neděle 29. března 2009

Aprílový pohár Lomnice nad Polpelkou

Včera 28.3 proběhl již 15.ročník Aprílového poháru v Lomnici nad Popelkou. Na závody se sjelo necelá třicítka mužů a dvanáct žen a konkurence byla více než obvyklá.  Cesty stavěl Dalibor Muráň u kterého se projevila malá nezkušenost s touto těžkou prací a cesty byly ve většině případů zbytečně moc těžké.

S kvalifikací začaly ženy a ve dvou cestách jsme vyděli jenom tři Topy. Mezi ženami hezky zalezly od pohledu "sestry"  Jitka a Monča a bez problémů se tak dostaly do Finále. jíťa tedy ze 4.místa a monča o dvě příčky za ní. Kvalifikace mužů byli taky dost přísný a Top padl jen jeden na první cestě mojí zásluhou.  Ve druhé cestě jsem neudělal chybu a v rámci šetření sil jsem v polovině převisu úmyslně spadnul. Štěpánovi se ani jedna cesta nepovedla podle jeho představ a tak skončil na 15.místě. Hezky zalezl Lukáš Skřejpek, s vidinou nepostupu odjel už predčasně domů, ale nakonec do Finále neměl vůbec daleko - první pod čarou, tedy 13.místo.

Finále žen vedlo levou částí stěny a téměř přes celý převis na druhou stranu stěny. První holky padaly u třetí, čtvrtý expresky. To trošku zlomila až síla z Vrchlabí kterou si přivezla MoMo a podařilo se jí přelízt nepříjemný koutek díky čemuž se ani nepohoršila ani nepolepšila. takže 6.místo. Chvilku po ní lezla Jíťa a už od prvních kroků byly vidět její zkušenosti a především síla.  A jako první se dostala do stropu. Tady jí ale něšťastně vypadly nohy a Jítě se je již nepodařilo nahodit zpátky do stropu - 4.místo.  Nejlépe ze všech zalezla krutózní Nelly Kudrová, která ukázala všem kdo momentálně nejlepší u nás o velký kus přelezla druhou Silvu Rajfovou a třetí Editu Vopatovou. 

Finále mužů vedlo úplně naopak a byla to taková motanice, že by se k ní hodila GPSka. K tomu byla už od začátku těžká a padalo se už u druhý presky.  Zde vypadlo asi pět lezců, téměř na jednom kroku. Těm co se podařilo překonat úvodní útrapy se většinou dostaly do stropu, ale v cestě nebyl žádné dobré odpočinkové místo a tak se padalo docela nízko. Mě se podařilo s lehkým zaváháním nazačátku dolízt kousek za polovinu cesty a tak  sem si opět mohl vystoupat na imaginárním stupni vítězů na první místo. Pár chytů pode mnouspadl Kuba Hlaváček a kousek pod ním Jarda Petečel společně s Ondrou Benešem. Jardovi však pomohla lepší kvalifikace atak skončil třetí.

Závody v Lomnici byly jako vždy příjemné s hezkým okomentováním každého výkonu. Škoda jen, že se tolik protáhly a že cesty se Daliborovi tolik nepovedly. 

Fotky na http://martinstranik.rajce.idnes.cz/

pondělí 23. března 2009

Mladkov + Škrovád

21.3. se mi podařilo udolat z mých nejvážnějších projektů Konec Světa za 8B címž se stal nejtěžším bouldrem ve Východních čechách, protože Zlatý Drak se mi zdál o malinko lehčí. Boulder se nachází v oblasti Mladkov v Orlických horách, kde je nejtěžší cesta za 8+. Tento impozantní boulder jsem si vyhlídl již minulý rok. Podle prvních pocitů jsem si myslel, že to vylezu relativně hned, avšak nakonec sem zde strávil šest dní a asi, tak 200 pokusů.


Jedná se o krutou silovinu. Převis tak 45 stupnu...? Nástup malinký spoďáci, ale dobrý nohy. Nátah do tupého bočáku, přesun nohou to převisu na malé stupy. Nátak do přídrže, a poskok do ostré lišty tak na jeden článek. Pak těžké přetočení nohou a poskok do hrany. Pak už relativně lehce nahoru. Zde je nohand a boulder zde končí, odvážlivci můžou vylézt až navršek asi 10 metrové skály pětkovou cestou. Celý boulder se dá také lízt variantou, a to tak že v polovině boulderu používáte pravou hranu. Poté je obtížnost tak 7B+, 7C...


Další den jsme s bráchou příjemně strávili na Škrovádě. Přelezl jsem pár štěpánových novinek za 7A-A+ a zakousl se do, od štěpána připraveného, kolmého projektu okolo 7C-C+. Po několika pokusech si však dělám díru v prstu a tím tak nadějě končí. Nakonec si ještě zkouším cestu Republika za IXC a na druhý pokus dávám. Tedy netak docela. Dolezl jsem do madel pod výlezem a pak opět slezl k jedinému jištění v cestě. Utekl jsem protože výlez byl totálně zamešenej.


Foto doplním o víkendu!


Check - www.purebouldering.cz

neděle 8. března 2009

Novinky ze Škrovádu

Dnes jsme využili po dlouhé době hezkého počasí a vyrazili jsme se Štěpánem na Škrovád. Jdeme se rozlézt na jeden z nej boulderů na Škrovádě "Rudu z Ostravy", což se po ukazuje jako špatná volba. Silové kroky jsou těžší než na první pohled vypadají. Vše je umocněno, ještě ranní zimou. Dlouho nám trvá něž se dostaneme do té správné teploty, a boulder zkrokujem. Při krokování se nám podaří chyt lehce zmenčit a z boulderu se stává projekt. Naštěstí po pár pokusech nejdříve Štěpán, a hned po něm já dáváme a boulderu dáváme tvrdší 7a+. Poté se přesouváme do sektoru, kde jsou staré dírkové "Nici". Vše v tomtu sektoru přelézáme, nejdříve Zhola nic 6c, poté Vůbec nic 7A+ a nakonec přidáváme sed k cestě ???, z čehož se vyklube boulder Z ničeho nic 7A. Pak se přesouváme do Sektoru Sarajevo. Čistíme a děláme lepší dopady. Já zkouším Projekt a Štěpán boulder Tisíc kulek 7A+, který po chvilce nacvičování dává. Já porád dokola zkouším projekt, a pomalu se přibližuju k vrcholu. jako vždy se mi něco málo ulomí a vydrolí. Několikrát padám ze špinávého topového madla. Nakonec však naštěsí udržím mokrý chyt. Nový boulder jsem pojmenoval Obránci rudé ruky a oklasifikoval 7B+. Nakonec se dolázáme ve Vánočním traverzu za 6C a jedeme dom.

Reprezentační soustředění - Francie

Koncem února jsem měl možnost se zůčastnit reprezentačního soutředění, které se konalo v okolí Monaka. V pátek večer jsme společně s mým bratrem sedli na vlak, a jeli do Prahy, kde na nás již čekal Spilkyn a my vyjíždíme vstříc dalšímu dobrodružství. Po cestě nás zastihla docela velká kalamit, která trvala až do Itálie. na místo dorážíme v sedm ráno násl.edujícího dne, něco málo dospíme a už pelášíme do skal do Peillonu. Rozlézáme se a hned se všichni pouštíme do víceméně bouldrového 8b+. Mě se hned na druhý pokus podaří dolézt až k řetězu. Štěpán se v tom hýbá velice solidně, ale první lehké čtyři expresky, než se doleze do hlavního problému, jej vycucají tak, že mu už nezbyde síla na boulder. Večer se scházíme se zbytkem teamu a ubytujeme se. Další den jdeme opět do peillonu. Já zkouším A bout de souffle na OS pádám kousek pod řetězem, avšak na 2.pokus dávám. Ještě tento den vylézám cestu Y'a Pas D'arrangements 8a+ na OS. Další den následuje rest day a tak se poflakujem na apartmánu a poznáváme krásy vesnice Peille. Po resday vyjíždíme do Castlillonu. Na první pohled krásná skála, na ten druhý nic moc, jelikož většina cest nad 8a je více či méně sekaná. Já se rozlézám v 6c, cítím sílu a nalézám do prodloužení (Mini mule) za 8a/a+ a Onsightuji. Poté zkouším Aliena Carnage za 8c+,první pokus pracovní, druhý ostrý. Vidím vša, že bych v této cestě musel strávit více než jeden den a tak zní utékám. Rozhodně však 8c+ na které se jednou, až bude lepší vytrvalost, vrátím. Na konec dne zkouším Flash, mísňáky uznávaného, Barjo landu za 8b. flash nepouští, ale druhý pokus jo. Do castillonu jedeme i další den. Opět se rozlézám v cestě, kde první délka lehká a druhá těžká. Tentokrát Trace direct za 8a. Onsightuji. Později tuto cestu vylézá téměř celý český tým a (kromě Helči) společně se shodujem na to, že by této cestě více slušela obtížnost 7c+. Poté se pouštím do vyhlédnutého 8b+ Ultimate doom. Jedná se o odbočku Aliena Carnage, kdy v polovině cesty uhýbáte doprava do ukrutného 4.krokového bouldru. Po krokovacím pokusu dávám ostrej a hned přelézám. Další den jedeme opět do Castillonu. Já mám takový poloviční restday a tak si lezu lehké cesty. 7a+, 35- ti metrové 7b+, nějaké lehké 7c+ a zkouším jedno 8a na OS. V něm padám velmi brzy a znechucen sekaninou se prodírám cestou až k řetězu. Poslední lezecký den trávíme v oblasti La turbie, která se nachází přímo nad Monakem. Lezeme doporučené cesty od místňáka Petra Bláhy. Dvě 8áčka - Deverse te treu (Os) a Canicule (Flash) jsou opravdu pěkné. Poté zkouším Os cesty The second en, která je lehce zatečená, avšak hlavní problém je suchý. Vysílený z celého výjezdu padám na začátku boulderu. Cestu si dolézám až k řetězu a parádně si zalétám:)

celý výjezd nás provázelo sluníčko, pěkné lezení a hlavně skvělá parta lidí!! Moc děkuju Petrovi Reschovi, který má vše nasvědomí:)