ME Zakopane - 12.místo

Po MS v Tokiu další významná akce - ME, tentokrát celkem blízko: v polském Zakopaném.

Zakopane 

Ač ME, punc ME nemá, jak co do kvality závodu, tak do obsazení - několik velkých jmen na startovce chybí. Kvalifikací projdu se třemi topy, zastaví mě průtlak ve dvojce a nepovede se mi ustát dualový stup pod topem pátého boulderu, což mi vynáší 18. místo a postup do semifinále.

Kvalifikace - 3tí boulder OS

Druhý den se cítím celkem unavený, ale po rozlezu už dobře a při síle. V první kolmici se mi daří dolézt pod Top, ale dosáhnout topu se povede jen málokomu.

Semifinále 1

Dvojka je kolmáč, který nechápu, a ani nenastoupím. Do třetice kolmice, zabrat za řezky, to dlouho na takovémto závodě nebylo, daří se mi OS.

Semifinále 3

Poslední boulder začíná náskokem do stisků, chvíli před koncem časového limitu stisky uždímu a hrnu to do topu, ale Top mi o pár centimetrů uniká. 

Semifinále 4

Díky výkonu v semifinále se posunu ve výsledcích vzhůru na 12. místo a jsem spokojený. Díky za podporu Kačce a našemu kouči Heleně Lipenské. A teď, i když mě čekají dva boulder závody v ČR, už je potřeba přepnout v tréninku na lano - další velký závod bude koncem září SP v Kranji.


After the World Championship in Tokyo comes another significant event – the European Championship in Zakopane, Poland.

Despite the name it doesn't have the quality of an European Championship, neither the competition itself, nor the participants – several important names are missing from the start list. I get three tops in the qualification, only the mantel of the second boulder and the dual foothold under the top of the fifth boulder stop me. So I pass to the semifinal from the 18th place.

On the next day I feel quite tired but the warm up helps a lot. I get close to the top of the first vertical but only few people actually finish and I'm not one of them.

The second boulder is a vertical. I have no clue how to climb it, so I don't start at all. The third boulder is a vertical again (what a surprise :) and I finish it OS.

The last boulder starts with a jump to pinches. I get over this passage few seconds before the end of the time limit and hurry to the top, but I'm few centimetres away from finishing.

Thanks to my performance in the semifinal I move up to the 12th place and I'm satisfied, thanks a lot to Kačka and also my coach, Helena Lipenská, for their support. And now, event though there are two more bouldering competitions in the Czech republic it's time to focus on rope climbing as there will be another big competition – the World Cup in Kranji at the end of September.

MHHF Teplice nad Metují - boulderzávod 1.místo

Po 36 hodinách cestování jsem v pátek  večer konečně doma, hezké přivítání a druhý den ráno opět na cestu do Teplic nad Metují. Přijíždíme přímo na kvalifikaci, lehčí bouldery, dvě smeknutí v kolmáči, takže zápis 7 boulderů na 9 pokusů.

Finálová atmosféra

Odpoledne autogramiáda na Singing rock stánku, se Štěpánem omrkneme kopec Borek a jeho potenciál na nové bouldery, všude je spousta známých. A už je večer a leze se. Atmosféra jako vždy nejlepší za celý rok, je to zážitek, díky. Jednička je kolmáček, úvodní tricky krok do špičky, pak už jen zabrat za oblé "dualové" řezky do Topu.

jednička

Dvojka je nejtěžší boulder závodu, na úvod skok, skáču přímo do zóny, pak zabrat a na číšníka zatlačit do Topu.

dvojka

Trojka je naopak nejlehčí, začátek chce dobře trefit, chytt se špičkou a hopnout do kráteru, po zóně už lehce do Topu. Čtyřka je silové lezení po stiscích a řezkách. 

čtyřka

Celé finále se mi leze skvěle, únava z cesty naštěstí nedoráží, všechny bouldery topuji na první pokus a první místo je moje. V Teplicích se mi daří, moje páté vítězství v řadě. Skvělá akce!

On Friday evening, after a 36-hour journey, I'm finally home. I enjoy the welcome and on the very next day I head for Teplice nad Metují for the competition. We arrive right for the qualification. The boulders are quite easy, I slip twice in the vertical so I record 7 boulders in 9 attempts.

In the afternoon we give some autographs at the Singing Rock booth, together with Štěpán I check out the Borek hill and its potential form new boulders and we meet lots of familiar faces there. Then it's an evening and we go for it, this competition has the best vibe ever, it's an amazing experience, thanks a lot, everyone. The first boulder is a vertical, the first move is a bit tricky, but after that you only need to push and get through the round "dual" holds to the top.

The second boulder is the hardest boulder of the competition with jump at the very beginning. I jump right to the zone and then I push to the top.

The third boulder is the easiest one. If you don't mess up the start and reach the zone, getting to the top is a piece of cake. And the fourth boulder is a power climb over sharp holds.

I enjoy the final very much and luckily I don't feel tired after the journey, I get to the top of all the boulders at the first attempt and I win the competition. I'm quite successful here in Teplice, this is my fifth victory in a row. An amazing event!

Mistrovství světa Hachioji - Japan - 15. místo v Leadu

Nejvýznamnější akce letošního roku – mistrovství světa, čtrnáctidenní závod, generálka na olympiádu se letos konala na okraji Tokia v Hachioji. Dorážíme dva dny před závodem, stihneme jeden trénink na dokonalé bouldrovce B-Pump Ogikubo, boj s jet lagem, vedrem a vlhkem, trochu sushi a už se závodí. 

B Pump Ogikubo

V kvalifikaci boulderingu se cítím špatně, hodinky v těle se mi ještě nesrovnaly s místním časem a lezu unavený, v technických a koordinačních boulderech nevybojuji ani jeden Top a končím na 57. místě. 

Kvalifikační stěna

Druhý boulder - pád pod topem

Výsledek je trochu zklamáním, ale lépe to nešlo, pozitivně beru jen to, že budu ready na lead. Na kvalifikaci v obtížnosti se již cítím ready, cesty jsou poměrně těžké a málo se topuje. V první cestě trochu chybuji a dá mi to 23. místo ve skupině. Vím, že musím zabrat ve druhé cestě, a to se daří, dolézám ke konci a plácám Top, což mi vynáší 7. místo ve skupině a pohodový postup do semifinále ze 14. pozice.

První kvalda

14. pozice do semifinále mi dodává sebevědomí, lehká nevýhoda je jen v tom, že jsem posledním závodníkem před čištěním cesty a při lezení je to trochu znát. V semifinále dělám při postupu cestou několik malých chyb, dolézám na hranu převisu, kde padá vícero závodníků, a díky dobré kvalifikaci nakonec končím na velmi dobrém 15. místě, tři kroky od postupu do finále. 

Semifinále lead

Semifinále lead 

Obtížností pro mě víceméně závod končí, na kombinační dvacítku to nedá, takže zbývá jen závod na rychlost, cestu na rychlost ještě zdaleka nemám zautomatizovanou, tréninku bylo pár. Poprvé se dostávám pod 10s a končím na 85. místě. 

Kvalifikace rychlost

Zbytek pobytu na šampionátu trávím tréninkem na místních bouldrovkách (ty jsou tady na jiném levelu než u nás, jak co do obtížnosti, tak co do propracovanosti boulderů), poznáváním japonské kultury, sushi pomalu přestává chutnat, ale atmosféra šampionátu chutnat nepřestane, byť má pro náš team, respektive pro Adama, hořkou tečku. 

Japan

The most significant climbing event of this year, the World Championship – a 14-day competition and the rehearsal for the Olympic games – took place on the outskirts of Tokyo in Hachioji. We arrive two days before the competition and have a training session at the awesome B-Pump Ogikubo gym. We struggle a bit with jet lag and hot and moist weather, and after some sushi it's the competition time.

I don't feel very well during the qualification, my inner clock still need some time to adapt to the local time and I'm pretty tired. I don't reach the top of any of the technical and coordination boulders and end up 57th.

I'm a bit disappointed about my score but this was the best I could do. At least I'll be fresh for the lead climbing. During the qualficiation in climbing for difficulty I feel ready, the routes are quite tough and there aren't many finishers. I make some mistakes in the first route and earn the 23th place in the group. I know I have to make more effort with the second route and I get to the top so in the end I'm 7th in my group and 14th in total and I pass to the semifinal.

The 14th place is pretty good and it gives me confidence for the final. The only flaw is that I'm the last climber on the route before its cleaning and it makes a bit of difference during climbing. I make several little mistakes and reach the edge of the overhang, where many competitors fall, too. Thanks to the good result of the qualification I am 15th, three moves away from the final.

After this competition I'm done here, I can only try the competition in climbing for speed, for which I didn't have enough training. For the first time I need less than 10 seconds to finish the route and I earn the 85th place.

I then spend the rest of the stay training in the local gyms (which are on a totally different level as for their difficulty and complexity) and getting to know the Japanese culture. Sushi doesn't feel as awesome as before, but the atmosphere is still pretty amazing, even though it's a bit bitter-sweet for our team and for Adam in particular.

Ghost Rider 8C FA

Včera se mi povedlo po pěti nájezdech zdolat projekt ve Sloupské jeskyni. Jedná se o silovou brutalitu, 20 intezivních kroků ve velkém převisu, vlastně propojka z Kurvafixe do Síly je Kouzlo. Kroky mám naběhané, ale celé to spojit, to je problém, který jsem vyřešil až včera. Ghost Rider, tvrdší 8C! Po nedávných nezdarech jsem pomýšlel i na 8C/C+, ale včerejší přelez s lehkostí mi vrtal hlavou tak, že na pokrok v klase si ještě budu muset počkat. Skvělý trénink na svěťákové cesty v obtížnosti před MS v Tokiu.

Foto by Kuba Konečný

A videjko

Ghost Rider 8C

Yesterday, after five sessions I finally finished the project in the Sloup cave. It is a brutal power boulder with 20 intensive moves in a big overhang – a link between Kurvafix and Síla je Kouzlo, actually. I can do all the moves but the trouble is to connect them, which is an issue that I finally solved yesterday. Ghost Rider, a harder 8C! After the previous failed attempts I was even thinking about 8C/C+, but yesterday I managed to climb it quite easily so I guess I have to wait for a progress as for the grade. Anyway, it is a great training for the World Cup routes in difficulty before the World Championship in Tokio.

Big projekt ve Sloupu

Mezi tréninkem na MS jsem se třikrát objevil ve Sloupu, kde pracuji na nejtěžší lince jeskyně, jednotlivé kroky projektu ještě jdou, ale celé to propojit bylo zatím nad mé síly, i když v sobotu jsem byl už blízko k přelezu. A jak to vypadá?

Projekt 8C/+?

Between the training sessions for the World Championship I went to Sloup three times and was working on the hardest line in the cave. I could do the individual moves but linking them all together was too much for me so far, even though on Saturday I was really close to finishing. And how does it look?

SP CHAMONIX 6.místo!!

Odjezd z Fionnay nám trochu zkomplikuje autobaterie, ale po chvíli už sjíždíme do údolí a hurá do Francie a restit v kempu Chamonix. Nejprve je na programu opět rychlost, která pro mě dopadá na chlup stejně jako ve Villars, snad se obdobně bude dařit i v obtížnosti, říkám si. Projdeme si nádhern0 město, mraky lidí, místy odkaz na 1. zimní olympiádu, a to vše pod Mont Blancem. 

Chamonix

Kvalifikace vypadají o něco více vytrvalostní než ve Villars, mám trochu štěstí, že začínám na levé cestě, a za dopoledního chladna se mi daří dolézt poměrně vysoko. Obsazuji hodně slušné 7. místo v cestě. Druhá cesta je o něco lehčí a i přes značné vedro se dostávám až do závěrečného výlezu a těsně pod topem padám – 12.místo v cestě. Kvalifikace šla snadno, až moc snadno, a postupuji ze 7. místa do semifinále.

Kvalifikace by Sytse van Slooten

Oproti Villars se tentokrát po kvalifikacích cítím poměrně unavený, hlavně pravá ruka dostala zabrat, takže ledová lázeň a místní bylinky. 

Protein drink

Do semifinále jdu opět s chutí, nechybuji, přejdu přes silovou pasáž a dolézám si pro 35+, myslím si, že je to průměrný výsledek, ale v prozatimní tabulce jsem na 4. místě. Leze ještě 6 lezců, Stefano Ghisolfi nepochopitelně padá na začátku. Ještě jeden člověk musí spadnout pode mnou, kandidátem je Romain Desgranges a tip vychází: Desgranges nepřechází přes silovou pasáž uprostřed cesty. Neskutečné,  jsem ve finále světového poháru!

Semifinále by Sytse van Slooten

Finále je na programu až pozdě večer, tak jedeme restovat k vodě, zaledovat ruce, dát trochu rýže a unavit Gulika, ale unaveni jsme spíše my než on. Finále byl velký zážitek, v izolaci jen pár lidí, panuje pohoda a dobrá nálada, Schubert konstatuje: "You are the only climber in the final who is not professional." Po ženách jdeme na věc my, před stěnou je 12 tisíc diváků, úžasná atmosféra. Leze se mi dobře, únava je už znát, ale nechávám tam všechno. V malých lištách poměrně rychle dochází, ještě stihnu udělat pasáž, kde se leze nohama napřed, pak už mám napumpováno a padám. Jsem spokojený, neudělal jsem větší chybu a končím na úžasném 6. místě!!

Finále by Sytse van Slooten

Finále (čas 1:31:30)

Sám ani nevím, čím to, že se dva svěťáky povedly tak moc dobře, 9. a 6. místo, to je z říše snů. Velkou výhodou obtížnosti je to, že tu nejsou žádné technické finesy jako v bouldrech a že je to hlavně o síle - vytrvalosti a silově se letos cítím perfektně – zdá se, že nastolený trénink byl vhodný právě na tyto bouldrově-vytrvalostní cesty. Teď ještě trochu víc potrénovat a vzhůru na MS do Tokya!

Moje štístka

On our departure from Fionnay we had some difficulties with the car battery but soon we drive down the valley and hurry to the French twon of Chamonix for the competition in climbing for speed. I have a very similar results as in Villars and I hope to have the similar results in climbing for difficulty, too. In the meantime we take a walk in the beautiful and crowded town under Mont Blanc.

The qualification is more focused on endurance than in Villars, I'm very lucky to start with the route on the left and in the morning chilly weather, so I get quite far and earn a good 7th place in this route. The second one is a bit easier and despite the heat I almost get to the top - and I'm 12th. So the qualification goes smoothly and I pass to the semifinal from the 7th place.

Unlike in Villars I feel quite tired after the qualification, my right arm in particular got its share of pain, so it's time to treat it with cold water and some local herbs.

I start the semifinal full of enthusiasm and without any mistakes. I overcome the power passage and reach the score of 35+. I think this would be an average result but in the temporary table I find myself on the 4th place. Six other people are climbing, Stefano Ghisolfi unexpectedly falls at the very beginning, weird... I need one more climber to do worse than me to pass to the final and it comes true, eventually. Romain Desgranges doesn't get through the power passage. Unbelievable, I'm in the final of the World Cup!

The final is scheduled for the late evening so we take a rest, I put more ice on my arms and after a bit of rice for dinner we try to get Gulik tired. In the end we are the only ones who are tired, though... The final was an amazing experience, there were only few people in the isolation and the atmosphere was relaxed and cheerful. Schubert told me: "You are the only climber in the final who is not professional". After the women's final it was our turn, there were 12 thousand people watching us and the atmosphere was incredible. I was doing quite well, I felt a bit tired already but I gave it all I had. The tiny ledges were hard, I manage to get through the passage where I had to climb feet first but then I got swollen and fell. I'm very happy, I didn't make any serious mistake and I earned a wonderful 6th place!!

I don't really know why I was so succcessful, the 9th and 6th place is a dream. Climbing for difficulty has one big advantage over bouldering – there aren't such technical finesses and it's more about power and endurance - and as for strength I feel awesome this year, it seems that the training I had was the right thing for these bouldering-enudrance routes. Now I'll have some more training and let's go to the World Championship in Tokyo!

Villars - 9.místo, Fionnay 8B+

Během uplynulých 10 dní se toho stalo hodně a ještě budu chvíli vstřebávat zážitky, tak nejprve něco o první části tripu. Rozjel se svěťák v obtížnosti a vzhledem k olympijskému formátu jsem se letos rozhodl zúčastnit se některých závodů. Trochu comeback, po 10 letech opět na laně na světové akci. Vyrážíme s Kačkou a Gulikem, přepíme u Ženevského jezera a následující den si jdu trochu zaběhat na stěně.

Ženevské jezero

Rychlostní cestu jsem trénoval jen párkrát, čas jsem ještě nikdy nestlačil pod 10 vteřin, a tak mě ulitý start ani moc nemrzí, alespoň dobrá aktivace na následující závod v obtížnosti. Kvalifikační cesty jsou hodně boulderové a topuje se jen zřídka, začínám na té těžší, podaří se mi udělat klíčový krok za polovinou cesty a padám pár kroků pod topem, pro mě 18. místo v cestě. Druhá cesta je trochu více vytrvalostní a sluníčko už hodně peče, v polovině cesty opět nepříjemné místo - skok, přidám pár kroků a pro mě 21. místo v cestě. Celkově mi to vychází na postupové 24. místo do semifinále, až jsem překvapený, jak to dneska dobře šlo.

Kvalifikace Villars by Sytse van Slooten

Odpoledne aktivní odpočinek s Gulim, jinak to s ním ani nejde, a těším se na semifinále.

Support team

Semifinále se zdá hodně boulderové, leze se mi skvěle, s čistou hlavou a lezu jako třetí, takže je cesta ještě čistá. Nedělám zbytečné chyby, ty přicházejí až k závěru, a zapisuji hodnotu 29+. Zdá se, že se výsledkovou listinou o něco málo posunu, nakonec spousta favoritů svůj pokus kazí a celkově obsazuji úžasné 9. místo s tím, že výkon 29+ stačil na postup do finále (horší výsledek v kvalifikaci mě posunuje pod čáru pustupu).

Kvalifikace Villars by Sytse van Slooten

Jsem nadšený, jel jsem s tím, že chci zabojovat o postup do semifinále, 9. místo vysoce předčilo má očekávání. 

Po závodu přejíždíme nedaleko k vesničce Fionnay, kde se nachází skvělý kus kamene.

Foundation Edge 8C

Během tří dnů se mi daří přelézt Scarred For Life stand 8A+, Underground Paradise 8B+, En Attendant un Mom 8A. 

Scarred for Life 8A+

Zkouším ještě přidat SD variantu ke Scarred for Life za 8B+, ale nedaří se mi přejít přes dlouhý nátah do nástupové verze, a úžasný Foundation Edge za 8C, kde mě zastavuje jen jedno přesunutí nohou, je to ale každopádně linka, na kterou se snad jednou vrátím (po zhlédnutí videa je vše jasnější..).  

Underground Paradise 8B+

Fionnay je magické místo, nádherná čistá příroda, milí lidé, tady se cítíme všichni tři jako doma. 

Fionnay

Z Fionnay pokračujeme na druhý svěťák do Chamonix...


Many things have happened in the last 10 days and it will take me a while to process it, so first let's talk about the first part of the trip. The World Cup in climbing for difficulty started and I decided to take part in some competitions. A bit of a comeback for me, as I haven't been climbing on rope at such a worldwide event for 10 years. Kačka and Gulik accompany me, we sleep at the Lake Geneva and on the next day I train a bit at the gym.

I've only been trying to climb speed routes few times and I never finished them in less than 10 seconds so I don't feel bad about the bad start, at least it was a good warm up for tomorrow's competition in difficulty. The qualification routes are quite similar to the bouldering ones and not many competitors reach the tops. I start with the more dificult route, I get through the crux and fall few moves under the top – I earn the 18th place in this route. The second route is more of an endurance test, the sun is shining hard already and again, there is an unpleasant move in the middle – I jump and then add a few more moves which is enough for the 21st place. In total I occupy the 24th place and pass to the semifinal, which is a great surprise for me.

In the afternoon I take an active rest with Guli (as with Guli it is not even possible to just rest without any action...) and I'm looking forward to the semifinal.

The semifinal climbing is very similar to bouldering, I really enjoy it, my head is clear and I'm the third one to go climbing so the route is still clean. I don't make much stupid mistakes, just some towards the end, and I record the score of 29+. It seems that I could move up a bit in the final score, many favourites fail in their attempts so in total I end up 9th, which is super awesome. The score of 29+ was enough for passing to the final but as I had worse result in the qualification I moved under the line.

But I'm delighted anyway, I came here hoping I would pass to the semifinal and the 9th place is so much better than what I had expected.

After the competition we drive to the Fionnay village with an amazing piece of rock for bouldering.

In three days I manage to climb Scarred For Life stand 8A+, Underground Paradise 8B+, En Attendant un Mom 8A.

I also try an SD version of Scarred for Life for 8B+, but I can't get over a long reach and an amazing Foundation Edge 8C boulder which I hope to try again some day in the future (and after watching the video it's much clearer).

Fionnay is a magic place with clean and beautfiul landscape and nice people, we really feel welcome here.

And from Fionnay we continue to Chamonix to the second World Cup... 

1. místo Boulderzávody Praha, další dobývání Holštejna

V sobotu proběhlo první kolo boulderzávodů v Praze. Na výlet do skal je vedro, takže v rámci tréninku je to dobrá volba. Kvalifikací proletím celkem rychle a v deseti boulderech dávám 5 oprav, nejvíce potrápí klasicky kolmice, kde se musí přeťapat sklopená struktura. Odpoledne nejprve sledujeme finále holek, kde se nešťastně zraní Lenka Slezáková. Ošklivě si poraní koleno při dopadu na matice – snad bude brzy ok. Ve finále je nás jen 8, což je fajn změna oproti ČP a rychle to odsýpá, bouldery mají jak koordinaci v jedničce a techniku ve dvojce, tak sílu ve trojce a čtyřce. Jednou zaváhám jen na nástupu jedničky, kde se musí naskočit startovní chyt a naproti se zastavit špičkou, zbytek jde hladce. Nejvíce se zapotím u trojky v zápase s velkými zelenými squadra holds. S výsledkem 4T5P vítězím, na druhém místě končí stále se zlepšující Kuba Skočdopole se třemi bouldery a třetí Rishat Khaibulin se dvěma topy. Díky pořadatelům za závod.

Na pondělí hlásí venku dýchatelně, a tak razím brzy ráno na Holštejn. Dorážím po sedmé hodině a na skále už visí Štěpán obléhající Leda Kost 8B. Já jdu po rozlezu na projekt ze Sněžné Jaro-Leda Kost, cca 8C, ještě doladím kroky a mám i jeden skvělý pokus, kdy padám až v závěrečných krocích pod Topem. Chvíli to rozdýchávám a vím, že dnes už lepší pokus nebude, tak snad brzy zpět.

8C projekt

8C projekt

On Saturday the first round of the "BoulderZávody" competition took place in Prague. The weather was too hot  for a trip to the rocks, so it was a good training opportunity. I'm done with the qualification quite quickly, I need five second attempts for the boulders, the verticals with a slanted structure are the worst, as usual. In the afternoon the women's final takes place. Lenka Slezáková hurts her knee pretty badly, hope she'll be OK soon... There are only 8 of us in the final, which is a nice change after the Czech Cup and it makes the final brisk. There are some coordination boulders (number one) as well as technical (number two) and power ones (number three and four). I only hesitate once, at the beginning of the first boulder where one has to jump to the hold and stop with a toe, the rest is okay. The third boulder gives me the hardest time, with all these big green squadra holds. I win with the score of 4T5P, Kuba Skočdopole, whose results are constantly improving, is second (3 tops) and Rishat Khaibulin (2 tops) third. Thanks a lot to the organizers for this event.

On Monday the forecast promises more pleasant temperatures so I head for Holštejn early in the morning. I arrive a bit after 7 a.m. and find Štěpán climbing Leda Kost 8B. I warm up and then proceed with the project: Sněžné Jaro-Leda Kost, about 8C. I work on the moves and make one promising attempt, but I fall from the final moves under the top. I need to chill out a bit and I know well that today this was the best I could do. I hope to get back soon, though.

Holštejn v akci

Léto bije a jedno z míst, kde se dá trošku zchladit, je Holštejn. Během posledních 14 dní se mi tu podařilo přelézt Humiditu Extension 8B a novinku Janju, také za 8B. Humidita je traverz celou holštejnskou jeskyní, hodně kroků, ale žádný extra těžký. Dneska po rozlezu dávám druhým pokusem. Další výjezd na Holštejn byl trochu fiasko: ve Sloupu řeka, Holštejn celý mokrý, skončím tedy až u Kiliána, kde je celkem dobře, a zkouším starý projekt. Pomalinku přicházím na klíč, poulámu, co jde, a po dvou hodinách je hotovo. Musí se jednou hodně zabrat, možná je to 8B, možná 8A, těžko říct, špatně se to hodnotí. Snad už chyty budou držet.

Janja 8B FA

Naposledy jsme byli na Holštejně včera ráno, je hezky chladno, asi poslední možnost pěkně si zalézt před nastupujícími tropy. Mám tu rozjeté kombo – ze Sněžného Jara dolézt Leda Kostí. Pěkné nové kroky. A těžké. Než dám ostré pokusy ještě ladím betu – první část 10 kroků za cca 8B/B+ a pak crux z Leda Kosti. V kuse se mi daří dolézt do Leda Kosti, ale tady je bez nákoleníku zle.

Project

Hot summer has come and Holštejn is one of the few places where one can cool off a bit. During the last two weeks I managed to climb Humidita Extension 8B and a new Janja 8B boulder. Humidita is a traverse through the Holštejn cave with lots of moves, luckily none of these is extra hard. Today I finish it at the second attempt, right after warming up. The next trip to Holštejn was a bit of a fiasco as there was a river in Sloup and Holštejn was soaked, too, so I ended up at Kilián and tried an old project. I slowly find a key to it, break off some holds and two hours later it's done. Maybe it's an 8B, maybe an 8A, hard to say. I hope the rest of the holds won't break off...

We made our last visit to Holštejn yesterday in the morning, the weather was quite cool and it was pretty much the last opportunity to enjoy climbing before the wave of tropical weather comes. I have a work in progress here: a connection of Sněžné Jaro and Leda Kost, with many cool and hard moves. First I work on a beta of the first 8B/B+ part with 10 moves and also the crux of Leda Kost. I get to Leda Kost but without a knee protector it's too cruel.

Autoportrait 8B

V sobotu jsem se objevil na severu a při té příležitosti jsem mrknul na boulder Autoportrait, pravděpodobně vůbec první české 8B. Jedná se o těžké kroky po malých lištách, důležitou roli hraje prstoklad a špička ve stropě, takticky vždy čekám na mrak a boulderem projdu až za 2 hodiny pokusů. Zajímavý kousek.

Autoportrait 8B

On Saturday I made a trip to the North and while I was there I checked out Autoportrait, probably the first Czech 8B boulder. There are some pretty hard moves over small ledges, good placement of fingers and the toe in the ceiling is crucial. Each time before I try climbing it I have to wait for a cloud first, and it takes 2 hours of to finish the boulder. What an interesting climb!

Světový pohár Mnichov - 43.místo

Mnichov je každoročně jedním z nejlepších závodů sezóny, prostředí olympijského parku je jedinečné. V kvalifikaci nastupuji jako 22. v pořadí. Jednička je nepříjemný kolmáč se skokem, na třetí pokus se mi podaří urvat top. Dvojka je poměrně snadná silovka, nejprve špatně nastoupím, ale druhým pokusem jsem v topu. Trojka má hned na úvodu náskok do špičky, tady se bohužel špičkou ani jednou nezaháknu a zapisuji nulu. Podobně i v ultra těžké čtyřce, řezky v převisu nikdo nepřelouská, já jen v prvním pokusu pohladím zónu, v dalších pokusech už zahřátými prsty řezky moc nepodržím.

Kvali č.4

Pětka je opět technický kolmáč se skokem do topu, až pár sekund před koncem limitu dosahuji zóny, ale už nezbývá čas se do topu alespoň odrazit. Celkově mám tedy 2 topy a 3 zóny, stačilo to na 22. místo ve skupině a celkově 43. místo, k postupu by bylo zapotřebí vylézt ještě koordinační trojku. Odpoledne zafandíme klukům, každý si dolezl pro jeden top – pěkné výkony. 

Olympijský park Mnichov

Every year the World Cup in Munchen is one of the best competitions of the season, the environment of the Olympic park is extraordinary. I am the 22nd to start the qualification. The first boulder is a very unpleasant vertical with a jump, I manage to get to the top at the third attempt. The second boulder is a power boulder and it's quite easy, first I start wrong but then I'm done with it quickly. Number three has a jump to the toe right at the beginning and I just can't overcome it - a zero for me here. And the ultra cruel fourth boulder is quite the same, no one can get through the tiny holds in the overhang, I just slap the zone at the first attempt, but can't grab the holds properly once my fingers warm up.

The fifth boulder is a technical vertical again, with a jump to the top. I reach the zone few seconds before the end of the time limit but I don't have enough time to get to the top. In total I have 2 tops and 3 zones so I earn the 22nd place in my group and the 43 rd place in total. In order to pass I'd need to climb the third boulder, too. In the afternoon we cheer up the guys, each of them gets one top - well done!

ČP Ostrava - 1. místo a Drift 8C!

V sobotu kvůli nominaci do repre v obtížnosti razím do Ostravy, trochu pruda den mezi dětma,  alespoň lezecky se cítím dobře. V kvaldě s Konym double Top, cesty okolo 10-? Finále je vyrovnané lezení, bez odpočinku a ke konci utažené, s Kubou padáme dost podobně, já tentokrát o krok dále, a tak získávám pro mě cenné vítězství. 

Výsledky Ostrava

V jedenáct večer jsem doma, sklenka vína a spát: ráno se jede na Drift 8C. 

Drift 8C

V týdnu jsem tu měl dobrou session, kdy jsem přelezl v kuse celý crux, takže motivace je obrovská. Ruce ze soboty trochu cítím, ale je úžasná podmínka. Po rozlezu se vrhám na ostré pokusy a druhým pokusem jsem v topu! Za mě lehké 8C, možná i jen 8B+? 

Drift 8C

Štěpán zkouší Muskulatika a padá v závěru, já si ještě rozehraji Humiditu 8A/A+ a její extenzi za 8B, už ale musíme jet, Guly jde do školky. Teď zase trochu plastiku a připravit se do Mnichova, za tři týdny bude svěťák!

 
On Saturday I go to Czech Cup in cimbing for difficulty in Ostrava because I want to get nominated to the representation team. I spend the day surrounded by kids, which is a bit tedious but from the climbing point of view I feel good. During the qualification Kony and I get double Top, the routes are about 10-? The final is well-balanced, without resting, and Kuba and I have very similar results, but this time I get one move further so I earn the first place.

At eleven I'm home, I just have a glass of wine and go to bed, for tomorrow I plan to climb Drift 8C.

During the week I had a good session, I climbed the whole crux, so I'm really motivated. I feel the muscles on my arms a bit, but the conditions are amazing, so after warming up I start climbing and at the second attempt I'm at the top! In my view this is an easy 8C, or maybe only 8B+?

Štěpán tries Muskulatik and falls from the finish, I play a bit with Humidita 8A/A+ and its 8B extension, but we have to go. Now let's have a bit of plastic holds and training for the World Cup in Munchen which will take place in three weeks!

Kurvafixův Pohár - 30té 8B+

Mezi závody je teď pauza, a tak je čas odskočit si a odreagovat se ve skalách. Nejprve v týdnu razíme na Ostaš, k večeru je stále teplo, moc to nedrží, ale zničím se pěkně. Zkouším hlavně projekt Captain Marvel za cca 8B+, ale ani jednou se mi nepodaří udělat úvodní crux, zbytek už je naladěný.

Captain Marvel

Ve Sloupu je konečně sucho a v pátek jsme v jeskyni. Chci si naladit přelez z Kurvafixe do Poháru Nesmrtelnosti, dnes se trochu déle aktivuji, ale aspoň přicházím na mikroulehčení ve vrchní části boulderu. Úvodní přelez do Kapky jde dnes dobře, takže zkouším v kuse. Hned mám dobré pokusy a padám až v úplném závěru, ještě si to trochu poladím a posílám, zajímavé propojení za 8B+.

Kurvafixův Pohár 8B+

Teď se nabízí přelez z Kurvafixe do Tekutého Štěští, před odjezdem si ještě naladím kroky, další potenciální 8C možná i 8C/C+.


I have a break between the competitions so it's high time to have some fun in the rocks, too. First we go to Ostaš during the week, it's still a bit hot in the evening and it's hard to keep up on the rock, but at least I get exhausted - in a good way. Most of the time I'm trying the Captain Marvel project, about 8B+, but I can't get over the crux at the beginning, the rest is ok.

Finally the rocks in Sloup are dry and on Friday we visit the cave. I want to work on the link between Kurvafix and Pohár Nesmrtelnosti, this time it takes me longer to get into it, but at least I find a little cheat in the top part of the boulder. The first part of the climb goes well today, so I go for the whole thing. The very first attempts are good, I fall from the finish, so I try again and send it. A nice 8B+ climb.

Now it's time for the link betwen Kurvafix and Tekuté Štěští, I try the moves before leaving, it seems like another 8C, maybe even 8C/C+.

SP Moskva 29.místo

Čas letí a po pár dnech opět balím repre tričko do batohu a vyrážím do světa na druhý světový pohár do Moskvy. I když je to relativně "kousek", máme ve čtvrtek náročnou cestu: ve dvě ráno z Brna a až v podvečer na místě, pátek na spravení a v sobotu netradičně až odpoledne kvalifikace. Na rozlezu se necítím moc dobře, ale během závodu se mi leze perfektně. První boulder je silovka a mantl, přes převis se dostanu hned, ale protlačit se na aix strukturu se nedaří, zapisuji zónu.

Quali 1 by E. Fowke

Dvojka, to je boží pohybovka, skočit do struktury a rovnou dál, v zóně jsem opět na první pokus, do topu to nevymyslím, druhým pokusem pochopím, co a jak, a protláčím do topu.

Moskva by Tsarev

 Trojka je asi nejlehčí boulder, v prvním pokusu smykne měkká lezka, přezouvám pneu a druhým pokusem jsem v topu. Čtyřka je plotna, navážím se na špatnou strukturu, tady cítím, že výměna nohou je pro mě unreál, a tak se snažím skákat přímo do zóny, kterou ani jednou neudržím. 

Čtverka by Lipenská

Pětka je silová lahůdka, v prvním pokusu netrefím přesně lištu, v opravě si ale vychutnám přelez. 

Výkon 3T4Z stačí na 29. místo s tím, že jediná zóna navíc by už znamenala postup do semifinále. Silově to dneska bylo výborné, ale dokud se nezlepším v kolmicích a těch divnotechnických krocích, tak pro mě postup do dalších kol bude ležet vysoko. Bouldery jsou dneska o úroveň těžší než v Meiringenu, a tak kluc – Štěpán, Roman Kučera a Tomáš Duchoň – bojují o zóny a končí na 103. místě, respektive na děleném 88. – 100. místě. Adam má postup hodně na hraně a jsou to nervy až do konce kvalifikace, v mé skupině má o jednu zónu více než já a vychází mu postup přesně z 10. místa ve skupině, druhý den to je koncert a v semifinále je o třídu lepší než zbytek světa, ve finále se před něj dostává skvěle lezoucí Jernej Kruder, pěkná podívaná. Nyní světový pohár pokračuje dvěma závody v Číně, kterých se nebudu účastnit, další kolo pro mě bude v Mnichově 18. – 19. května.


Days go by and I pack my representation T-shirt again and set off to Moscow for the second World Cup. Even though it's sort of "near", the Thursday journey is arduous, we get up at 2 a.m. and arrive in the evening. On Friday we take a day off and on Saturday afternoon the qualification starts, which is a bit unusual. I don't feel very well during the warm up but the qualification itself then goes great. The first boulder is a power boulder with a mantel, I get over the overhang immediately but can't get to the aix structure so I only record a zone.

Number two is an awesome dynamic boulder with a jump to the structure, I need just one attempt to reach the zone, but can't get to the top. At the second attempt I figure it out and the top is mine.

The third boulder is probably the easiest one, even though I slip at the first attempt, but after changing shoes I get to the top. The fourth boulder is a slab, I struggle with switching feet so I try to jump to the zone but all in vain.

Number five is a cool power boulder, at the first attempt I miss the ledge but after that I really enjoy climbing it. Another top for me.

My score 3T4Z is enough for the 29th place. I was just one zone away from the semifinal. As for power stuff, I was good today, but if I don't improve in climbing the verticals and the weird technical stuff, I can't get any further. Today's boulders were about one level harder than those in Meiringen, so the guys (Štěpán, Roman Kučera and Tomáš Duchoň) were fighting for the zones and ended 103th (or more precisely: on the shared 88-100th place). Adam is balancing on the line and the qualification is a true nailbiter, in my group he has one more zone compared to me and passes to the semifinal from the 10th place. On the next day Adam does a super awesome job and is one level above the rest of the world but in the final Jernej Kruder gets before him, what a spectacle! Two rounds of World Cup in China will follow, I'm not going o these, and the next round after that will be in Munchen on 18 and 19th May.

Světový Pohár Meiringen - 43.místo

Prostředí krásných hor v okolí městečka Meiringen nás již každoročně vítá do nové sezóny Světového poháru v boulderingu. Tentokrát nás přivítalo i cca 40 cm nově napadlého sněhu, jako v pohádce.

Naše ubykace

V kvalifikaci nastupuji jako 15. v pořadí, klasicky: jednička plotna a pro mě zero points, moje gramlavé nohy nejsou schopny ustát sklopenou strukturu, alespoň zapisuji zónu.

Jednička

Dvojka a trojka jsou silové rubárny, nic těžkého na vymýšlení, klasické lezení a pro mě Flash a druhý pokus, škoda, že nebyly trošku těžší.

 Dvojka

Trojka

Čtyřka je zábavná, začátek v koutě, číšník a hop do zóny, pak už relativně snadno do topu. Koutem se probíjím až těsně před koncem časového limitu a stihnu jen zapsat zónu.

Čtyřka

Poslední boulder je jednoduchý, skočit do struktury a průtlak, průtlak mi dá zabrat, ale dávám a zapisuji třetí Top.

Pětka

Celkem mi výkon vynese 43. místo, solidní, s výkonem jsem celkem spokojený, síla byla dobrá, přijít na čtyřku dříve a mohlo to být ještě o pár příček lepší, ale ten kolmáč, ten mě už nebaví. Adam kvalifikací projde bez problému a nakonec celý závod vyhrává. Ukázal neskutečnou všestrannost, finále byl krásný zážitek, díky! V kvalifikaci zaleze pěkně i Kuba Konečný a končí na 49. místě, Eliška Adamovská končí na 61. místě a Štěpán obsazuje 93. místo. Teď nás čeká pár tréninků a další kolo, tentokrát v Moskvě.


The beautiful mountains surrounding the town of Meiringen greet us in the new season of the World Cup in bouldering. This year there are 40 cm of fresh snow and it looks like a fairytale.

I start the qualification 15th, the first boulder is a slab and zero points for me, my clumsy feet struggle with a slanted structure, but at least I have a zone.

Number two and three are both power boulders, nothing to think about much, just climbing. I have one flash and one top at the second attempt, too bad these weren't harder.

The fourth boulder is fun, it starts in a dihedral and after the jump to the zone it's quite easy. I get through the dihedral just before the time's up so I only have a zone.

The last boulder is easy, I just have to jump to the structure and do a mantel. The mantel is pretty tough but I manage to get the third Top.

In total I'm 43th, which is good, I'm quite satisfied, power is ok and if I figured out the fourth boulder sooner it could be even better, but I don't like verticals. Adam gets through the qualification with ease and in the end he wins the whole competition, he is a truly versatile climber and the final was an amazing experience, thanks a lot! Kuba Konečný is also very good and he is 49th, Eliška Adamovská is 61st and Štěpán 93th. Now we'll have some training sessions and another round of theWorld Cup which will take place in Moscow.

10 boy Brno - Hangár

V pátek proběhlo druhé klání silového desetiboje na Hangáru v Brně. Tentokrát dojela nejsilnější skupina v historii, doplněná o Rustama Gelmanova. Velké výkony, motivace a zábava. Mně se daří finále skvěle rozjet, ale právě proto také ke konci trochu uvadám. Dneska bez taktiky, výsledek víceméně stejný jako v Ostravě, a to 8834 bodů, což mi ještě s nějakým náskokem stačí na první místo. Druhý je Adam Ondra a třetí Rustam Gelmanov, ale výkony všech finalistů byly na vysoké úrovni!

Desetiboj výsledky

On Friday the second round of the power decathlon took place at Hangár in Brno. This time the strongest group in the history gathered there, and Rustam Gelmanov arrived, too. Awesome performance, motivation and fun. I had a promising start and maybe that's why I got a bit tired towards the end. This time I had no strategy and the result was pretty much the same as in Ostrava: 8834 points, which got me the first place. Adam Ondra was second and Rustam Gelmanov was third, but all the finalists did an amazing job!