O víkendu jedu pod
hlavičkou Art Of Route stavět bouldery do německého
Aschaffenburgu. Razím s Adamem Ondrou, který tam má zároveň
přednášku. Na místě musíme být v sobotu ráno, a tak vyrážíme
již v pátek navečer. A to by nebyl Adam, aby neměl v plánu se
někde stavit zalézt. Že bude tma? Že 4 dny trénoval? Nevadí...
Do Frankenjury
přijíždíme po osmé hodině, jdeme omrknout Riot Act 8B+,
je trochu zateklý, ale lézt půjde. Vracíme se pro věci,
nasvítíme kámen čelovkami a ladíme program. Program máme
natočený na tabletu, ale nějak se ztrácíme, a tak vymýšlíme
svůj vlastní. Pomalu se boulderem prokousáváme a zhruba po
hodince a půl začínáme s ostrými pokusy. Oba se zlepšujeme, já
padám kousek za cruxem, Adam v posledním kroku do hrany. Je okolo
jedenácté, a tak volíme krátký rest v autě: pár datlí, lžička
medu a jdeme zpět. Adam pád nahoře, já dávám!
Parádní pocit,
okamžik, za svitu čelovek, s Adamem v zádech, o půl dvanácté
jsem ještě nikdy nic nedal, snad ani nelezl. Jdeme do auta, čaj a
zpět ke kameni. S Adamem si boulder trochu pohrává, jednou se mu
smekne noha, jednou spadne shora… "Tak poslední, tak ještě
jeden, ještě jeden..." A o půl jedné v noci i on slaví
přelez!
Shodujeme se na tom, že
je to přinejmenším velmi lehké 8B+, v mých očích 8B/B+
v Adamových jen 8B. Krásný příběh s dobrým koncem pro nás
oba, Adam je neskutečný tahoun a za dnešní moment mu patří dík!
At
weekend I head to Asschaffenburg to do some bouldersetting under the
Art of Route programme. My travel companion, Adam Ondra, is having a
lecture in there. As we have to be in Asschaffenburg on Saturday
morning, we start our journey on Friday evening. And it wouldn't
be like Adam not to stop for a climb somewhere. Darkness? Four
days of training before? No problem…
We
arrive at Frankenjura after eight o' clock
and go to check Riot
Act 8B+. It's
a bit moist but still ok to climb. We pick up our stuff, illuminatre
the boulder with our headlamps and start looking for a suitable
programme. The one whose video we have on our tablet is not working
for us, so we make our own. After an hour or so we start serious
attempts. We are
both getting
better and better, I fall right after the crux and Adam during the
last move before the edge. It's about eleven so we take a short rest
– some
dates, a
spoon
of honey and let's
get back to
the boulder.
Adam falls from the top but I succeed!
It
feels
great, the moment illuminated by the headlamps, with Adam nearby –
I don't
think I have ever finished a climb at midnight – or that I have
climbed at all at such
time. We have some tea in the car and head back to the boulder. The
rock plays some games with Adam – his leg slips, then
he falls from the top… “All right, this one is the last… ok,
one more last attempt… one more…” And half an hour after
midnight he has a reason to celebrate as well!
We
agreed that it's at least a very easy 8B+, in my view rather 8B/B+,
Adam thinks it's just an 8B. A wonderful story with a happy ending
for both of us. Adam's enthusiasm is contagious and I need to thank
him a lot for this experience!