok soon. In the meantime Danča Kotrbová starts climbing and ends up 91st.

I'm looking forward to the semifinal, I'm a bit tired from the qualification, well I've done lot of cimbing. The first boulder is a mantel to the structures, the zone and a high heel to the top. I reach the zone immediately but the heel is a killer. I'm trying to find a cheat but all in vain.

Number two is a power boulder through ledges, I love this stuff and send it at the second attempt.

The third boulder has large structures and I don't really know what to do about them. It takes me some time to figure it out and it's very close to the end of the time limit when I finally put my body into the right position and get to the zone. Unfortunately, I don't have enough time left to get to the top. Too bad, the finish of this one was quite easy.

The last boulder is a slab again, and awfully hard. I change the climbing shoes and it gets a bit better but the time's up before I find out what it's all about.

With a top and three zones I earn the amazing 12th place, and I was very close to the final this time - if only I figured out the third boulder sooner, I could have a chance.

In the afternoon we cheer the guys in the climbing for speed competition, their performance is very impressive, one needs a time of 6,29 s to pass to the final. Honza Kříž breaks his personal record twice and ends up 5th, which is amazing. In the evening we enjoy the final, the Slovenian and Japanese dominate and it is a huge motivation for us.

The whole Moscow trip had a great vibe and after long time we felt the power of the team. Thanks a lot to everybody!

neděle 15. dubna 2018

Světový pohár v Meiringenu - 73. místo

Svěťák v Meiringenu je tady, konečně. Zima byla dlouhá, tréninkových dávek bylo více než jindy, cítím se dobře. Razíme klasicky ve čvrtek ráno a v podvečer už nasáváme atmosféru světového závodu. Kam se podíváme, tam je zvučné jméno, 8Céčkař nebo borec co dělá shyby na jedné ruce a 6mm liště. V kvalifikaci nastupuji jako 17. v pořadí a hned v úvodní plotně dostanu tvrdej direkt, nejsem schopný vybaletit na strukturu, nebo vymyslet schůdnější program, takže 5 minut zmaru. 

Kvali 1

Dvojka je koordinační skok za hranu a pak si pohlídat krok do topu, pár pokusů mi trvá, než správně sladím tělo a udržím vrata, pak ještě jednou spadnu v kroku do topu, nakonec je ale top můj.

Kvali 2

Trojka je zase koordinace, skok a pak pomalu do Topu, podobně jako ve dvojce dám pár pokusů, než vše správně trefím, a jednou spadnu z topu, ale i tady Top ubojuji.


Kvali 3

Čtyřka je silovka, to by mi mohlo sedět, hned jsem v zóně, zóna špatná, ale snažím se přes ni dostat do dalšího chytu, nicméně bylo potřeba se jen přidržet a protáhnout to dál. Škoda, tady jsem to špatně přečetl a top zůstal v dáli.

Kvali 4

Pětka je takový polokout, sice nastoupím naopak, ale i přesto nějak stoupám vzhůru až do topu, asi nejméně lezený boulder, ale mně to tady klaplo hned.

Kvali 5

Celkově mám tedy tři bouldery a 4 zóny, výsledkem bylo 73. místo, na postup bylo zapotřebí 5 topů a k tomu na dobré pokusy, to bylo dneska hodně daleko. Klukům se daří víceméně obdobně, pěkně leze Vojta Trojan, který končí na 85. místě, dále skončili Kuba Konečný na 91., Štěpán na 95. a Kuba Jedlička 105. místě.

Možná nám ujíždí vlak? Konkurence se zvedá, všichni trénují na sto deset procent a velká část startovního pole se věnuje pouze lezení a tréninku, mají dostatek financí na objíždění boulderovek po celém světě a nemusí řešit nic jiného než přípravu na závody, je vidět, že olympiáda se blíží. U nás v ČR je prozatím tento způsob nemyslitelný, člověk se musí živit, podmínky k tréninku se sice zlepšily, ale například tréninkové centrum pro reprezentaci na Smíchově se ani zdaleka neblíží tomu, co se leze ve světě a po čem se tam leze. Dost bylo breku. Moskva tuto sobotu, necháme tam vše!!


The World Cup in Meiringen is finally here! Winter was long and I was training hard so I feel good. As usually we set off on Thursday morning and in the evening we already enjoy the atmosphere of the worldwide competition. Everywhere we look there is someone famous, an 8C finisher or someone who can pull up on one hand at the 6mm ledge. I start the qualification with number 17 and the very first boulder knocks me down - I cannot get through the structure or make up a different programme so I just enjoy my five minutes of hopelessness.

The second boulder is a coordination jump to the edge and then one needs to keep focused on the top move. It takes several attempts until I make the whole body cooperate properly, then I fall once again from the top move and finally I'm there.

Number three is another coordination boulder with jump, very similar to the second one. And my performance is similar, too - several lost attempts an one fall from the top until I finish.

The fourth boulder is a power climb which could suit me, I hope. I reach the zone almost immediately but then I get stuck and can't get any further. Too bad.

The fifth boulder is a kind of a semi-dihedral. I start quite badly but I keep climbing and slowly get to the top. This one seems to be the trickiest boulder of the qualification with the smallest number of finishers but it worked for me.

In total I have 3 boulders and 4 zones and I end up 73rd. I needed 5 tops to pass on, and also less attempts. Well, today I wasn't even close. The other guys' results are similar to mine, Vojta Trojan climbs very good and ends 85th, Kuba Konečný is 91st, Štěpán 95th and Kuba Jedlička 105th.

Maybe we're loosing edge? Our competition is getting bigger, everyone is training for 110% and the majority of the participants doesn't have any other job apart from training and climbing, having enough money to go all over the world to different gyms... one can see that the Olympics is coming soon. Here in the Czech Republic this isn't possible yet, one must get some bread to live on and the training conditions, even though much better than before, just aren't at the same level. For example the training centre at Smíchov can't hold a candle to what people climb on in other countries of the world. Well, enough of crying. This Saturday we'll go to Moscow and we'll give it all we have!

středa 11. dubna 2018

Nesmrtelný Bond 8B/B+ - OStaš

Včera nejasný plán, kam jet trénovat, a nejistota, jestli bude auto. Nakonec je auto opravené a venku nádherně, tak se razím vyvětrat na Ostaš a načerpat energii před svěťákem. Už dlouho je pěkné počasí, a tak by konečně mohl být suchý projekt - spojení na Velkém Střecháči. Při příchodu to vypadá dobře, jen ten nástupový spoďáček je vlhký. Po rozlezu jdu okouknout kroky a vše se tváří celkem dobře. Střílím ostrými a párkrát se mi podaří udělat klíčovou rozpažku, pak ale ulomím přídrž - co teď? Nevzdávám to a vymýšlím, nálet úplně zdola se nejprve nejeví moc reálně, ale postupně na to přicházím, až krok udělám. Dávám opět ostré pokusy, až to v jednom z nich vyjde, spojení Nesmrtelný Bond a klasa 8B/B+

Nesmrtelný Bond 8B/B+

Dále jdu na Malý Střecháč, tréninkově prolezu bouldery Monster of Pop 7C a Luis je Monster 7C+. Nakouknu i do Master of Rock Direct za 8A, i když je díra u hrany jako vždy vlhká. Daří se mi udělat klíčový krok, ale pod hranou mi morál nedá a vždy jdu raději k zemi - přece jen se nechci před závodem zranit. Tak hurá do Meiringenu.

Master of Rock Direct 8A

Yesterday the planning was really fuzzy as I didn't know if I'd have the car, but in the end the car got repaired on time and the weather was beautiful, so I made a trip to Ostaš to get some fresh air and relax a bit before the World Cup. The weather has been good for some time already so I hoped the project (the link between boulders at Velký Střecháč) would finally be dry.

When I get there it looks good, just the undercling at the beginning is a bit moist. After the warm up I check the moves and I'm doing quite well so I start the serious attempts. Few times I manage to do the crux move with outstretched arms but then I break off one of the holds and don't know how to proceed. I don't give up, though, and make up a new move from below. At first it doesn't seem possible but gradually I figure it out and finish the move. So I try again and finally one of the attempts is successful - Nesmrtelný Bond 8B/B+.

I move to Malý Střecháč and climb Monster of Pop 7C and Luis je Monster 7C+ as a training. I also check Master of Rock Direct 8A, and even though the hole near the edge is still moist, I do the crux move. However, every time I find myself under the edge I get cold feet and jump down - better than getting injured before the World Cup. And now let's go to Meiringen!

úterý 3. dubna 2018

Velikonoční Zaťukání

Víkendové počasí zhatilo větší plány, a tak razíme jenom v pondělí na Petrohrad omrknout Knockin on Heaven's Door za 8B+, respektive Džangliho variantu. Spárka je místy lehce zavlhlá, ale lézt se dá, ještě je krásně chladno a je potřeba využít poslední střípky podmínky. Poměrně dlouho mi trvá, než všechno zkroknu a než se dostanu do řádných pokusů, sil už moc nezbývá, pořád se tu visí na rukou. Pár dobrých nálezů tam je, ale pata na závěr boulderu s nateklýma rukama nedrží, a tak je potřeba sklonit hlavu. Nicméně pěkný den venku a pěkný projekt na podzim. Teď je potřeba soustředit se na Světové poháry!

 Knockin on Heavens Door 8B+

  Knockin on Heavens Door 8B+


Due to the weather all the big weekend plans fell so we only made a Monday trip to Petrohrad to check Džangli's version of Knockin on Heavens Door 8B+. The crack is slightly moist but climbing is still possible and otherwise the conditions are pretty good so we must take advantage of them. It takes me a while before I figure out the moves and start the serious attempts. I don't have much energy left - lots of hanging on the arms all the time. Several attempts look promising but the heel at the end of the boulder always stops me. Anyway, it was a fun day out and at least I have a great project for autumn... Now I need to focus on the World Cups!