pondělí 4. prosince 2017

Dreamcatcher 8B+/C FA - Petrohrad

Sobotní počasí mi nedalo jinak, než se vrátit na rozjetý projekt na Petrohradu. Razím brzy ráno, je lehce pod nulou, podmínka a vše nahrává do karet rychlému přelezu. Trochu mýlka, začátek už běhám během pár vteřin, ale campus náskok na závěr mě pokaždé zastaví. Začínám uvadat, v hlavě už přemýšlím nad další návštěvou, ale právě v takovémto uvolnění najednou dolétnu lištu a už se nepouštím. Bomba! Název Dreamcatcher a klasu vyvolávám 8B+/C

 Dreamcatcher 8B+/C

Dreamcatcher 8B+/C

On Saturday I couldn't help it and just had to come back to the unfinished project at Petrohrad. I go early in the morning, the temperature is few degrees under zero and the conditions seem to be in favour of a quick finish. Well, not really... I can climb the initial sequence in several seconds but then the campus jump to the finish comes and stops me. I am gradually tiring out and starting to think about the next visit, when suddenly, in this relaxed state, I grab the ledge and hold it tight. Cooool! I call the boulder Dreamcatcher 8B+/C.

čtvrtek 30. listopadu 2017

Petrohrad Project 8B+/C

Počasí venku mě odfouklo na Vlčí Kopec na Petrohradě, kde jsem zkoušel napojení do Klukovského snu, nějakých 5 kroků okolo 8A do Klukovského Snu, intenzivního 8A+. Po dvou hodinkách ladění kroků, vlastně hlavně shybování a visení na rukou, dám pár nadějných pokusů, ale pro přelez se budu muset vrátit. 




The weather outside led me to Vlčí Kopec at Petrohrad, where I tried a link to Klukovský sen - five moves with difficulty about 8A to the intense Klukovský sen 8A+ boulder. After two hours of working on the moves and lots of hanging on my arms I make some promising attempts but to finish I'll have to come back later.

pondělí 20. listopadu 2017

Projekty na Ostaši a v Krase

Počasí v naší kotlině příliš nepřeje lezení venku, ale je potřeba trochu se vyvětrat a nadýchat se čerstvého vzduchu. V úterý razím na Ostaš. Zbytky sněhu, mlha, žádná paráda. Na Ostaši mám v projektu Nesmrtelného Bonda (Bond + Dnes Neumírej) za cca 8B+, ten je ale bohužel zavlhlý, tak ladím projekt hned napravo od Bonda, super lištovou záležitost odhadem za 8C. Po několikáté návštěvě se mi konečně podaří udělat klíčový krok, nálet z malých bočáků do další, ale už lepší, ostré lišty. Zkouším tedy ladit závěr a pomalu se chystám na ostré pokusy. K těm ale nedojde, protože právě ta lepší lišta se se mnou odporoučí k zemi a rozbije se na několik kousků. Fuck.

Lišta není

V pátek razím do Moravsk0ho krasu omrknout silovou novinku od Adama - Vrtuli 8C/C+. Jeskyňka je trochu zavlhlá, přesto se mi podaří Vrtuli krokovat, záhadou pro mě zůstane jen klíčový krok, který pouze naznačím. Pěkné lezení a respekt Adamovi, je to brutal power.

Vrtule 8C/C+

Dále pokouším Sedni si na Kost 8B+, peklo po mikrochytech, ve kterém jsem nikdy nic nenaznačil. Postupně boulder rozklíčovávám, prsty dostávají zabrat, vše se zdá ok, ale zvednout zadek z matice? Co?? To nejde.

Sedni si na Kost 8B+

Počasí se nelepší, a tak opět s Kačkou razíme do Krasu a mezi sněhovými přeháňkami si dám dvě hodinky prstolamu v Sedni si na Kost, vymyslím pár ulehčení v nálezu do Kostěje, podaří se mi zvednou zadek z matice a plácnout druhý chyt. Strašné peklo. Příště půjde třeba první krok ještě o trošku líp a pak už bude dobrá šance na přelez.


The weather here in this country doesn't seem to be in favour of climbing nowadays, but I need to get some fresh air. So I go to Ostaš on Tuesday. There are bits of snow here and there and it's foggy - nothing to enjoy. I have planned to do Nesmrtelný Bond (Bond + Dnes Neumírej) 8B+, but it's too moist so I switch to the project on its right, a great ledgy climb with grade about 8C. After several attempts in the past I finally get over the crux move from the side-pulls to a sharp ledge. So I start working on the finish and slowly prepare for some serious attempts. These don't happen, though, as the ledge breaks off with me and shatters on the ground. Fuck...

On Friday I go to Moravský kras to check the new power boulder by Adam - Vrtule 8C/C+. The cave is a bit moist but I manage to do the moves anyway, only the crux move remains a mystery to me. Thumbs up for Adam, this is a nice, yet super hard climb.

After that I try Sedni si na Kost 8B+, the boulder with holds so tiny I have never had a chance with it before. Slowly I start to figure it out, the fingers hurt a lot but everything seems ok. Except for me not being able to lift my butt from the mat...

The weather is still bad so I take Kačka to Kras again and between two snowfalls I torture my fingers in Sedni si na Kost for two hours. I come with a few tricks for the beginning of Kostěj, I finally lift my butt from the mat and touch the second hold, but it's a real hell. Next time I hope to improve the first move and then maybe I'll have a good chance to finish.

pondělí 13. listopadu 2017

USA Trip - od Tichého oceánu po Atlantik

Už dlouho jsme s Kačkou měli v hlavě trip do USA - chtěli jsme spojit lezení s cestováním, a to na co nejdelší dobu. Naplánujeme měsíční výpad, já vyberu projekty na skalách a po skončení závodní sezóny balíme kufry a tradá do Kalifornie. Začínáme San Franciscem, Los Angeles a rychle do Vegas, kde za kasíny leží kopec posetý kameny z krásného červeného pískovce a můj první projekt, Meadowlark Lemon V14. I když začíná podzim, poušť u Las Vegas je nekompromisní a teplota během dne vylézá vysoko přes 30 stupňů, žádná podmínka. První den tedy dáme rozlez, podaří se mi přelézt nádherný vzdušný Fear of Black Hat V9 a v tom teple alespoň naimitovat Meadowlark Lemon - variantu ze stoje za V13. Den rest, další den vstávání se sluníčkem a pelášíme k místní ikoně. Mikrolišty drží o poznání lépe, po chvíli krokuji a za další hodinku se mi daří přes lišty probít. Lezecky žádná paráda, ale pohledově vděčná věc.

Fear of Black Hat V9

Meadowlark Lemon Stand V13

Meadowlark Lemon Stand V13

Z vyprahlé pouště mizíme rychle pryč a přes národní parky v Utahu stoupáme do coloradských hor. Teplota klesá o dvacet stupňů a konečně se dá dýchat. V Coloradu trávíme 10 dní, každý druhý den lezeme, o restech obdivujeme krásnou přírodu, NBA, NHL a družíme se s českou kolonií v Silvethornu. Nejvíce pokouším brutální strop v RMNP - Paint it Black za V15, ale ani tři dny pokusů nestačí na přelez. Úvodními kroky se probiji celkem rychle, ale ani jednou se mi nepodaří provést nenápadné prohození paty za špičku. Rozhodně dobrý trénink ve stropě.

Paint it Black V15

RMNP

Mezi pokusováním Paint It Black přelézám po dvou sešnách další stropovou lahůdku v Clear Creek Canyonu - Echale za V14. Echale jsem již dvakrát zkoušel, vždy při svěťáku ve Vailu, tehdy bylo ale vždy teplo a ani jsem si boulder nekroknul. Nyní se mi daří udělat kroky během pár minut a brzy mám pokus, ve kterém vypadnu z vršku boulderu. Následují dvě hodinky marnosti v prvním silovém kroku do bekendu, frustrace, rest a přelez po dni odpočinku.

Echale V14

Echale V14

Po prohře s Paint It Black si spravím náladu rychlým přelezem celkem schůdného Bear Toss V13 vedoucího hned vedle ukrutné lištovačky Hypnotized Minds. Poslední lezecký den přidám druhé V14 - Dark Waters Low, velké oblé chyty, pro změnu ve stropě. V Dark Waters Low se mi dlouho nedaří vymyslet přehození nohou, při kterém se dává pata vysoko nad hlavu, problém vyřeším pobráním malé lišty, a i když už se cítím celkem vyházeně, po pár pokusech zapisuji přelez.

Dark Waters Low V14

Colorado

Následují 2000 km v autě proložené návštěvou Kansas City, St. Louis a Nashvillu, až dorazíme do Tennessee, kde máme v plánu strávit pár dní na místním pískovci. Informace o boulderech jsou dost omezené, nedaří se mi uhnat nikoho z místních, kdo by nás provedl po kamenech, a tak nakonec díky průvodci na internetu vyrážíme do obřího převisu do Daytone Pocket. Proběhnu Flashem Honeycomb V10 a po chvíli variantou za V11, Vapor Lock, krásné kroky po stiscích.  

Dayton Pocket

Naštěstí tu potkáváme místní kluky, kteří nám poradí, kde najdeme další bouldery po okolí, a tak razíme na Gross's Roof V13 do Cumberlandu. Po pár nálezech dávám variantu ze stoje za V11, zkouším kroky ze sedu, ale vlhké chyty a teplota jsou proti mně, bohužel další den jsou kameny ještě více pod vodou, předpověď mizerná, a tak se rozhodneme vyměnit deštivé Tennessee za prosluněnou Floridu a tam náš trip končí. 

Gross´s Roof V11

Krásný měsíc plnej zážitků!


It's been a long time since Kačka and me started thinking about a trip to USA - we wanted to combine climbing and travelling for as long as possible. So we planned a one-month trip, I chose the projects to climb and after the competition season ended we packed our stuff and flew to California. The trip starts in San Francisco, Los Angeles and Vegas, where there is a hill covered by amazing red sandstone rocks right behind the casinos. Also there is my first project: Meadowlark Lemon V14. Even though the autumn has already begun, the Las Vegas desert is still awfully hot - during the day the temperatures rise far over 30 degrees and the climbing conditions are poor. On the first day we just warm up and then I manage to send an amazing Fear of Black Hat V9 and to somehow imitate climbing the standing version of the Meadowlark Lemon - V13. Then we rest for a day and come back on the following day. We get up with the sun and run to the boulder. I can hold the tiny ledges better than before, so I try the moves and within an hour I finish the boulder. From the climbing point of view it is not that awesome but it looks really cool.

We flee from the desert as fast as we can and head for the Colorado mountains, visiting some national parks of Utah on our way. The temperature is about 20 degrees lower than in Vegas and we can finally breath properly. We spend 10 days in Colorado - climbing every second day and enjoying the countryside, NBA, NHL and visiting the Czech colony of Silverthorn during the rest days. I try very hard to climb the ceiling in RMNP - Paint it Black V15, but even the three days of effort aren't enough. The first few moves are quite easy but then I can't switch the heel for a toe. Well, at least it was a good training.

Between the attempts to climb Paint It Black I finish another cool ceiling in the Clear Creek Canyon - Echale V14. I have tried this one twice when I was at the World Cup in Vail but it was awfully hot then and I couldn't get over the single moves. This time I've got them in few minutes and soon I make a promising attempt ended by a fall from the top. Two hopeless hours follow, I can't get over the first power move and I feel pretty frustrated. So I have a rest day and then I finally finish.

After the lost match with Paint It Black I fix my mood a bit by climbing Bear Toss V13, which is located right next to the cruel boulder with lots of ledges called Hypnotized Minds. On the last climbing day I add another V14 - Dark Waters Low, with big round holds in a ceiling. It takes me a while to find out how to switch legs because the heel must be placed high above the head, but once I deal with this problem, I climb the boulder - even though I'm totally exhausted.

After 2000 km in the car and visiting Kansas City, St. Louis and Nashville we arrive to Tennessee, where we plan to spend several days by climbing on the sandstone. We don't have much information about the boulders and I can't find any local climber who could be our guide, so we find a guide on internet and go to Daytone Pocket. I flash Honeycomb V10 and a bit later I add a V11 version - Vapor Lock. The moves are pretty cool.

Fortunately, we meet some local guys who tell us about other boulders that are nearby, so we head for Gross's Roof V13 to Cumberland. After several attempts I finish the standing V11 version. I also try the start from sitting but the moist holds and temperature play against me. On the next day it gets even worse and the forecast looks bad so we trade the rainy Tennessee for the sunny Florida where we end our trip.


An amazing month full of adventure!

pátek 29. září 2017

Mokrá Ostaš

Včerejší pěkné počasí nás vyhnalo ven na Ostaš, bohužel jen na chvilku. Dva projekty za cca 8B+, které mám v merku, jsou mokré, zalezu tedy tréninkově na Velkém a Malém střecháči, udělám lehký progres v projektu Hard 8C?, nasbíráme pár hub a frčíme domů a viset na lištu.

 Projekt Hard 8C?

 Kačka na Velkém střecháči 

Chill na Ostaši

Yesterday we seized the opportunity (good weather) and had a trip to Ostaš, unfortunately just for a little while. The two 8B+ projects I have on my radar are soaked so I have a bit of training at Velký and Malý střecháč instead, then I make a little progress in the project named Hard 8C?, and after that we just pick few mushrooms and hurry home.

pondělí 18. září 2017

Adidas Rockstars - 19.místo

Adidas Rockstars

Každý rok jsem pozvánku na Adidas Rockstars přehlížel, letos jsem se ale s Kačkou rozhodl vyrazit a stálo to za to. Jako závodník se cítím jako v bavlnce, pěkná stěna, super kvalifikační bouldery a super těžké semifinále. V kvalifikaci se mi podaří přelézt všechny čtyři bouldery, nejvíce mě potrápí silová trojka, ve které ztékám z oblé kostky, a úvodní náskok ve čtyřce. Výkon kvalitní a 13. postupové místo.

 Jednička na druhý pokus

 Dvojka OS

Trojka na čtvrtý pokus

Cítím se docela vycucaně, odpoledne dám masáž, koukáme na doprovodný závod a večer společná večeře. Před semifinále cítím únavu, tento rok je pro mě nějak problém odjet kvalitně dvě kola. Hodně se leze jenom jednička, kde na program přicházím až ke konci časového limitu. Dvojka a trojka mají po dvou, respektive třech přelezech, ve dvojce jsou zapotřebí ocelové prsty v mikroliště, za mě málo železa, tak alespoň zóna. Trojka silovina, nohy napřed a pak tři velké struktury, já jsem spadl pod topem, tam to bylo blízko. Čtyřka peklo, kde je i zóna pro většinu lidí daleko. Výsledek 2z/5p mě odsunuje na 19.místo.



So far, I've never seized the opportunity to go to Adidas Rockstars, but this year I decided to give it a try. And it was worth it. As a competitor I was taken a very good care of - the wall was good, the qualification boulders great and the semifinal super hard. I successfully climbed all the four qualification boulders, the hardest of them being the third one - a power climb - and also the initial jump to the fourth boulder. I think I did quite wel, passing from the 13th place.

I am exhausted, so I have a massage in the afternoon and then we watch the accompanying competition and have a dinner together in the evening. Before the semifinal I feel somehow tired, this year I seem unable to climb well for two rounds in a row. The only semifinal boulder that is often finished is the first one. I find the right programme shortly before the time is up. There are just two or three finishers of the second and third boulder. The second boulder requires steel fingers at a micro ledge, at least I reach the zone here. Number three is a power climb with three big structures and I fall from under the top. This one was really close. The fourth boulder is a pure hell, even the zone is out of reach for most of the competitors. With the score 2z/5p I end up 19th.

pondělí 11. září 2017

25 let Singing Rocku a Dnes Neumírej 8A

V pátek v Poniklé popřejeme Singing Rocku vše nejlepší k jeho 25. narozeninám a ještě večer přejíždíme na Ostaš za vidinou slibné podmínky. 

Párty v Poniklé

Ráno je krásně chladno, budím ženu brzy a upalujeme na projekt k Malému Střecháči. Bohužel deště byly v posledních dnech asi vydatné a hrana "Mastera" je mokrá a celkově je dost zavlhlo. Jdu tedy zrevidovat ultimátní projekt na Velkém Střecháči. Lišty stále malé, nohy stále žádné, jeden krok pořád ve hvězdách.

Project 8C?

Koukám po směru, do kterého jsem se zatím neodvážil, a to z koncového madla Jamese Bonda doleva na hranu. Očistíme, pomalu přicházím na betu a po necelých 2 hodinkách jsem na hraně. Pěkné lezení se zajímavými finesami, lišty vlevo nejsou beton, tak opatrně na ně.

 Dnes Neumírej 8A

Dnes Neumírej 8A

Dnes Neumírej 8A

Na prodloužení z Bonda už není maximálka, omrknu tedy projekt na Radiátoru, pohýbu se na Malém Střecháči a pro dnešek finito.



On Friday we wish Singing Rock Happy 25th birthday in Poniklá and later the very same evening we drive to Ostaš, hoping for good conditions.

The morning is nice and cool, I wake my wife up early and we hurry to Malý střecháč to my project. Unfortunately, the rains have probably been quite heavy recently and the edge of "Master" is soaked. Well, the rock is pretty moist everywhere... So I revisit the ultimate project at Velký Střecháč. The ledges are still tiny, there are still no good footholds and one of the moves is still a total mystery to me. 

I look in the direction I've never dared to think about yet - to the edge on the left from the final bucket of James Bond. We clean it and I slowly figure out the beta. And after less than 2 hours I'm at the edge. A nice climb with interesting moves, but careful with the ledges on your left, they aren't stable. 


I haven't enough energy for the prolonged version from Bond, so I just check the project at Radiátor, climb a bit at Malý Střecháč and call it a day.

pondělí 4. září 2017

Beseda na MHFF, ČP Teplice - 1. místo, Scarpa meeting,Undergroung, Zerberus

Na Mezinárodní horolezecký filmový festival razím o něco dříve než obvykle, letos v pozici hosta festivalu. V pátek se trochu zapotím, nejprve v živém vstupu v rádiu a pak během přednášky o mém lezení v kině, trocha nervozity, ale snad se to zlepšuje a začíná mě to i bavit.

Český rozhlas HK

V sobotu klasika závod, kvalda jde dobře, tentokrát je v ní 6 poměrně těžkých boulderů, dávám 5 na 9 pokusů a vyhrávám kvalifikaci. Odpoledne máme se Štěpánem autogramiádu u Singing Rock stánku, následuje procházka skalami a finále. 

Kvali by Standa Mitáč

Atmosféra skvělá, bouldery těžké a konečně trocha svěťákového stylu, finále mě hodně baví. V jedničce se dostávám přes skok do zóny, pak volím útok po hraně, rozhodčí nejprve říká, že ji můžu použít, a když spadnu, tak zase že je zakázaná. Pokus v trapu, do zóny se dostávám ještě jednou, ale už dochází čas. 

Finále by Standa Mitáč

Dvojka je nejlehčím boulderem finále, dostat se přes spáru a silový krok do Topu, dávám OS. Trojka čistá silovka, daří se mi taky OS.

Finále by Kačka

Čtyřka je kolmáč, lehký úvod a pak koordinační poskok, posílám na druhý pokus. 3 Topy na 4 pokusy stačí bohatě na první místo, tentokrát celkem snadné vítězství. Čtyři letošní vítězství z pěti závodů (jednoho jsem se neúčastnil) mi vyneslo i první místo v celkovém hodnocení Českého poháru v boulderingu.

Stupně vítězů by Standa Mitáč

Večer lehká oslava a ráno s Kačkou frčíme směr Itálie - Lago di Garda, kde následující dva dny strávíme v rámci Scarpa Meetingu. Pěkné prostředí, skvělí lidé, lezení a party.

 Scarpa team

Narango - ráno

Další dny zůstáváme v okolí Laga di Garda, nalézám do legendárního Undergroundu za 9a, navštívíme zábavní park Gardaland, Veronu, dáme si koupačku, pizzu, zmrzku i kapučíno. Dobrá nálada a trocha odpočinku po závodní sezóně.

 Underground 9a

 Verona 

Pizza pod skalním masívem- srdcovka

V sobotu přichází déšť. Vedro a vlhko nedává moc šancí na přelez Undergroundu, a tak volím ústup do Frankenjury, kde se mi v neděli ráno daří přelézt ikonický Zerberus 8B.

Zerberus 8B

This year I go to the International Mountaineering Film Festival a bit earlier than usual, and as a guest. I sweat a bit during a live brodacasted interview in radio and then at the lecture about my climbing in the cinema. I'm a bit nervous, but I guess it's gradually getting better and I'm even starting to enjoy it.

On Saturday I take part in a competition as usual. The qualification goes well, we have 6 quite difficult boulders, I climb five of them in nine attempts and win the qualification. In the afternoon Štěpán and me are giving autographs at the Singing Rock stall, after that we take a walk in the rocks and then there is the final.

The vibe is great, the boulders pretty tough. Finally there is a competition done in a bit of a World Cup fashion, I enjoy the final a lot. At the first boulder I jump to the zone and then I decide to attack the top via an edge. At first the judge tells me that I can do so, but after I fall he changes his mind and says this isn't allowed - so I'm one attempt shorter. I reach the zone once again but I run out of time.

Number two is the easiest boulder in the final, a crack and a power move to the top, I do it OS. And the third boulder is a pure power climb and I climb it OS, as well.

The fourth boulder is a vertical with a coordination jump and I send it at the second attempt. Three tops in four attempts are enough for a safe win, it was quite easy this time. The fourth win out of the five competitions made me win the overall classification of this year's Czech Cup in Bouldering, too.

In the evening we have a small celebration and in the morning Kačka and me leave for Italy - Lago di Garda, to be specific - where we are going to spend the next two days at the Scarpa Meeting event. The setting is very nice and so are the people, the climbing and the parties.

For the following few days we stay near Lago di Garda and I start climbing the legendary Underground 9A, we visit the Gardaland fun park, and Verona, we have a swim, a pizza, ice-cream and cappuccino. We have lots of fun and it is a nice break after the competition season.

On Saturday a rain comes and the hot moist weather doesn't give me much hope for climbing Underground, so we retreat to Frankenjura where I climb an inconic Zerberus 8B on Sunday morning.

neděle 20. srpna 2017

15 místo na ME, 33. místo na SP v Mnichově

Světový pohár v Mnichově je každoročně oslavou závodního boulderingu, letos byl navíc doplněn o Mistrovství Evropy, což byl důvod, který přitáhl do německé metropole rekordní počet účastníků - 166 chlapů a 114 žen. Za ČR jsme dorazili ve složení já, Štěpán, Jan Chvála, Kuba Jedlička, Verča Šimková, Petra Růžičková a Danča Kotrbová. 

Mužská část repre + Rishat Khaibulin (KAZ) by Kačka

Vlivem velkého počtu závodníků se nám ráno zavírá izolace už v 6:30, vstávačka jako do práce. Já jdu na řadu jako čtrnáctý, takže hned na rozlezovku a jdu na to. V technickém kolmáči se mi daří proskočit k zóně na jedenáctý pokus, ale závěrečný průtlak mi dává stopku. 

Kvalifikační jednička by Kačka

Druhý boulder, ten je pro mě, silovina v převisu, levá pravá, žebřík. Prvním pokusem mě sundá rozhodčí za špatný start, nechápu, nastoupil jsem správně. Ve druhém pokusu se raději na startu ujišťuji, že jsem ve správné pozici, a valím k Topu.

Dvojka by Kačka

Trojka je lištovačka a tlačení nohama do vyklopených struktur, několikrát dolézám do zóny, ale vždy  je něco špatně a dál to nejde.

Trojka by Kačka

Ve čtyřce nástup za řezky a správně zatlačit nohama do struktur, pak náskok křížem a těžké udržení Topu. Šestým pokusem vše klapne a slavím druhý Top.

Čtverka by Kačka

Závěrečný kousek, skok do zóny a pak průtlak do Topu. Druhým pokusem skáču, ale do Topu se mi nedaří dostat, v hlavě mám dané, že se tam musí skočit, zkusit to průtlakem mě nenapadne, a tak jen Topovém chytu vždy zamávám, když letím okolo. 

Pětka by Kačka

Výsledek 2T8P a 5B20P mně vynáší 33. místo na Světovém poháru a postupové 19. místo na Mistrovství Evropy. Ostatní reprezentanti lezou až v poledne, již je velké vedro, ale kluci se perou statečně. Nejlépe zaleze Štěpán a v rámci Světového pohár končí na 80. místě (ME 59), Honza Chvála na 96. místě (ME 63), Kuba Jedlička na 131. místě (ME 81). Večerní kvalifikace žen začíná ve velkém vedru, pak přichází bouřka a poslední závodnice končí své pokusy před první hodinou ranní. Z žen zaleze nejlépe Verča Šimková a končí na 75. místě (ME 45), Petra Růžičková a Danča Kotrbová shodně na 93. místě (ME 69). 


V semifinále odleze nejprve 20 závodníků SP a pak nastupují další bojovníci v rámci ME, včetně mě. Kvalifikace mi ubrala hodně sil, ale snažím se bojovat a vylepšit si postavení ve výsledkové listině. V prvním boulderu se mi před koncem časového limitu daří doskočit do zóny, následuje průtlak a stopka pro mě. 

Jednička ba Kačka

Dvojka začíná dlouhým poletem do kráteru a pak silové lezení až do konce, moje chvíle, šestým pokusem topuji.

Dvojka by Sytse van Slooten

Kolmá trojka je pro mě čiré peklo a hned na úvod mě zastavuje těžké zvednutí nohy - no points.

Trojka by Kačka

Poslední boulder je hodně o síle, zajímavý nástup nohama nad hlavou, pak struktury a silový přískok pod Topem, který ani na čtyřikrát nedám, síly už nejsou. 

Čtyrka by Kačka

S výsledkem 1T6P 3Z13P se ve výsledkové listině ME posunuji na solidní 15.místo.


Záznam ze semifinále

Kolotoč velkých světových závodů se v Mnichově dotočil. Závodní bouldering se letos hodně změnil, bouldery vyžadují všestrannost a spíše než maximální síla je potřeba lezení ve stylu parkour a gymnastické dovednosti. Konkurence neustále roste, dominují Japonci a stará škola Evropy ztrácí, je třeba se učit a jít s dobou. Jde to, Jan Hojer ukázal, že to jde, ale vyžaduje to velké úsilí a mít lezení jako full time job. Uvidíme jaká bude sezóna 2018, těším se, závody mě baví a je nesmírně motivující vidět nejlepší lezce doby a co jsou schopni na stěně předvádět. Pro mě závodní sezóna ještě nekončí, příští týden se potkáme v Teplicích nad Metují a v půlce září jedu na Adidas Rockstars do německého Stuttgartu.
Out of energy after World cup round

Every year the World Cup in Munchen is a huge event for the bouldering competitors. This year it took place together with the European Championship, so the number of participants was the biggest in history so far - 166 men and 114 women. The Czech Republic was represented by me, Štěpán, Jan Chvála, Kuba Jedlička, Verča Šimková, Petra Růžičková and Danča Kotrbová.

Because of the large number of competitors the isolation is closed at 6:30 a.m., I am the 14th so I just do a short warm up and then it's my turn.

In the technical vertical I reach the zone at the eleventh attempt but the final part is too hard for me.

The second boulder is something for me - a power climb in an overhang. My first attempt is stopped by the judge because of a wrong start - I don't get why, I'm sure I started correctly. So at my second attempt I double check and make sure I am in a correct position and then I hurry to the top.

Number three has ledges and one needs to push legs into the slanted structures, I get to the zone few times but each time something goes wrong and I can't get any further.

The fourth boulder is about pushing the legs to the structures properly, then there is a cross jump and you've got to grab the top and hold it tight, which is quite difficult. I finish at the sixth attempt, though.

With the last boulder I jump to the zone and then I try jumping to the top as well. It doesn't really come to my mind that manteling may be better, so I can but say goodbye to the top each time I fly around it.

My score (2T8P and 5B20P) helps me to the 33th place at the World Cup and 19th place at the European Championship. The other competitors climb in the afternoon and fight bravely, despite the heat. Štěpán is the best, ending up 80th at the World Cup (59th at the ECH), Honza Chvála is 96th (63th at the ECH), Kuba Jedlička 131st (81th at the ECH). The evening women's qualification starts at the hot weather, but later a storm comes and the last climber ends her attempts shortly before 1 a.m. Verča Šimková is the best among the Czech female climbers, ending 75th (45th at the ECH), Petra Růžičková and Danča Kotrbová are both 93rd (69 at the ECH).

During the semifinal the 20 World Cup climbers go first and are followed by the other climbers, who take part in the European Championship (including me). The qualification cost me lots of energy but I do my best to improve my overall result.

At the first boulder I manage to jump to the zone before time runs out, but then I am stopped by a mantel.

Number two starts with a long move into a big hole and then it is all about power climbing till the very end. This is my moment! I reach the top at the sixth attempt.

The third boulder, a vertical, is a pure hell for me and I am stopped at the very beginning by a hard leg lift -
no points for me here.

The last boulder requires lots of strength, the beginning is very interesting as the legs are placed above the head for a while, then there are some structures and a power jump under the top, which I can't get through despite trying it four times - I just have no energy left.

With the score 1T6P 3Z13P I move to a nice 15th place at the European Championship's result list.

The wheel of the big world competitions stopped spinning here in Munchen. The bouldering competitions have changed a lot this year, the boulders suddenly require more versatility and one needs to climb in kind of a parkour style, using more gymnastics skills than stregth. The competition grows, the Japanese dominate and the old school Europeans are slowly losing pace. We need to keep learning and follow the trends - and it can be done. Jan Hojer showed us it sure can, but it takes a lot of effort and one must have climbing as a full time job. Let's see what the 2018 season will be like, I'm looking forward to it a lot - I enjoy the competitions and it is a huge motivation to see the best climbers of the world and what they can do on the boulders. For me the competition season is not over yet, the next week we'll meet in Teplice nad Metují and in the middle of September I will go to the German Stuttgart to the Adidas Rockstars.