Mnichov 2015! Místo a rok, který si budu napořád pamatovat, tento víkend se mně zde podařilo dosáhnout
životního úspěchu a to 2. místa na
Světovým poháru v boulderingu. Mnichov už je stálicí mezi světovými
poháry, organizace úžasná, všechno klape a semifinále respektive finále je vždy
oslavou boulderingu. Tentokrát se zde sjel rekordní počet závodníků 121
chlapů a 85 žen. Kvalifikace probíhala v pátečním parnu, já lezu naštěstí
poměrně brzy a daří se mi vylézt 4 bouldery na 8 pokusů a končím na děleném 5
místě ve skupině, hned za Adamem Ondrou, další semifinále v kapse, paráda!
Zbytek české repre odvedl solidní výkon a především Petra Růžičková byla velmi
blízko semifinále. Petra Růžičková 27. místo, Karin Bílková 49. místo, Nelly Kudrová 65. místo, Daniela
Kotrbová 85. místo, Štěpán Stráník 73. místo, Roman Kučera 87. místo, Jakub Jedlička 94. místo.
Semifinále od Lukáše Bíby
V semifinále startuji 11tý,
v prvním boulderu se mně daří zóna na první pokus, ale dál se nedostávám.
Druhý boulder je těžká kolmice, tady nepředvedu nic. Trojka je silovka po
lištách, pomalu přicházím na program a pohladím zónu. Čtverka je takový
klasický český boulder, více „lehčích“ kroků za sebou, těžký krok podstatě jen
do zóny. Čtverku dávám na první pokus. Skopojený s výkonem moc nejsem,
myslím si, že mě to hodí někam na 15. místo, ale favoriti včetně Adama postupně
odpadávají, bouldry byly prostě těžký, a já nakonec slavím postup do finále ze
4. místa! Adam končí na 8-9. místě a zklamání je na něm vidět veliký.
Odpoledne dáme s Kačkou
odpočinek v Olympijském parčíku, motivaci nabírám u knihy Beyond the Face
a moc se těším na finále, na tu jedinečnou atmosféru! Finále začíná,
představení a obhlídka, ta mě moc netěší, sice dva převisy, ale i dva kolmáče a
všechno vypadá, že půjde lézt. První převislý boulder si užívám hodně, silnej
Hojer, kterej leze přede mnou jej nedává, což značí že to bude peklo. Mně se
daří prvním pokusem dolézt do zóny, druhým a třetím pokusem se dostávám ještě
blíže k Topu, diváci mě ženou, ale už nejsou síly na to, to dotáhnout.
Zbytek závodníků také nedává. Dvojka, to je čistý kolmáčský peklo. Náskok hned
v úvodu boulderu nechápu, jak se dostat doleva? To nejde, říkám si. No Rus
Rubtsov ukázal, že to jde a jako jediný přelézá. Trojka vypadá lehce, ale Hojer
přede mnou nedává. Já se zaseknu okolo zóny, naštěstí valím dál a zbytek
boulderu si už užívám, diváci mně drží na stěně a já vím, že si lezu pro Top. Topuje
ještě Jongwon Chon, i přesto sem ale průběžně na prvním místě. Rozhoduje
čtverka, další těžkej kolmáč. Mně se daří zóna a pomalu se i blížím k topu,
ale slabá ohebnost mně vždycky sešle k zemi. Boulder dává pouze opět
Rubtsov. Rubtsov tedy vítězí, já končím na neuvěřitelným 2. místě a Jogwon Chon třetí. Jsem strašně moc šťastnej, bedna na
svěťáku to byl sen, něco kvůli čemu jsem poslední měsíce skoro denně trénoval a
hubnul, vyplatilo se! Hodně si 2. místa vážím, kdysi na MS jsem ke 2. místu
přišel tak trochu jako slepej k houslím, konkurence byla menší, tentokrát
to bylo více vybojované. Díky sponzorům za podporu a všem co jste fandili!
Bedna
S Kačenkou po finále
Stupně Vítězů!!!
Munich 2015! A place and year I will remember forever. This weekend I achieved a success of my life, the 2nd place in the World Cup in bouldering. Munich is a perrenial star among world cups, the organization is great, everything goes smoothly and the semi-finals and the final are a celebration of bouldering. This event was attended by all-time high number of contestants, 121 men and 85 women. The qualifications took place in Friday heat, I climb 4 boulders at 8 attempts and I am on a shared 5th place in the group, just behind Adam Ondra.
In the final I am the 11th to go, make it to the zone on the first boulder at the first attempt but not any further. The second boulder is a hard vertical one, I don't manage anything there. No 3 is a power one on crimps, I slowly figure out the program and touch the zone. No 4 is a classical Czech boulder, a few "easier" successive steps, the only hard one practically only to the zone. I make No 4 at the first attempt. I am not really happy with the result, I think it will make some 15th place but favourites including Adam keep falling off and in the end I'm celebrating going to the final from the 4th place! Adam is 8-9th and his disappointment is obvious.
In the afternoon I have a rest with Kačka in the Olympics park, gathering motivation from Beyond the Face and looking forward to the final with its unique atmosphere! I am not really happy to see the boulders, it will be a hell. Two overhangs but also two vertical ones. But they all look they will be doable. I make it to the zone at the first attempt, in attempts No 2 and 3 make it closer to the top, the audience encourages me but I don't have power to make it. The rest of contestants don't make it either. No 2 is a pure vertical hell. I don't understand the initial jump, how to get to the left? No way, I tell myself. Well, Rubtsov showed it was possible and he is the only one to finish the climb. No 3 looks easy but Hojer before me doesn't make it. I get stuck around the zone but fortunately continue and enjoy the rest. The audience are keeping me on the wall and I know I am climbing to the top. Jongwon Chon also makes it but I am currently on the 1st place. No 4 will decide, another hard vertical. I make it to the zone and am slowly approaching the top but poor flexibility always sends me to the ground. Rubtsov is again the only one to make it. He is therefore the winner, I am on an unbelievable 2nd place and Jogwon Chon third. I am very happy, being on the winners' podium in a world cup has been a dream, something I was training for almost every day and loosing weight over the last several months. It paid off! I am really happy about this 2nd place, in the past I was 2nd almost by accident, the competition was smaller, this time it was much harder fight. Thanks to the sponsors for their support and to all of you who cheered!