pondělí 22. května 2017

The Rock Ljubljana - 15.místo

O víkendu jsem dostal pozvánku na master závod do Slovinska - Triglav the Rock Ljubljana. V pátek s Kačkou dorážíme na večer na místo registrace, potkáváme se se závodníky a téměř nemůžeme odmítnout pozvání na místní burger, nálada je dobrá a přátelská.

Ljubljana

Závod se konal v krásném centru Ljubljany, velká stage, show, jen počasí moc nepřálo a celou sobotu propršelo. Semifinálové kolo začnu celkem dobře, čtvrtým pokusem přelézám první kolmáč. 

Semifinále 1

Dvojka začíná koordinačním náskokem, pak trochu lezení, zvednutí nohy a top. Hned prvním pokusem dolézám pod top, nohu k hlavě nezvednu, plácnu si s topem a celkem se zastavím.

Semifinále 2

Trojka je silovka, cítím únavu ze dvojky a na víc než další plácnutí s topem mi síly nestačí.

 Semifinále 3

Čtyřka je pekelný komáč, který snad vylezl jen obr Honza Hojerů, pro mě nula.

Semifinále 4

I když z toho bylo celkově 15.místo, finále nebylo až tak daleko. Nicméně forma a rozpoložení hlavy teď nejsou v nejlepší kondici, a tak jsem se rozhodl přeskočit následující svěťák ve Vailu a směřovat přípravu na vrchol sezóny do Mnichova na ME.



At weekend I was invited to the master competition in Slovenia - Triglav the Rock Ljubljana. On Friday evening Kačka and me arrive to the registration point and meet the other participants. It is almost impossible to decline the invitation to the local burger place, the mood is so good and friendly.

The competition took place in a beautiful centre of Ljubljana, with a big stage and show, only the weather wasn't so good and it was raining the whole Saturday. The semifinal started quite well for me, I climbed the first vertical boulder at the fourth attempt. 

The second boulder started with a jump that required coordination, then there was a bit of climbing, lifting the leg and the top. At the first attempt I got under the top but I couldn't lift the leg, so I high fived the top and then I was pretty much done.

Number four was a power boulder, I was still tired from climbing the second boulder, so the best I could do with this one was another high five with the top. I had no strength left to finish. 

The fourth boulder was an awful vertical, I think nobody but Honza Hojer, who is very tall, climbed this one, for me it was a zero.

Even though I ended up the 15th, the final wasn't that far. However my body and mind aren't in good shape right now, so I decided to skip the following World Cup in Vail, and to give all I have to prepare properly for the European Championship in Munchen.

úterý 16. května 2017

Tento víkend - The Rock Ljubljana


Invitation - The Rock Ljubljana

pondělí 15. května 2017

Baselard 8A

O víkendu je potřeba zařídit pár věcí v Brně a po cestě se s Kačkou zastavujeme na krásném stropu Baselard za 8A v Moravském krasu. Po rozlezu zkouším OS pokus, ale nepřicházím na správný program, vše klapne až po dalších čtyřech pokusech. No, 8A je spíše na té spodní hranici obtížnosti, klidně jen 7C+? 

Baselard 8A

Tréninkově dávám ještě jednou na videjko, síla i chuť se po Asii pomalu dostává na správnou hladinu.

Baselard 8A

At weekend I need to run some errands in Brno and on our way there Kačka and me make a stop at the nice Baselard 8A ceiling in Moravský Kras. After the warm up I try an OS climb but I don't find the right programme so I need four more attempts to finish. Well, I'd say it is a very easy 8A, I guess maybe it could be just a 7C+? 

As a training I climb it one more time for the video. It seems that my strength and enthusiasm are coming back after my Asia trip.

pátek 12. května 2017

Asia Trip

Chongquing, Nanjing, Hachioji, 20 dní v Asii, 3 světové poháry v boulderingu, strange Čína a země samurajů - Japonsko. 

Vyrážím 19. dubna, letím přes Londýn a Hongkong do destinace druhého světového poháru, obrovského Chongquingu. Na letišti má čekat personál z hotelu, ale nikde nikdo, no a v takovémto duchu se nesou i následující dny v Číně: na první pohled je vše pěkné, ale postupem času člověk zjišťuje, co všechno nefunguje. Na závod jsem připravený dobře, forma naladěná, jet lag necítím, spíš mi dělá starost tropické počasí, lezení v teplu nepatří mezi mé oblíbené činnosti. Závod se odehrává v nově vybudovaném parku určeném jenom k lezení, krásný kousek uprostřed vysoké zástavby a vzduchu plného smogu, prý za 5 milionů Euro. 

Závodiště Chongquing

Kvalifikací se probíjím celkem dobře, v jedničce mi chvíli trvá, než se správně zkoordinuji ve skoku, následně ještě padám ve vrchní části, kde na místo založení paty shybuji, a to má za následek další dva pády. Jednička tedy pátým pokusem.

Kvalifikace Chongquing

Dvojka je čiré peklo, daří se mi zóna a dát si high five s topem. Trojka je silovka po malých lištách, dávám OS. Čtyřka koordinační skok, má se lézt double dynem, mně se podaří podržet první stisk a nemusím si tak dělat vrásky s koordinací, OS. Poslední boulder je kolmice, snažím se, seč můžu, ale sotva ustojím nástupovou strukturu a nic moc nepředvedu. Semifinálové dveře se mi tak zavírají těsně před nosem a dosahuji 25. místa. Na postup by bylo zapotřebí vylézt kolmici a nebo jedničku o dva pokusy dříve.

Chongquing

V neděli mrknu na semifinále, závod v rychlosti, kde končí Libor Hroza na 8. místě, a finále v boulderingu. Pěkná podívaná. A hned v pondělí se přesouvám do Nanjingu. Následují čtyři dny poznávání čínské kultury, lidí, jídla a také trénink, bohužel tu není pořádná stěna, tak si alespoň najdu betonovou zídku, kde zavzpomínám na začátky boulderingu na choceňských železničních mostech, a pár hodin trávím na dřívkách od Amuerte. 

Park Nanjing

Kvalifikace probíhá v úplně stejném rozpoložení jako v Chongquingu. Začíná se kolmáčem, ten je tentokrát lehoučký, ale mně se v kroku do topu nedaří ustát nicotný stup. Následují tři nijak extra těžké převislé bouldery, kterými se mi podaří projít na první, respektive druhý pokus. Končí se pekelným kolmáčem, který nikdo nezdolá. Výsledek 26. místo a frustrace z kolmého profilu a z mých nimravých nohou. 

Semifinále Nanjing

V neděli se opět mrknu na zbylá kola boulderingu a závod v rychlosti, kde padá světový rekord, klobouk dolů. A pěkně se spálím, slunce má sílu. V pondělí velmi brzy ráno opět cestuji dál, a to do Japonska, rychle pryč z Číny! Konečně je trochu dýchatelno, vše funguje, jak má, internet je bez cenzury, můžu si dát oblíbené sushi a dva bomba tréninky na stěně B-Pump se světovou elitou. 

B-Pump Training session

Na rozlezovce před kvalifikací se tentokrát necítím tak dobře, poslední dva dny jsem toho moc nenaspal, síla ani hlava nejsou ve správném rozpoložení a během kvalifikace je to znát. Na jedničce opět čeká kolmice a já opět nejsem schopen ustát ty oblé struktury, už z toho mám blok v hlavě? Dvojka pěkná, lehká silovka. Trojka koutek, který dávám těsně před koncem časového limitu. Čtyřka je těžká silovka, kde končím pod topem. A na závěr lehký kout, OS. Končím na 49. místě a tentokrát nejsem vůbec spokojený s tím, co jsem předvedl. 



B-Pump Training session

Celkově se Asia tour nepovedla dle představ, ale bouldering zažívá proměnu, těžké silové bouldery, ve kterých jsem si dříve vždy nahnal pár plusových bodů oproti ostatním závodníkům, už dávnou nejsou IN, v převislých profilech se staví spíše lehčí bouldery a rozhoduje se na koordinačních záležitostech a technických kolmicích, kde ztrácím nejen já, ale i další siláci jako Hojer, McCol či Gelmanov, a tento styl naopak vyhovuje Japončíkům, kteří letos diktují tempo. 



Chongquing, Nanjing, Hachioji, 20 days in Asia, 3 World Cups in bouldering, strange China experience and visiting the land of the samurai - Japan. 

I took off on 19th April and flew over London and Hong Kong to the huge city of Chongquing, the place of the second World Cup. The hotel staff was supposed to wait for us at the airport, but there was no one to come and it was pretty much what the whole trip was like. Everything was great at the first sight but soon I started finding out what wasn't working. I'm well prepared for the competition, and I do not feel any signs of jet lag so the only thing that makes me worried is the tropical weather as I do not like climbing in heat. The competition takes place in a newly constructed park, made just for climbing - a beautiful piece of architecture in the middle of the city and in the air full of smog - they say it cost 5 million Euros.

I'm doing quite well in the qualification, it takes me a while to figure out the jump on the first boulder and then I fall from the upper part because I try to pull up instead of placing the heel - and that's why I fall two more times. So the first boulder lets go at the 5th attempt.

The second boulder us a pure hell, I just reach the zone and high five the top. The third one is a power boulder over small ledges, and I do it OS. Number four needs a coordinated jump, and it is another OS for me. The last boulder is vertical and no matter how hard I try, my performance is really poor with this one. So the door to the semifinal slammed in my face and I ended up 25th. To pass I needed either to climb the vertical or spare two attemps at the first boulder.

On Sunday I watch the semifinal, the speed climbing competition in which Libor Hroza was 8th, and the final of bouldering, and on Monday I move to Nanjing. The following four days are full of learning stuff about Chinese culture, people, food... and also of training. Unfortunately there isn't a proper wall so I find a concrete wall and remember the old times of bouldering on the railway bridges of Choceň.

The qualification is very similar to the one in Chongquing. The initial vertical is easy this time, but I cannot stand on the tiny foothold. Then there are three not-too-hard overhangs which I finish in one or two attempts and the last boulder is a cruel vertical which stops pretty much everyone. The result is the 26th place for me and lots of frustration from the vertical and my clumsy legs.

On Sunday I watch the rest of the bouldering competititon and the speed climbing, during which the world record is broken. Thumbs up! And I get a huge sunburm, the sun is pretty strong here. On Monday I start another journey, this time to Japan,. Finally I get some fresh air, things are working, the internet is not censored, I can have my dear sushi and two great trainings at the B-Pump gym with the world's best climbers. 

Warming up before the qualification, I don't feel very well, I haven't slept much last two nights and neither my body nor my mind are in shape and it shows during the qualification. The first boulder is a vertical, again, and I'm not able to hold on to the round structures - again - maybe it's in my head? The second boulder is a power boulder - nice and easy. The third boulder is a dihedral and I finish right before the end of my time limit. Number four is a hard power boulder and I end right under the top. The last one us an easy dihedral. I am 49th and really disappointed with my performace this time.

As a whole, the Asia tour wasn't as successful as I was hoping. Bouldering is going through massive changes and the hard power boulders that used to be my strength and always brought me several plus points against my competitors are not IN anymore. The overhanging boulders are rather easy, so the coordination and technical verticals in which me and other power climbers like Hojer, McCol or Gelmanov lose points, are crucial. This style suits Japanese climbers who rule this year.

sobota 15. dubna 2017

Der Gusseiserne Dackel Low 8B+

Víkendová předpověď počasí moc nenahrávala boulderingu na severu Čech, a tak volba padá na odškrtnutí projektu na Hirschwande - Der Gusseiserne Dackel Low za 8B+. Cesta je sice dlouhá, ale vábení Dackela je větší. Dlouho neváhám a v hlavě naladím rychlý přelez. 

Der gusseiserne Dackel Low 8B+

Opakuji kroky, podmínka není nejlepší, chyty lehce zavlhlé a první pokusy vůbec nevypadají dobře: nohy kloužou, ruce slaboučké... Dneska to rychle nepůjde. Nicméně každý pokus je lepší a lepší, roli hraje především hlava. Těžké kroky v hlavě postupně navolím jako lehké kroky a padám z větších a větších výšek. Vždy mám mezi pokusy 10-15 minut pauzu a dnes celkem po třech hodinách dolézám do topového madla! Jedno z těch těžších 8B+ a celkem mé patnácté.

Der gusseiserne Dackel Low 8B+

Ještě nějaký trénink a ve středu tralá na China attack, dva světáky v řadě, a Japan, sledujte Instagram!



The weather forecast for weekend wasn't much in favour of bouldering in Northern Bohemia, so I decided to check off the project at Hirschwande instead - Der Gusseiserne Dackel Low 8B+. The journey there is long but Dackel is so tempting that I don't hesitate and start figuring out the quick way to climb it. 

I repeat the moves, the conditions are far from ideal and the holds are slightly moist. The first attempts do not look good at all, my feet are slipping, hands are weak... the climb won't obviously be THAT quick today. Nevertheless, each new attempt is better and better, the mind plays a crucial role. In my head I make the hard moves look easy and everytime I fall, I fall from higher spots than before. I have a 10-15 minute break after each attempt and after 3 hours I finally get to the top bucket! It's been one of the harder 8B+s, my fifteenth.

After a bit of training I'm going to two World Cups in China and then to Japan, watch my Instagram!

úterý 11. dubna 2017

Výstup roku 2016

Za přelez boulderu Catalán Witness the Fitness 8C mi v rámci organizace ČHS bylo uděleno ocenění Výstup roku v kategorii bouldering.

www.horosvaz.cz

For climbing the Catalán Witness the Fitness 8C the Czech Mountaineering Association awarded me with the prize for the Ascent of the Year in the bouldering category.

neděle 9. dubna 2017

SP Meiringen 2017

Světový pohár 2017 se roztočil ve švýcarském Meiringenu. Krásné prostředí, krásné vzpomínky na loňské 2. místo, nejlepší lezci na světě... Je krásné být zase součástí kolotoče světového poháru.

Razíme ve čtvrtek brzy ráno, českou vlajku drží jen mužská část: Honzové Chvála a Jeliga, brácha a já. Dohled nad výsledky, foto a report dělá Kačka. Po registraci následuje slavnostní zahájení, v jehož rámci závodníci dobrovolně vyjadřují protest vůči zpoplatnění live streamingu semifinálového a finálového kola závodů IFSC, pěkné gesto. Celkem se sjelo 115 závodníků, bouldering roste.

Červená karta zpoplatnění live streamu

Do kvalifikace nastupuji jako čtvrtý, na rozlezu se necítím příliš dobře, ale během kvaldy to tak špatné není, třemi převislými profily procházím rychle, kolmáč mě drtí a až posledním pokusem zkouším jinou betu a dávám tři vteřiny před vypršením časového limitu, štestí. Matle nejde, a tak se zápisem 4b14p obsazuji 7. místo ve skupině - super, další semifinále je doma! Z kluků se nejvíce daří Honzovi Chválovi, který dává dva topy a končí na 67. místě, Štěpán obsazuje 89. flek a Honza Jeliga je 97. Kvalita závodníků je čím dál větší, hlavně  nad Japonci kroutíme hlavou - v první třicítce je devět Japonců. 

 Kvali 1

 Kvali 2

 Kvali 3 

 Kvali 4

Kvali 5

Odpoledne koukneme na holky, mají úžasné bouldery, a tak se těším, co nám přichystají na semifinále. Ráno před semifinále se cítím skvěle, kvalda moc sil neubrala. Jenže je to jiná písnička, hodně balancování na strukturách, těžké nohy, a to mi vůbec nevyhovuje. V jedničce se mi řádně nedaří nastoupit na strukturu a pak se mi těžko dělá následující skok, ani jednou ho neudělám. Ve dvojce se cítím nejlépe, silové lezení, prohození jak v King Kongovi, stopku mi vystavuje až kráter, ze kterého se skáče do Topu. Trojka je o ustání ukloněných struktur,  nedaří se mi správně je zatížit a noha se vždy smekne, na víc než na zónu to nestačí. V posledním boulderu se mi daří přejít přes silový úvod, zóna, dead move je pro mě v tomto případě zvednutí nohy k hlavě. Celkem tedy 3 zóny na 7 pokusů a celkové 17. místo.

Semi 2 by Yanne Golev

 Semi 2

 Semi 3

Semi 4

Teď týden doma a vzhůru do Asie, kde budou svěťáky v následujícím gardu 22 - 23.4 - Chongquing, 29 - 30.4. Nanjing a 6 - 7.5. Tokyo, motivace je veliká, tak uvidíme co Asie přinese.

The World Cup 2017 started in Meiringen, Switzerland. An amazing environment, great memories of my last year's second place, the best climbers of the world... It's good to be part of all this.

We come on Thursday, only the male part of the team are holding the flag - both Honzas (Chvála and Jeliga), my brother and me. Kačka is in charge of the records, photo taking and also she watches over the results. After the registration there is a World Cup opening ceremony, during which the competitors voluntarily protest against charging the live streaming of the semifinal and final of the competition by ISFC. A nice gesture, I think. Overall there are 115 participants. Bouldering is growing fast.

I'm the fourth to enter the qualification and during the warm up I don't feel very good, but the qualification itself isn't that bad. I get over three overhangs quickly, the vertical gives me a hard time, though, and I climb it at the very last attempt, three seconds before running out of time. Lucky me. I am seventh in the group, with 4b14p, so it's another semifinal for me! The second most successful Czech climber is Honza Chvála with two tops and 67th place, Štěpán is 89th and Honza Jeliga 97th, the qualities of our rivals increase, the most we are impressed by the Japanese - there are 9 Japanese people among the 30 best climbers.

In the afternoon we check on the girls. Their boulders are super cool and I'm really looking forward to ours. In the morning before the semifinal I feel great, not much tired by the qualification. However, the semifinal is a completely different story - a lot of balancing on the structures, difficult legs and it really doesn't suit me. At the first boulder I can't get on the structure properly so I can't do the jump that follows, not even once. The second boulder is my best - power climbing, a King-Kong-like switch... I'm unstoppable until the big hole under the top comes. The third boulder requires holding on to the slated structures, I keep slipping, unable to spread my weight right. Just a zone for me. And the last boulder... I get over the power start and reach the zone but then I need to lift my leg over my head and that's the dead move. Overall I have 3 zones in 7 attempts and 17th place.

Now I'll spend a week at home before the World Cups taking place in Asia:22 - 23th April - Chongquing, 29 -30th April Nanjing and 6-7th May - Tokyo, I'm really motivated, let's see what happens.

pondělí 27. března 2017

ČP Pardubice - 1.místo

Kolotoč se roztočil minulý týden a podruhé se otočil teď o víkendu v Pardubickém Ideonu. Kvalifikačním kolem procházím s výsledkem 7 topů na 19 pokusů a 1.místem, nejvíce potrápí koutek a kolmáč (viz foto), přece jen je celkem vedro a struktury nedrží, jak mají. 

Kvalifikační slab

Finále je v komornějším duchu a už v izolaci tušíme, že stavěči si pro nás připravili těžké oříšky k rozlousknutí. V prvním kolmáči mi chvíli trvá, než se zkoordinuji a dostanu se do zóny, pak je potřeba zabaletit a protlačit strukturu, vždy mi sklouzne noha, ale to je spíš důsledek mé neohebnosti než problém lezečky. 

Finále 1

Dvojka je čistě o síle přes super chyt ze série Tokyo2020. Vím, že musím dát, naštěstí tady není moc co řešit: levá - pravá, seno - sláma a jsem prvním pokusem v Topu. Je to nejlehčí finálový boulder a jsem trochu překvapený, že se to více nelezlo.

Finále 2

To ve trojce se musí zabrat mnohem víc, prvním pokusem se proplavu pod Top a tomu jen zamávám a chvíli pak trvá, než se zase nadechnu. Druhým pokusem se snažím mágovat, jak to jde, a doletím do Topu, euforie, super pocit.

Finále 3

Poslední boulder není nijak zvlášť těžký, chce to jen přijít na všechny finesy, náskok, koutek a pohlídat si Top, ne silou, ale technikou. Sice boulder lezu asi minutu, ale z první je Top. 

Finále 4

Celkem mám tedy výsledek 3T4P a tentokrát pohodové první místo! Druhý je Chválič a za ním Štěpán s jedním Topem, další Top už přidal jen Honza Novák, který ho jako jediný vylezl na jedničce, a zbytek se rval už jen o zóny. Z mého pohledu dobré finále, nemusel jsem se zbytečně nervovat, ale muselo se i pořádně zabrat, takže mělo smysl tu být. I když... nebyla by lepší příprava na nadcházející svěťáky tady https://www.facebook.com/StudioBlocMasters/?fref=ts ? Je potřeba neustále dokazovat, že sem schopný nominovat se do repre?


The competition marathon started last week and the second run was this weekend in the Ideon in Pardubice. I get through the qualification with 7 tops in 19 attempts and the 1st place. The greatest challenge is the dihedral and the vertical (see the photo) - it's quite hot and I cannot keep on the structures.

The final is more intimate and while waiting in the isolation we have a premonition that the boulders prepared by the builders will be tough nuts to crack. In the first vertical it takes me a while to get coordinated and reach the zone, after that I need to get over the structure and my foot keeps slipping but it seems that the problem is my poor flexibility, not the shoe.

Number two is a pure power boulder, with a cool hold from the Tokyo2020 set. I know I just have to climb this one, fortunately there's nothing to worry about and I reach the top at the first attempt - it's the easiest final boulder and I'm a bit surprised there weren't more finishers.

The third boulder, on the other hand, requires much more effort, in the first attempt I get under the top just to smile and wave to it and it takes a while until I catch my breath again. During the second attempt I chalk as much as I can and I almost fly to the top. I'm euphoric, this feels so good!

The last boulder isn't that hard, I just need to figure out few tricks - a start, a dihedral and then one just needs to watch the top and use technique instead of muscles. Even though it takes a minute or so, I have the top at the first attempt. 

In total my result is 3T4P and an easy win! Chválič is second and Štěpán is third with one top. Honza Novák had the only other top, the rest of the finalists were just going for the zones. From my point of view it was a good final. I had no need to feel nervous but I also had to make effort so it was definitely worth being here. Although... wouldn't it be better to get prepared for the upcoming World Cups here https://www.facebook.com/StudioBlocMasters/?fref=ts ? Is it really necessary to constantly prove that I am able to qualify for the representation?

neděle 19. března 2017

Repre soustředění - Boulder Contest - závody jsou tu

O víkendu proběhlo reprezentační soustředění boulder repre v pražském BB. V rámci soustředění jsme měli naordinováno zúčastnit se závodu Boulder Contest. V kvalifikaci bylo 30 boulderů na 2 hodiny, které byly rozděleny do tří obtížností. Daří se mi přelézt 9 z 10 nejtěžších, 9 z 10 středních a 6 z 10 nejlehčích, body se rozpočítaly mezi počet přelezců a ve výsledku se počítalo 10 nejvíce bodově ohodnocených, což mi dalo 579 bodů a celkem s náskokem vyhrávám kvaldu.

Výsledky Kvalda

Odpoledne rest a večerní finále svěťákovým stylem v 6 lidech v příjemné komorní atmosféře. Dva technické a dva silové bouldery, daří se mi přelézt 3 z nich na 7 pokusů, největší radost mi dělá třetí technický boulder v kolmáči, v posledním silovém boulderu dolézám třikrát pod top, ale tam je pojistka a Topu vždy udělám jen pápá. Trochu mě rozladí jednička, kde nám je řečeno, že spodní golf se nesmí použít končetinou, ale nakonec se to toleruje a mně po dvou pokusech rozhodčí řekne, že můžu použít loket... Co? Vynáší mi to nejtěsnější vítězství před Chváličem, třetí je Kuba Hlaváček.

Finálová jednička

V neděli začínáme briefingem vedeným T. Binterem a Honzou Zbrankem, rozebíráme videa ze sobotního lezení, doděláme se na technických lahůdkách po strukturách a soustředění zakončuje výhled na Světové poháry 2017. Díky všem za víkend, season has just begun.


At weekend another trainig session of the bouldering representation took place in BB, Prague. As a part of this session we were required to participate in the Boulder Contest competition. The qualification consisted of 30 boulders in 2 hours, the boulders were divided into three categories according to their diffilculty. I successfully climbed 9 of 10 hard boulders, 9 of 10 medium boulders and 6 of 10 easy ones. The points were distributed between all the finishers and 10 boulders with the greatest number of points counted for everyone. I got 579 points and won the qualification with a huge lead.

In the afternoon we rested and the final took place in the evening. It was done in the World Cup style and a intimate atmosphere as only 6 people were in it. There were two technical and two power boulders, and I climbed three of these, with 7 attempts in total. Most happy I am about the third technical boulder in a vertical, in the last power boulder I climb under top three times but that's all  I can do - I can say goodbye to the top. I'm a bit upset about the first boulder as first we are told we cannot touch one of the holds with our limbs but in the end it's tolerated and I'm told after two attempts that I can use my elbow. Like...what? I win very closely, followed by Chválič. Kuba Hlaváček is third.

On Sunday we start the day with a briefing led by T. Binter and Honza Zbranek, we analyse the videos of the Saturday climbing and then we exhaust ourselves with the tricky technical stuff over the structures and the session ends with the vision of all the World Cups taking place in 2017. Thanks to all for the weekend, the season has just begun.

pondělí 13. března 2017

Nedobytná Kra 8B

V sobotu jsem si dal session na nedolezené Kře za 8B na Holštejně. Na podzim jsem na Kru dal dva nájezdy a nic, letošní nájezd byl třetí - a opět nic, Kra zdá se být nedobytná. Skála krásně suchá, ale studený vítr mě vždy sejme a pošle k zemi, po dvou hodinách končím. Slabota.

Kra 8B

On Saturday I had a session at Holštejn - the unfinished Kra 8B boulder. In autumn I made two trips to beat this one, this weekend it was for the third time and still all in vain. Kra seems to be invincible. The rock was perfectly dry but the cold wind kept pushing me down to the ground and I called it a day two hours later. Too bad.

čtvrtek 9. března 2017

Alenka ze země Svalovců 8B+

Rychlovýpad do Rakous přinesl přelez Alice im Muskelland 8B+ na Badener Kletterschule. Minulý výjezd jsem tuto intenzivní linku zkrokoval a dnes po hodince pokusů ztopoval.

Alice im Muskelland 8B+

Alice im Muskelland 8B+

Pokračujeme na Hirschwande, kde nejprve Štěpán bombí Finales Funkeln za 8B. Pak přesouváme matice pod Gusseisener Dackel, já jsem blízko přelezu nižší verze za 8B+ a Štěpán ještě blíže přelezu verze z polostoje za 8B, trochu škoda, to by byl den:)

Gusseisener Dackel low 8B+ Try

The quick trip to Austria meant a climb of Alice im Muskelland 8B+ at Badener Kletterschule for me. Last week I did the moves and today, after an hour of trying, I got to the top.

We continue at Hirschwande, where Štěpán sends Finales Funkeln 8B. After that we move the pads under Gusseisener Dackel, I'm pretty close to climbing the lower 8B+ version, and Štěpán is even closer to the half-standing version for 8B. Too bad we didn't finish, the day would be flawless with these two! :)

neděle 5. března 2017

Soustředění Café Kraft

Závodní sezóna se kvapem blíží, a tak je zapotřebí trénovat, o víkendu jsme měli možnost za podpory ČHS vyrazit na soustředění do Café Kraft v Norimberku, skvělé bouldrovky s úžasnou atmosférou. V sobotu jsme vytvořili dva fiktivní závody na speciálně pro nás připravených boulderech a pak pokračovali v pokusování, dnes jsme dolézali zbytek nejtěžších boulderů pro veřejnost, celkem 7 hodin lezení a parádní trénink!


Czech Team


The competition season is coming soon, so we need to train. At weekend we had an opportunity to have a training session in Café Kraft in Nuremberg, with the support of the Czech Mountaineering Association. The wall is great, and so is the atmosphere. On Saturday we made up two fake competitions on the boulders that are made specifically for us, and then we continued in training. Today we were finishing the most difficult public boulders, in all it was 7 hours of climbing and a great training!

pondělí 27. února 2017

Famózní 10boy Brno a bouldering okolo Vídně - 2x8B, 8A+

Čtvrtek je ve znamení desetiboje v Brně a bylo to velký, zatím nejlepší desetiboj ever. Výborná atmosféra byla vyšperkovaná výkony závodníků - padlo hned několik rekordů, finále jsem si užil a myslím, že i všichni ostatní, co na VUT byli. 

10 boy VUT Brno

Samotný závod by se pro mě dal rozdělit na dvě poloviny: prvních sedm disciplín mám výborných a téměř v každé si tvořím osobní rekord a vedu s velkým náskokem. V posledních třech vytrvalostních disciplínách uvadám, ruce se otevírají a nejsem schopen dosáhnout ani svého průměru, pořád po Antarktidě nevydržím být v zápřahu delší dobu. A tak mě nakonec Adam Ondra předběhne o pár bodíků s počtem 10 036 bodů. Já končím v osobním rekordu v těsném závěsu s 9 978b a kousek za námi Kuba Konečný a Štěpán. Velmi dobře se prezentoval Rishat Khaibullin, a to zvláště v prvních čtyřech disciplínách, kde vypadal, že nás všechny převálcuje. Vlastně všichni finalisté podali velmi kvalitní výkon, nikdo nebyl do počtu.

10 boy VUT Brno - Rychlost

10 boy VUT Brno - Malé lišty na vytrvalost

10 boy VUT Brno - Panelák

V pátek rest a v sobotu brzy ráno razíme se Štěpánem na bouldery do okolí Vídně. Začínáme na Alice in Muskelland 8B+. Po rozlezu zkoušíme crux - přísný krok za malinký dvouprstový spoďák. Kroky se po hodince podaří, a tak zkusím pár ostrých pokusů, ale už se celkem otepluje a doskokové madlo je zateklé, a tak takticky utíkáme dál na Hirschwande.

Alice in Muskelland 8B+

Tam čeká hlavní cíl Gusseisener Dackel 8B a low za 8B+, boulder, do kterého jsem kdysi při návštěvě nalezl a nezkrokoval. Tentokrát se daří díky videu od Thomase Fichtingera  tuhle lištovotechnickou záležitost zkrokovat, dávám ostré pokusy a bojuji s pravým zaháčkováním špičky, trochu pozměním program a posílám!

Gusseisener Dackel 8B 

Dál se přesunujeme na další 8B Finales Funkeln. Štěpán krokuje a ladí mi Flashový pokus, dolézám daleko, ale dnes jsem už poměrně vyndanej a dochází mi power. Párkrát ještě padám v závěru a nakonec se podaří přidat do deníku i tuhle silovku, rozhodně easy 8B spíš 8A+/B nebo i jen 8A+? nevím, ruce už mám jalové.

Finales Funkeln 8A+/B

Večer přejíždíme do Spitzu a nedělní dopoledne trávíme v lomu na břehu Dunaje. Ráno se cítím jako hadrový panáček, prsty z ostrého vápence bolavé, a tak jsem ubrečený, se Štěpánem nalezu do dvou 8A, ale moc tomu nedávám a snažím se ušetřit zbytek sil na linku Nairobi 8A+, lištovačku s famózním náskokem do jedné ruky, kterou celý výlet zakončím.

Nairobi 8A+

The decathlon that took place in Brno on Thursday was huge, so far the best one ever. The atmosphere was great and the competitors' performance stunning - several records have been broken. I enjoyed the final and so did everyone who came to the Brno University of Technology.

As for myself, the competition could be divided into two parts: in the first seven disciplines I'm doing great - I break my personal record in almost each of these and I have a huge lead over the others. During the last three endurance disciplines I loose my drive, though, my palms open and I'm not even able to keep up to my average score. After coming back from Antarctica I still don't function properly over a longer period of time. Therefore, in the end, Adam Ondra defeats me with 10 036 points. I'm second, my 9 978 points are my personal record, and the two of us are followed by Kuba Konečný and Štěpán. Rishat Khaibullin's performance was impressive, too, especially in the first four disciplines it looked like he was going to smash us all. Actually, all the finalists were doing great, nobody was in the final just to be present.

On Friday I had my rest day and early in the Saturday morning I make a trip to the boulders near Wien with Štěpán. We begin with Alice in Muskelland 8B+. After the warm up we try the crux - a tricky move behind a tiny two-finger undercling. After an hour we finish trying the moves so I make several serious attempts but it's getting warmer and the last bucket gets soaked so we run away to Hirschwande.

Our main goal, Gusseisener Dackel 8B and its low 8B+version is waiting for us there. I have tried this boulder some time ago but I couldn't do the moves then. This time, thanks to the video by Thomas Fichtinger I manage to do the moves of this ledgy-technical boulder, I try to climb it several times, struggling with the right toe, and after slight changes in the programme I finally send it!

Our next stop is another 8B: Finales Funkeln. Štěpán does the moves and helps me with an attempt for a flash climb, I get quite far but I lack the energy already. I fall from the very end few times but I can finally add this power boulder to my list. It's definitely an easy 8B, 8A+/B or maybe just an 8A+? I don't really know as my arms are already pretty numb.

In the evening we move to Spitz and spend the Sunday afternoon in the quarry on the boards of the Danube river. In the morning I feel like a rag doll, fingers hurting from climbing on a sharp limestone. Together with Štěpán I start two 8As but I'm no good, so I try to save some energy for Nairobi 8A+, a ledgy boulder with an awesome one-hand jump, whose climb is a nice ending of our trip.

pondělí 20. února 2017

Testování reprezentace

O víkendu jsem byl součástí pravidelného a povinného testování reprezentantů pod vedením Jirky Baláše na FTVS v Praze. Po pauze na Antarktidě dává každý lezecký pohyb více zabrat než obvykle, a tak nejsem úplně ready po trénincích, ale v porovnání s loňskými výsledky dosahuji +/- stejných výsledků. Při této příležitosti dostávám knihu "Fyziologické aspekty výkonu ve sportovním lezení", kde jsem, koukám, na titulní straně. Poměrně odborné čtení, ale podobné literatury moc není.

Fyziologické aspekty výkonu ve sportovním lezení

Odpoledne se se Štěpánem stavujeme na Ostaši a v koutku duše doufáme v kousek suché skály, ten však nenajdeme, a tak nezbývá než to otočit domů a dál do Poličky, podpořit novopečeného tatínka Chváliče. 

Nezapoměňte, ve čtvrtek se potkáme v Brně! ;)

At weekend I took part in regular obligatory testing of the representatives at the Faculty of Physical Education and Sport in Prague under the command of Jirka Baláš. Because of the Antarctica break I have more difficulties with each climbing movement than usual. After the trainings I'm pretty tired but the results are more or less the same as the ones from the last year. Also I received a book called "Fyziologické aspekty výkonu ve sportovním lezení", with my photo on the cover. It's quite technical but there aren't many books like that.

In the afternoon Štěpán and me go to Ostaš and hope to find some dry rock there, but we aren't lucky so we get back home and then we continue to Polička to see Chválič and his newborn baby.

Don't forget to meet me in Brno on Thursday! ;)

pondělí 13. února 2017

I am Back - Back Flip 8B/+

Antarktida nás konečně ve čtvrtek pustila zpět a do neděle to byly celkem hektické dny, procestovaných 14 000 km, naspaných 13 hodin, užívání si Kačky, rodiny a taky venkovního boulderingu. Volím Bahratal, který je v zimě ideální destinací, a jdu rovnou na Back Flip 8B/B+, který jsem kdysi pokoušel, ale tehdy ani nezkrokoval. Rozlezu se v závěrečné pasáži za 7A+ a pak se peru s kroky v krásné převislé hraně. Pomalu přicházím na program a každým nálezem mě boulder víc a víc baví. Po hodince můžu pokusovat, pomalu se otepluje a chyty začínají vlhnout, ale v oblinách to možná trochu lépe drží a po hodině ostrých pokusů se mi daří dolézt do závěrečné pasáže, kde už si pohlídám přelez. 

Back Flip 8B/+
A jak se leze klíčová sekvence?



Přejíždím do sektoru Fuck, kde se potkávám s pražskou boulder crew a kde mám v plánu nalézt do projektu, který jsem před dvěma roky ani nekroknul - narovnání boulderu Z ledu roste květina. Tentokrát se kroknutí povede, dám několik pokusů, ale závěrečný nátah do topu mně vystavuje jasnou stopku, síla došla. Ze sedu jasně tvrdší 8Bejdo?

Krása být konečně venku na skalách! Teď o víkendu testování repre a pak ve čtvrtek nezapomeňte na 10boy v Brně!

On Thursday we finally left Antarktica and the days until Sunday were really hectic: a 14 000 km journey, sleeping for 13 hours, enjoying Kačka's company, meeting my family and bouldering outdoors. I decided to visit Bahratal, and ideal winter destination, and after the arrival I go straight to Back Flip 8B/B+. I tried this one before but I couldn't do even a single move then. As a warm up I do the last part (7A+) and then I struggle with the moves in a nice overhanging edge. Slowly I figure out the programme and with each start I'm having more and more fun. After an hour I can start the serious attempting, it's getting warmer and the holds are getting a bit moist but the round holds are slightly better and after an hour of trying I finally get to the last part and make sure to finish.

After that I move to the Fuck sector where I meet the Prague boulder crew and where I plan to do the project - straightening the "Z ledu roste květina" boulder. Two years ago I didn't have a chance but this time I manage to do the moves but after few attempts I'm stopped by the final reach to the top. From the sit start it's a hard 8B?

It's so good to be outdoors in the rocks again! This weekend I'm going to the representation testing and on Thursday don't forget to come to the decathlon taking place in Brno!

neděle 5. února 2017

10 boy Ostrava / Antarktida

Zdravim po dlouhe dobe, nejprve dluzim vysledky z prvniho letosniho campusoveho desetiboje z Ostravy, kde jsme spolecne se Stepanem a Adamem Ondrou plnili funkci motivatoru a do samotneho zavodu se nase vykony nezapocitavaly. Byla to krasna chvilka plna motivovanych lidi, obri sily a krasnych vykonu.V kazde discipline jsem podal nadstandarni vykon a celkove jsem ziskal 11 542 bodu, cimz jsem dosahl na nejvyssi pocet bodu pred Stepanem - 10 501 a Kubou Konecnym 9 973. Citil jsem se velmi dobre a i kdyz jsem si discipliny temer rok nevyzkousel, forma byla Top.

 Panelak

Druhy den po Ostrave jsem si zabalil batuzek a vyrazil na pracovni cestu na Antarktidu na ostrov Seymur, kde v ramci CHMU merime Ozon Brewerovym spektrofotometrem. Bylo zapotrebi pristroj opravit. Z planovane rychloakce se pomalu klube mesicni trip, prace je davno hotova a my stale cekame na letadlo, ktere nas odveze zpet do Argentiny a pak uz fofrem domu. Neni to tu tak jednoduche... Nicmene alespon je tu posilovna, a tak kazdy den - uz 21 dni bez rest daye, hodinu a pul cvicim a snazim se udrzet ve forme. Citim se vyborne, sily je na rozdavani a vaha rekordni.

 Polarnik

 Moje office

Nejvetsi mistni kamen zdolan

Misto je to tu jedninecne, ale cas plyne pomalu, lezeni a Kacka chybi... Uz se nemuzu dockat, az se vratim a vybourim na venkovnich projektech a zapnu turbo v priprave na sezonu svetovych poharu. Budou soustredeni, testy reprezentace a treninky na pod vedenim spravne vychlazeneho Kozla na VUT v Brne. 23 unora se bude konat treti campusovy desetiboj v Brne, bude to opet top akce, tak nevahejte a prihlaste se do zavodu nebo se prijdte podivat. Podari se mi obhajit vitezstvi z Ostravy a porazit rozjeteho Adama? 

Omluvte text, ale na Antarktide neznaji hacky a carky.

Hi there! Long time no see... First of all, I owe you the results of the first campus decathlon of this year which took place in Ostrava. I was there together with Stepan and Adam Ondra. We were there just to encourage the others, our performance didn't count in the competition. It was an awesome moment, full of highly motivated people, great strength and amazing performance. I was doing great in all the disciplines and in total I reached 11 542 points, by which I got ahead of Stepan with 10 501 points and Kuba Konecny with 9 973 points. I felt really goo. Even though I haven't tried the disciplines for almost a year, I was in a top shape.

A day after Ostrava I packed my stuff and went for a working trip to the Seymur Island in Antarctica where we measure ozone for the Czech Hydrometeorological Institute with a Brewer's spectrophotometer, as the device needed a repair. We planned to make it a quick stop but it gradually developed into a one-month trip. The job is already done but we are still waiting for the plane that would get us to Argentine. It's not so easy here... Well, at least there is a gym so I can exercise for an hour and a half every day - 21 days without a rest day already. I try to keep in shape and I feel great - stronger than before and also I lost some weight. 

The place itself is unique but the time passes very slowly here and I really miss climbing and Kacka... I can't wait to get back and blow off some steam at my outdoor projects and training for the World Cup season. There will be training sessions, representation tests and also the trainings lead by Kozel at the University of Technology. On 23rd February there will be the third campus decathlon of this year taking place in Brno, and it's gonna be great, so don't hesitate and come take part or watch. Will I defend my first place from Ostrava and defeat Adam?