pondělí 11. listopadu 2019

Sklapsko 8A, 8A+

Po závodním maratonu je čas konečně se trochu nadechnout a odpočinout si.

Telč

Skály jsou u nás v ČR na každém rohu, takže je vždy něco "po cestě". V sobotu dost prší, a tak si nedělám moc naděje na nějaké lezení, ale zdá se, že chladná noc prosušila vzduch a když dorazíme do Sklapska, jsou skály úplně suché. 

Sklapsko

Trochu se rozvisím na madlech a sedám pod Crazy Undercling 8A/A+, ve Flashi trochu podcením nastoupání do spoďáku, druhým pokusem jsem nahoře. Za mě lehké 8A, myslím že i srovnatelné s Žihadlem na Petráči. Přesouvám se pod boží převislou desku na Fénixovy Slzy 8A+. Fleš opět nevyjde, hlava brzdí výkon, přece jen je to trochu morálové. Pár nálezů mi trvá, než se odhodlám do závěrečného náskoku do hrany, až když jsem si jistý, tak hopnu a udržím. Nádherné campus lezení.

Fénixovy Slzy 8A+

Vyzkouším ještě projekt, který utíká z Fénixe doleva, bohužel urvu důležitý chyt a tím to tady dnes končí. Velká výzva čeká nalevo od Fénixe, hodně těžce vypadající projekt.


After the marathon of competitions it's finally time to breathe in and take a break.

Here in the Czech Republic we have rocks everywhere so there's always something "on the way". On Saturday it's raining and I don't really believe there will be any climbing possible at all, but it seems that the cold night has dried out the air a bit so we go to Sklapsko and find out that the rocks are dry there.

I hang on some bucket to warm up and then sit down under the Crazy Undercling 8A/A+ boulder. I try Flash but I underestimate the undercling so I need one more attempt to finish. In my view this was an easy 8A, comparable to Žihadlo at Petráč. Then I move to Fénixovy Slzy 8A+. Again, I don't succeed with the Flash attempt, my mind stops me. This boulder needs some determination. It takes few attempts until I'm ready to jump to the edge but when I finally do it it's a piece of cake. What an amazing campus climb.

I also try a project from Fénix to the left, unfortunately I break off an important hold so that's it for today. But the project on the left of Fénix seems like a hell of a challenge.

pondělí 4. listopadu 2019

MČR v obtížnosti 3. místo, celkově v poháru 2. místo

Posledním závodem dlouhé sezóny bylo MČR v obtížnosti v Praze na BigWallu. Motivace do závodu už je nulová, odškrtnout si jej a pro letošek finito. Sobotní kvalifikací projdu celkem snadno, první cestu se snažím lézt na jistotu a z toho plyne několik chyb, přesto se mi daří Top. V těžší dvojce se mi leze mnohem lépe, padám ve stejném místě jako Kony a Adam.

Nedělní semifinále rozjedu výborně, dolézám asi do dvou třetin a najednou smekla lajdácky postavená noha, končím na 7. místě, takže i tak to stačilo na postup do finále – uf.

MČR by Pepe Piechowicz

Finále, úžasná cesta, první polovinou proběhnu v pohodě, pak začne přitvrzovat a trošku protaktizuji, cvakání v horním převisu, levá ruka už nejde proklepnout a pod hranou převisu padám. Kuba Konečný přidá pár kroků navíc, Adam padá pod Topem. Pro mě tedy 3. místo, s čímž jsem spokojený, na takto vytrvalostní stěně pro mě bylo těžké držet s Kubou a Adamem krok. Celkově mi to vyneslo druhé místo, právě za Konym. 

MČR

Celkové pořadí ČP

The last competition of this long season was the Czech Championship at the BigWall in Prague. I have practically zero motivation for the competition I just want to take part, check off the box and finally have a break for this year. I get through the qualification quite easily, though, I try to climb the first route safely so I make some mistakes but reach the top anyway. The second route suits me better, I fall from the same place as Kony and Adam.

The start of the semifinal on Sunday goes great, I climb two thirds of the route but then slip on a poorly placed foot. I end 7th which was, fortunately, enough for passing to the final.

The final route is amazing, I get through the first half smoothly but then it gets harder and I try to climb strategically and fall under the edge of an overhang. Kuba Konečný adds few more moves and Adam falls from under the Top. So it is the third place for me, I'm quite satisfied. It was hard for me to keep up with Adam and Kuba's pace. In the overall score of the Czech Cup I was at the second place and Kony was first.

čtvrtek 31. října 2019

Black Widow 8B/B+

Krásný vytrvalostní boulder Black Widow 8B/8B+ na Ostaši.

Black Widow 8B/8B+

Včera se mi podařilo dolézt projekt na Velkém Střecháči, dlouhý nález do stávajícího boulderu Marvel za 8A+. Cca 10 kroků lezení, samostatně okolo 8A, dodá tu správnou štávu do koncového silového Marvela. Klasa možná i 8B+?

Už někdo Marvela zkoušel?


The amazing Black Widow 8B/8B+, an endurance boulder at Ostaš.

Yesterday I successfully climbed the project at Velký Střecháč, a long climb to the Marvel 8A+ boulder. About 10 independent moves with grade of about 8A give the power Marvel boulder finish the right juice. The grade could be probably even an 8B+?

Has anyone tried Marvel yet?

úterý 29. října 2019

China a Japan, celkově 11. místo ve svěťáku

Asie nás přivítala při posledních dvou světových pohárech v obtížnosti. Nejprve Xiamen v Číně, 30 stupňů, smog, stěna v nově vybudované městské části, kde moc lidí nebydlí, kolmáč a lezení po řezkách a rýmička. Páteční rychlost a i když jsem cestu naposledy lezl na MS, téměř vyrovnávám svůj osobák. Následuje obtížnost, jedna cesta je poměrně lehká, topuje větší polovina startovního pole (včetně mě), druhá cesta přitvrdí a dolézám dva kroky po Top, celkově 17. postupové místo do semifinále. 

Xiamen

Xiamen

V semifinále se značně přitvrdilo, pořád mám rýmičku a necítím se ok, leze se skoro celou dobu po řezkách a v těch mi rychle dochází. Obsazuji konečné 19. místo.

Semifinále

Z Číny rychlý úprk do země samurajů, pár tréninků, sushi a opět na startu kvalifikace. 

Naritasan

V první kvalifikaci padám poměrně brzy, propotím obliny a i když nemám bandasky, letím k zemi. To se mi letos ještě nestalo - dělené 30. místo v cestě. Ve druhé se mi leze lépe, nateče a 19. místo v cestě, celkově mi to hází 30. příčku s tím, že jeden krok navíc by stačil do semifinále.

Finále

Asie se nevyvedla dle představ, charakter lezení mi příliš nevyhovoval a co hlavně, necítil jsem se tolik při síle. Možná je to trochu dáno nachlazením, ale spíš už cítím, že na konci sezóny došla šťáva: závodů bylo letos ohromné množství, člověk málo jí, trénuje, cestuje, sedí v jobu a pořádně si neodpočine.

Velkou radost mám z celkového umístění ve světovém poháru, kde jsem skončil na 11. místě, a mohlo být ještě líp, kdybych přidal nějaké body navíc právě v Asii.

Tento víkend poslední závod sezóny MČR v obtížnosti v Praze a epic souboj Konym, a pak už konečně odpočinek.

Asia was the setting of the last two World Cups in climbing for difficulty. First one was in Xiamen in China, there were 30 degrees and smog and the gym was situated in the newly built part of the town with less people. There was a vertical with sharp tiny holds and also I had a cold. On Friday there was the speed climbing and even though I haven't climbed a speed route since the World Championship, I nearly reached my personal record. Then the difficulty came. One route was quite easy, the majority of the participants got to the top, including me. The second one was a bit tougher, I was two moves away from the top and in total I ended 17th and passed to the semifinal.

The semifinal is much more difficult, I still have a cold and don't feel ok, the majority of the route has sharp tiny holds and I soon get tired. In total I earn the 19th place.

From China I hurry to the Samurai country and after a bit of training and sushi I find myself at the start of the qualification again.

At the first route I'm done quite quickly - I slip on my own sweat and even though I'm not swollen at all, I fall down. This hasn't happened to me so far this year. I share the 30th place in this route. The second route is a bit better, I get swollen, though., and end 19th so in total I'm 30th and just one move away from the semifinal.

The Asian competitions didn't go as I expected, the style of climbing didn't suit me much and, above all, I didn't feel in shape. Maybe being sick played its part but I guess that at the end of the season the energy is just running out. I took part in the unbelievable number of competitions, I wasn't eating much, I trained and travelled a lot and spent lots of time at work, without an opportunity to relax.

I'm very happy about my overall score in the World Cup, I am 11th and it could have been even better, if only I scored more points in Asia.

This weekend I'll go to the last round of the Czech Championship in climbing for difficulty in Prague and I'll do an epic battle with Kony and then, finally, I'll have some time off, too.

úterý 15. října 2019

Pěkný den na Severu

Venku je krásně, tak razíme se Štěpánem na zkrácený den na Sever. Okolo osmé ranní jsme pod kopcem a začínáme na Sicarios kamenu. Rozlezu se v Muletě, lehkém 8A. V plánu je přelézt převis zprava doleva, takže nejprve dávám druhou polovinu Dej Si Lajnu 8A+ a pak jdu na prodloužení o Torero. Jeden trapný pád na začátku a druhým to hrnu a daří se propojit Torero s Dej Si Lajnu, klasa 8B by měla sedět.

Torero Extension 8B FA

Štěpán ladí různé bouldry, a tak si v mezičase tréninkově přidám Torero 8A+ a nalezu do Escobara, kde mě nepouští k přelezu zavlhlá díra ve stropě. Pokračujeme dál na Prastarou Magii, nádherné 8A, které se mi daří přelézt hned prvním pokusem na Flash. Štěpán se na Magii trochu zacyklí, a tak beru matice a jdu dál, dokud je ještě trošku chladno. Zastavuji se na Rezavých Hřebících 8A+, je to traverz v kolmáči po mikrochytech. Po chvíli je zkrokováno, ale začíná být teplo a malinké chyty mi více než tři pokusy nedovolí. Jdu dál na Playboy Mansion, jestli se něco nezměnilo, a nezměnilo, stále unreal. Poslední dněšní lezení je na projektu na Žížale - z Eboly doprava. Jeden hustotěžký krok přes ultimátní stisk zůstává záhadou. 

Project 8C?

The weather is very good so Štěpán and I go to the North. At about 8 a.m. we're under the hill and start climbing at the Sicarios rock. I warm up with an easy Muleta 8A boulder. Then I plan to climb the overhang from the right to the left, so first I climb the second half of Dej Si Lajnu 8A+ and then I link it to Torero. There's one embarassing fall but then I push really hard and the link of Torero and Dej Si Lajnu is done. I guess that it could be an 8B.

Štěpán works on several boulders so in the meantime I climb Torero 8A+ and start Escobar where I'm stopped by a moist hole in the ceiling. We continue to Prastará Magie, a beautiful 8A which I finish right at the first attempt, Flash. Štěpán gets a bit stuck at Magie so I take the mats and move before the weather gets too hot. I stop at Rezavé Hřebíky 8A+, a vertical traverse with tiny holds. I try the moves and it goes well, but soon it's hot and the small holds only allow about three attempts. I check Playboy Mansion but it's still as unreal as usual. Last thing today is the project at Žížala - a climb from Ebola to the right. One super cruel move with a pinch is still a mystery to me, though...

úterý 8. října 2019

ME v obtížnosti Edinburg - 11.místo

Ještě jsem pořádně nedobil energii po SP v Kranji a už jsem na cestě na další závod: Mistrovství Evropy v lezení na obtížnost v Edinburghu. V Edinburghu jsem se zúčastnil svého prvního velkého závodu - Mistrovství světa mládeže v roce 2004, 15 let na velké závodní scéně, polovina života. Stěna je umístěna ve starém lomu, leze se v 12 stupních, cesty jsou kolmější a delší. S kvalifikačkami se popasuji celkem dobře, v první cestě 12. místo, ve druhé dělené 2. místo, celkově mi to dává 8. postupové místo do semifinále.

Kvalifikační cesta 1 by Bíba

Kvalifikační cesta 2 by Bíba

Semifinále jde taky poměrně dobře, ale v malých lištičkách mi rychle natéká a dolezu si pro 11. místo, těsně pod postupovou hranici do finále. 

ME Edinburg s Mistrem by Bíba

Odpoledne fandíme Adamovi a ten dokazuje, že momentálně jej v obtížnosti nelze porazit, a suverénně vítězí. 

Vzhledem k tomu, jak se mi letos daří v obtížnosti, jsem se rozhodl vyrazit na poslední dva světové poháry do Asie, takže 18 - 20.10. horká Čína a týden na to Japan.


I haven't still quite recharged after the World Cup in Kranj and here I am, travelling to another competition: the European Championship in climbing for difficulty in Edinburgh. Back in 2004 I took part in my first big competition there - the Youth World Championship. I've been attending big competition for 15 years, that's a half of my life. The gym is located in an old quarry, we climb in 12 degrees and the routes are more vertical and steep. I'm doing quite well during the qualification, though, I'm 12th in the first route and share the 2nd place in the second one, so in total I'm 8th and pass to the semifinal.

The semifinal is quite ok, as well, but I get swollen soon in the small ledges and I end 11th, right below the line.

In the afternoon we cheer Adam and he proves that right now he is by far the best in climbing for difficulty.

I'm doing very good in this season, so I decided to go to the last two World Cups in Asia. From 18th to 20th October I'll be in the hot China and a week later I'll go to Japan.

pondělí 30. září 2019

World Cup Kranj - 8.místo!

Světový pohár v Kranji je stálice, old school stěna a vynikající atmosféra. V pátek ráno se ještě  pro jistotu stavím k lékař – mám opar, který vyskočil po pádu na Chopmanu (zajímavé, jak je tělo propojené), a lékař mi prý závody nedoporučuje. Ale co už, naštěstí to během víkendu není cítit.

Kvalifikační cesty jsou poměrně vytrvalostní, začínám na nepříjemné jedničce, balet okolo hrany naštěstí pohlídám a valím k Topu a končím dva kroky pod koncem. Vydal jsem hodně energie, až je mi z toho ouzko. Druhá cesta je jasnější, opět se mi podaří dolézt dva kroky pod Top, což dává skvělé 9.-10. postupové místo do semifinále. 

Kvalda č.2 by Bíba

Semifinále je o poznání těžší, což mi vyhovuje. Lezu chvíli po čištění – ideál. Vše trefím, jak mám, pohlídám si nepříjemné místo na začátku, kde vypadává Kuba Konečný, v polovině cesty si libuji ve stiscích, přidám pár kroků a komentátor hlásá, že jsem ve vedení. To vypadá na další finále!

Semifinále by Bíba

Semifinals

A taky že jo – hází mi to 5. místo v semifinále a těším se na druhé letošní finále. Naberu síly v přírodě, cítím se skvěle, v semi nateklo méně než v kvaldách. Finále probíhá v krásné atmosféře, spousta lidí, reflektory, na lezení velké vedro, které se mi stává osudným. S úvodními strukturami bojuji, potím se a vlastně ještě celkem na začátku mě jeden z jehlanů zastaví v postupu. Cestu jsem si moc neužil, padá tu i Schubert. Jsem trochu zklamaný, raději bych spadl kvůli únavě. I tak ale končím na úžasném 8. místě! 

Finals

O víkendu další velký závod ME v Edinburghu, tak nezapomeňte držet palce a koukat.


The World Cup in Kranj is a perennial event, with its old-school gym and amazing atmosphere. On Friday morning I see a doctor, because after falling from Chopman I have had herpes (funny how it's all connected in the body, isn't it). Despite the recommendation to skip this competition I decide to go. What the hell, I say to myself, it feels fine at weekend. The qualification routes are focused on endurance quite a lot, I start with the troublesome first route, fortunately I get through the ballet at the edge and I end two moves away from the top. It cost a lot of energy, though, and I'm a bit nervous about that. The second route is a bit clearer, again I end two moves under the top and pass to the semifinal from an amazing 9-10th place.

The semifinal is significantly more difficult – and I like it. I climb a moment after the route has been cleaned, which is great, too. I'm careful and manage to overcome the hard spot at the beginning where Kuba Konečný falls and then I enjoy the pinches in the middle of the route. I make a few more moves and suddenly I hear that I'm leading – it looks like another final!

And it truly does: I'm fifth in the semifinal and looking forward to my second final of this year. I relax in the countryside and I feel awesome, the semifinal was less tiring than the qualification. There are lots of people at the final and the atmosphere is great. But climbing is very unpleasant – it's too hot and it's fatal for me. I struggle with the structures, all sweaty, and soon after one of the pyramids stops me. I didn't enjoy this troute much, Schubert falls from the same place, as well. I'm a bit disappointed, I would prefer to fall because of exhaustion. But still I earn an amazing 8th place!

At weekend I'll attend another big event: the European Championship in Edinburgh, so keep your fingers crossed and don't forget to watch!

pondělí 23. září 2019

Boulderzávody 1. místo a mauzoleum Low 8B

Sobota a poslední kolo boulderzávodů, 4 bouldery v kvalifikaci proletím na 5 pokusů – je příjemné dát si opět kvalifikaci stylem OS. Odpoledne kultura v Praze a pak večerní finále ve svěťákovém stylu s pěknou atmosférou. Lezu jako poslední a musím ustát tlak hlavně od Romana Kučery, ale prvními třemi bouldery projdu prvním pokusem a pozastaví mě až závěrečná čtyřka, kde trochu bojuji s vychladlými prsty. Udolám ji až na pátý pokus a vyhrávám.

Boulderzávody 1.místo

V neděli razíme s Kačkou a Gulikem omrknout Trosky a odpoledne na Panťák, na novinku Mauzolem low 8B. Rozlezu se v pěkném 7C Poklopec. Rozmýšlím Mauzoleum s tím, že prubnu Flash. Flash ale končí velmi rychle, neudělám první dlouhý nátah a jsem dole. Zaháknutí špičky funguje, ale je potřeba to trochu odladit, po chvíli mám jasno a dávám pokusy. Stále je celkem teplo, podaří se mi udělat úvodní problém a ve druhé části boulderu už nepadám.

Mauzoleum low 8B

Zkouším ještě projektové varianty a možnosti na těžší věci tu jsou, jen bohužel překáží kamen u země. Na závěr jdu okouknout Eso 8A+, ale u tohoto morfo boulderu se mi nedaří přijít na jinou schůdnou betu, a tak si ještě zablbnu v Chopmanu do doby, než spadnu na kámen za zády. Čas jet domů. 

Chopman

A jak jste prožili víkend plný krásného počasí vy?

 
On Saturday the last round of boulderzávody took place. I finish the four qualification boulders in 5 attempts – nice to do an OS qualification again. In the afternoon we enjoy a bit of culture in Prague and then the final in a World Cup style takes place in the evening. The vibe is great. I climb last and have to deal with lots of pressure, Roman Kučera in particular gives me hard time. I finish the first three boulders straight away, though, and I only struggle with the last one and with my cold fingers. I need five attempts to finish this one, but it's still enough for winning.

On Sunday I take Kačka and Gulik to Trosky and in the afterrnoon we move to Pantheon to check out the new boulder: Mauzolem low 8B. I warm up with Poklopec 7C and plan to try a Flash climb of Mauzoleum. But this plan is soon over, I can't reach far enough and I'm back on the ground. I hook the toe instead and it works, but it still needs some attention. Finally I know what to do and start trying. It's still quite warm and I get through the initial part and finish the whole boulder.

I try to make a new project out of it and there are some options but the rock on the ground hinders a lot. In the end I check out Eso 8A+ but can't find a suitable beta for this morpho boulder so I fool around a bit at Chopman until I fall on the rock behind my back. It's high time to go home, I guess.

And how did you spend this sunny weekend?

čtvrtek 19. září 2019

Sicarios první 8B Flash! + 8A+/8B, 8B, 8B+ FA

Včerejší počasí mě vyhnalo ven, po ranních povinnostech v práci to brzy balím a jedu do Labáku. První zastávkou je Karate Kid za 8B, boulder, který mě již třikrát vypekl. 

Karate Kid 8B

Po zahřátí a zopakování kroků jdu na ostrý, prvním pokusem dolézám až do závěrečného přehození nohou na předskalíčko, je to daleko a došla síla. Po chvíli bádání, jak si ulehčit závěr, vymyslím krok navíc, ale přehození nohou díky tomu není tak daleko. Spočinu a zapisuji do deníku.

Karate Kid 8B

Dál jdu na Tlustý Talisman 8A+/B, zajímavé kroky okolo malé ostré lišty. Celkem dlouho mi trvá, než vymyslím schůdný program, pak ale na druhý ostrý pokus přelézám. Pokračuji dál na Sicariose za 8B. Chvíli hledám, naštěstí díky infu od Foxika a Magnuse se nakonec ocitnu pod převisem. Sicarios je vytrvalostní boulder po hraně převisu od Džanglího, chci prubnout Flash, vím, že mi to může sednout. Naladím se Džanglího videem, ale ze země vidím, že v některých pasážích si budu moci dovolit více zabrat a tím pár kroků ubrat, a tahle taktika vychází. Ve Fleši dolézám až do výlezového kolmáče, už jsem na kaši, lehce improvizuji, ale už se nepouštím, moje první 8B Flash.  Určitě jedno z lehkých 8B, vlastně bez "těžkého" kroku, ale místní 8A+ jsou o řád níž. 

Sicarios 8B Flash

Chvíli počkám, než kyselina odteče z předloktí, a ladím prodloužení Sicariose, dál po hraně převisu na konec kamene. Asi půl hodinky vymýšlím, až přicházím na lehce komplikovanou, ale schůdnou betu. 

 Sicarios Extension 8B+ FA

Mám dva pokusy, kdy padám u konce, už je to pěkně dlouhé, aspoň dobrý trénink do Kranje, říkám si. Třetím pokusem běžím, dvakrát jsem už na pád, ale držím a zapisuji přelez této novinky Sicarios Extension s klasou low 8B+.

Sicarios Extension 8B+ FA

Na závěr ještě nalézám do dvou 8A+ Escobar a Torero, v Escobarovi slyším, jak velký lopuch křupe, tak raději prchám, v Toreru mám dva nadějné pokusy a padám až v posledních těžkých krocích, ruce se otevírají a hlásí, že mám jet domů. Úžasná chvíle na skalách, na tohle jsem se těšil po všem tom závodění: podmínka, natěšenost a boží bouldry. Vše šlo lehce, venkovní lezení je tou správnou esencí lezce.


Yesterday's weather was just too good not to go outdoors, so after completing my morning tasks at work I packed my stuff and went to Labák. My first stop was Karate Kid 8B, the boulder I've already failed three times.

After warming up and repeating the moves I start trying and at the first attempt I get to the final move. I have no energy left, though, and it's too far, so I add an extra move to make the finish easier and soon I can record another boulder I finished.

I continue to Tlustý Talisman 8A+/B, there are some interesting moves at a small sharp ledge. It takes me a while to find a suitable programme but then I need just two attempts to finish. I move to Sicarios 8B. First I can't find it but the information from Foxik and Magnus help a lot. Sicarios is a boulder on an edge of the overhang by Džanglí and it requires lots of endurance. I want to try a Flash climb, it could work well for me. I watch Džanglí's video first and find the spots where I can push harder and save few moves. And the strategy works. I reach the final vertical and even though I'm super tired I don't give up and do my first 8B Flash climb. Sure it is one of the easier 8Bs, there isn't any particularly tricky move, but still it's one level harder than the local 8A+s.

I wait until I refresh and start working on the prolonged version of Sicarios: following the edge of the overhang to the very end of the rock. It takes about half an hour to find a bit complicarted, yet feasible beta.

Twice I fall from very close to the top, it's a pretty long boulder, but at least it's a good training for me. At the third attempt I climb super fast and I almost fall twice but I hold on and record a new Sicarios Extension low 8B+ boulder.

At the end of the session I try two 8A+s: Escobar and Torero. I hear a cracking noise when climbing Escobar, so I flee to Torero where I make two promising attempts but fall from the last moves. My palms keep opening and telling me to leave already, so I do. An amazing trip to the rocks, I was really looking forward to this after all the competitions: great conditions, enthusiasm and awesome boulders, everything was great. The outdoor climbing is a true essence of a climber.

pondělí 16. září 2019

ČP Praha - 1. místo a Perfekt Sandstone

Další víkend, další závod, tentokrát Český pohár v boulderingu v centru Prahy na náplavce na nové závodní stěně, velký palec hore! Závod proběhne perfektně, i když ve vzduchu stále rezonuje aktuální dění v ČHS, myslím si ale, že věci se hýbou správným směrem. Kvalifikací prosvištím celkem bez problémů, nasbírám pár pokusů navíc a společně s Romanem Kučerou jsme jediní se všemi bouldery. Nejvíc potrápí technická ladička v kolmáči.

Kvalifikační výpek

Odpoledne romantika v centru, pomalu začíná klesat teplota a finále se blíží. Lezu jako poslední a Vojta Trojan se Štěpánem Volfem mě dostávají pěkně pod tlak. 

Finálová dvojka

Hlavně v prvním koordinačním boulderu: kluci dávají a mně se s lehkou nervozitou nedaří správně zkoordinovat tělo. Dvojka a trojka jsou silové bomby, tam si naháním body a jdu do posledního boulderu s vědomím, že mi stačí zóna k vítězství. Tu si pohlídám, ale do topu v kolmici neprotančím. Získávám vítězství, oproti Teplicím to ale bylo tentokrát velmi těsné.

Stupně Vítězů

Záznam z Finále

V neděli i přes únavu ze závodu razíme s Kačkou vyvětrat se na polský písek, daří se mi vylézt pár boulderů 8A-8B. Krásné místo.

8B FA
8B FA

8A+/B

Another weekend, another competition, this time it was the Czech Cup in bouldering at the new gym in the centre of Prague. Thumbs up! The competition runs smoothly, despite the current situation in the Czech Mountaineering Association – I think we're heading in a good direction, though. I get through the qualification easily and together with Roman Kučera we are the only ones who finish all the boulders. The technical vertical is the worst..

In the afternoon the temperature gets lower and the final is about to start. I climb last and Vojta Trojan and Štěpán Volf get me under huge pressure because they finish the first coordination boulder and I don't. The second and third boulder are focused on power so I earn some valuable points and I only need to get the zone of the last boulder, which I do, but then I can't reach the top. I win, but compared to Teplice this was pretty tough.

On Sunday Kačka and me go to Poland to get some fresh air and I manage to climb several 8A-8B boulders.It's beautiful there.

pondělí 9. září 2019

ME Zakopane - 12.místo

Po MS v Tokiu další významná akce - ME, tentokrát celkem blízko: v polském Zakopaném.

Zakopane 

Ač ME, punc ME nemá, jak co do kvality závodu, tak do obsazení - několik velkých jmen na startovce chybí. Kvalifikací projdu se třemi topy, zastaví mě průtlak ve dvojce a nepovede se mi ustát dualový stup pod topem pátého boulderu, což mi vynáší 18. místo a postup do semifinále.

Kvalifikace - 3tí boulder OS

Druhý den se cítím celkem unavený, ale po rozlezu už dobře a při síle. V první kolmici se mi daří dolézt pod Top, ale dosáhnout topu se povede jen málokomu.

Semifinále 1

Dvojka je kolmáč, který nechápu, a ani nenastoupím. Do třetice kolmice, zabrat za řezky, to dlouho na takovémto závodě nebylo, daří se mi OS.

Semifinále 3

Poslední boulder začíná náskokem do stisků, chvíli před koncem časového limitu stisky uždímu a hrnu to do topu, ale Top mi o pár centimetrů uniká. 

Semifinále 4

Díky výkonu v semifinále se posunu ve výsledcích vzhůru na 12. místo a jsem spokojený. Díky za podporu Kačce a našemu kouči Heleně Lipenské. A teď, i když mě čekají dva boulder závody v ČR, už je potřeba přepnout v tréninku na lano - další velký závod bude koncem září SP v Kranji.


After the World Championship in Tokyo comes another significant event – the European Championship in Zakopane, Poland.

Despite the name it doesn't have the quality of an European Championship, neither the competition itself, nor the participants – several important names are missing from the start list. I get three tops in the qualification, only the mantel of the second boulder and the dual foothold under the top of the fifth boulder stop me. So I pass to the semifinal from the 18th place.

On the next day I feel quite tired but the warm up helps a lot. I get close to the top of the first vertical but only few people actually finish and I'm not one of them.

The second boulder is a vertical. I have no clue how to climb it, so I don't start at all. The third boulder is a vertical again (what a surprise :) and I finish it OS.

The last boulder starts with a jump to pinches. I get over this passage few seconds before the end of the time limit and hurry to the top, but I'm few centimetres away from finishing.

Thanks to my performance in the semifinal I move up to the 12th place and I'm satisfied, thanks a lot to Kačka and also my coach, Helena Lipenská, for their support. And now, event though there are two more bouldering competitions in the Czech republic it's time to focus on rope climbing as there will be another big competition – the World Cup in Kranji at the end of September.

úterý 27. srpna 2019

MHHF Teplice nad Metují - boulderzávod 1.místo

Po 36 hodinách cestování jsem v pátek  večer konečně doma, hezké přivítání a druhý den ráno opět na cestu do Teplic nad Metují. Přijíždíme přímo na kvalifikaci, lehčí bouldery, dvě smeknutí v kolmáči, takže zápis 7 boulderů na 9 pokusů.

Finálová atmosféra

Odpoledne autogramiáda na Singing rock stánku, se Štěpánem omrkneme kopec Borek a jeho potenciál na nové bouldery, všude je spousta známých. A už je večer a leze se. Atmosféra jako vždy nejlepší za celý rok, je to zážitek, díky. Jednička je kolmáček, úvodní tricky krok do špičky, pak už jen zabrat za oblé "dualové" řezky do Topu.

jednička


Dvojka je nejtěžší boulder závodu, na úvod skok, skáču přímo do zóny, pak zabrat a na číšníka zatlačit do Topu.

dvojka

Trojka je naopak nejlehčí, začátek chce dobře trefit, chytt se špičkou a hopnout do kráteru, po zóně už lehce do Topu. Čtyřka je silové lezení po stiscích a řezkách. 

čtyřka

Celé finále se mi leze skvěle, únava z cesty naštěstí nedoráží, všechny bouldery topuji na první pokus a první místo je moje. V Teplicích se mi daří, moje páté vítězství v řadě. Skvělá akce!


On Friday evening, after a 36-hour journey, I'm finally home. I enjoy the welcome and on the very next day I head for Teplice nad Metují for the competition. We arrive right for the qualification. The boulders are quite easy, I slip twice in the vertical so I record 7 boulders in 9 attempts.

In the afternoon we give some autographs at the Singing Rock booth, together with Štěpán I check out the Borek hill and its potential form new boulders and we meet lots of familiar faces there. Then it's an evening and we go for it, this competition has the best vibe ever, it's an amazing experience, thanks a lot, everyone. The first boulder is a vertical, the first move is a bit tricky, but after that you only need to push and get through the round "dual" holds to the top.

The second boulder is the hardest boulder of the competition with jump at the very beginning. I jump right to the zone and then I push to the top.

The third boulder is the easiest one. If you don't mess up the start and reach the zone, getting to the top is a piece of cake. And the fourth boulder is a power climb over sharp holds.

I enjoy the final very much and luckily I don't feel tired after the journey, I get to the top of all the boulders at the first attempt and I win the competition. I'm quite successful here in Teplice, this is my fifth victory in a row. An amazing event!

pondělí 26. srpna 2019

Mistrovství světa Hachioji - Japan - 15. místo v Leadu

Nejvýznamnější akce letošního roku – mistrovství světa, čtrnáctidenní závod, generálka na olympiádu se letos konala na okraji Tokia v Hachioji. Dorážíme dva dny před závodem, stihneme jeden trénink na dokonalé bouldrovce B-Pump Ogikubo, boj s jet lagem, vedrem a vlhkem, trochu sushi a už se závodí. 

B Pump Ogikubo

V kvalifikaci boulderingu se cítím špatně, hodinky v těle se mi ještě nesrovnaly s místním časem a lezu unavený, v technických a koordinačních boulderech nevybojuji ani jeden Top a končím na 57. místě

Kvalifikační stěna

Druhý boulder - pád pod topem

Výsledek je trochu zklamáním, ale lépe to nešlo, pozitivně beru jen to, že budu ready na lead. Na kvalifikaci v obtížnosti se již cítím ready, cesty jsou poměrně těžké a málo se topuje. V první cestě trochu chybuji a dá mi to 23. místo ve skupině. Vím, že musím zabrat ve druhé cestě, a to se daří, dolézám ke konci a plácám Top, což mi vynáší 7. místo ve skupině a pohodový postup do semifinále ze 14. pozice.

První kvalda

14. pozice do semifinále mi dodává sebevědomí, lehká nevýhoda je jen v tom, že jsem posledním závodníkem před čištěním cesty a při lezení je to trochu znát. V semifinále dělám při postupu cestou několik malých chyb, dolézám na hranu převisu, kde padá vícero závodníků, a díky dobré kvalifikaci nakonec končím na velmi dobrém 15. místě, tři kroky od postupu do finále. 

Semifinále lead

Semifinále lead 

Obtížností pro mě víceméně závod končí, na kombinační dvacítku to nedá, takže zbývá jen závod na rychlost, cestu na rychlost ještě zdaleka nemám zautomatizovanou, tréninku bylo pár. Poprvé se dostávám pod 10s a končím na 85. místě. 

Kvalifikace rychlost

Zbytek pobytu na šampionátu trávím tréninkem na místních bouldrovkách (ty jsou tady na jiném levelu než u nás, jak co do obtížnosti, tak co do propracovanosti boulderů), poznáváním japonské kultury, sushi pomalu přestává chutnat, ale atmosféra šampionátu chutnat nepřestane, byť má pro náš team, respektive pro Adama, hořkou tečku. 


Japan

The most significant climbing event of this year, the World Championship – a 14-day competition and the rehearsal for the Olympic games – took place on the outskirts of Tokyo in Hachioji. We arrive two days before the competition and have a training session at the awesome B-Pump Ogikubo gym. We struggle a bit with jet lag and hot and moist weather, and after some sushi it's the competition time.

I don't feel very well during the qualification, my inner clock still need some time to adapt to the local time and I'm pretty tired. I don't reach the top of any of the technical and coordination boulders and end up 57th.

I'm a bit disappointed about my score but this was the best I could do. At least I'll be fresh for the lead climbing. During the qualficiation in climbing for difficulty I feel ready, the routes are quite tough and there aren't many finishers. I make some mistakes in the first route and earn the 23th place in the group. I know I have to make more effort with the second route and I get to the top so in the end I'm 7th in my group and 14th in total and I pass to the semifinal.

The 14th place is pretty good and it gives me confidence for the final. The only flaw is that I'm the last climber on the route before its cleaning and it makes a bit of difference during climbing. I make several little mistakes and reach the edge of the overhang, where many competitors fall, too. Thanks to the good result of the qualification I am 15th, three moves away from the final.

After this competition I'm done here, I can only try the competition in climbing for speed, for which I didn't have enough training. For the first time I need less than 10 seconds to finish the route and I earn the 85th place.

I then spend the rest of the stay training in the local gyms (which are on a totally different level as for their difficulty and complexity) and getting to know the Japanese culture. Sushi doesn't feel as awesome as before, but the atmosphere is still pretty amazing, even though it's a bit bitter-sweet for our team and for Adam in particular.

středa 7. srpna 2019

Ghost Rider 8C FA

Včera se mi povedlo po pěti nájezdech zdolat projekt ve Sloupské jeskyni. Jedná se o silovou brutalitu, 20 intezivních kroků ve velkém převisu, vlastně propojka z Kurvafixe do Síly je Kouzlo. Kroky mám naběhané, ale celé to spojit, to je problém, který jsem vyřešil až včera. Ghost Rider, tvrdší 8C! Po nedávných nezdarech jsem pomýšlel i na 8C/C+, ale včerejší přelez s lehkostí mi vrtal hlavou tak, že na pokrok v klase si ještě budu muset počkat. Skvělý trénink na svěťákové cesty v obtížnosti před MS v Tokiu.

Foto by Kuba Konečný




A videjko
Ghost Rider 8C

Yesterday, after five sessions I finally finished the project in the Sloup cave. It is a brutal power boulder with 20 intensive moves in a big overhang – a link between Kurvafix and Síla je Kouzlo, actually. I can do all the moves but the trouble is to connect them, which is an issue that I finally solved yesterday. Ghost Rider, a harder 8C! After the previous failed attempts I was even thinking about 8C/C+, but yesterday I managed to climb it quite easily so I guess I have to wait for a progress as for the grade. Anyway, it is a great training for the World Cup routes in difficulty before the World Championship in Tokio.

pondělí 5. srpna 2019

Big projekt ve Sloupu

Mezi tréninkem na MS jsem se třikrát objevil ve Sloupu, kde pracuji na nejtěžší lince jeskyně, jednotlivé kroky projektu ještě jdou, ale celé to propojit bylo zatím nad mé síly, i když v sobotu jsem byl už blízko k přelezu. A jak to vypadá?

Projekt 8C/+?

Between the training sessions for the World Championship I went to Sloup three times and was working on the hardest line in the cave. I could do the individual moves but linking them all together was too much for me so far, even though on Saturday I was really close to finishing. And how does it look?

úterý 16. července 2019

SP CHAMONIX 6.místo!!

Odjezd z Fionnay nám trochu zkomplikuje autobaterie, ale po chvíli už sjíždíme do údolí a hurá do Francie a restit v kempu Chamonix. Nejprve je na programu opět rychlost, která pro mě dopadá na chlup stejně jako ve Villars, snad se obdobně bude dařit i v obtížnosti, říkám si. Projdeme si nádhern0 město, mraky lidí, místy odkaz na 1. zimní olympiádu, a to vše pod Mont Blancem. 

Chamonix

Kvalifikace vypadají o něco více vytrvalostní než ve Villars, mám trochu štěstí, že začínám na levé cestě, a za dopoledního chladna se mi daří dolézt poměrně vysoko. Obsazuji hodně slušné 7. místo v cestě. Druhá cesta je o něco lehčí a i přes značné vedro se dostávám až do závěrečného výlezu a těsně pod topem padám – 12.místo v cestě. Kvalifikace šla snadno, až moc snadno, a postupuji ze 7. místa do semifinále.

Kvalifikace by Sytse van Slooten

Oproti Villars se tentokrát po kvalifikacích cítím poměrně unavený, hlavně pravá ruka dostala zabrat, takže ledová lázeň a místní bylinky. 

Protein drink

Do semifinále jdu opět s chutí, nechybuji, přejdu přes silovou pasáž a dolézám si pro 35+, myslím si, že je to průměrný výsledek, ale v prozatimní tabulce jsem na 4. místě. Leze ještě 6 lezců, Stefano Ghisolfi nepochopitelně padá na začátku. Ještě jeden člověk musí spadnout pode mnou, kandidátem je Romain Desgranges a tip vychází: Desgranges nepřechází přes silovou pasáž uprostřed cesty. Neskutečné,  jsem ve finále světového poháru!

Semifinále by Sytse van Slooten

Finále je na programu až pozdě večer, tak jedeme restovat k vodě, zaledovat ruce, dát trochu rýže a unavit Gulika, ale unaveni jsme spíše my než on. Finále byl velký zážitek, v izolaci jen pár lidí, panuje pohoda a dobrá nálada, Schubert konstatuje: "You are the only climber in the final who is not professional." Po ženách jdeme na věc my, před stěnou je 12 tisíc diváků, úžasná atmosféra. Leze se mi dobře, únava je už znát, ale nechávám tam všechno. V malých lištách poměrně rychle dochází, ještě stihnu udělat pasáž, kde se leze nohama napřed, pak už mám napumpováno a padám. Jsem spokojený, neudělal jsem větší chybu a končím na úžasném 6. místě!!

Finále by Sytse van Slooten

Finále (čas 1:31:30)

Sám ani nevím, čím to, že se dva svěťáky povedly tak moc dobře, 9. a 6. místo, to je z říše snů. Velkou výhodou obtížnosti je to, že tu nejsou žádné technické finesy jako v bouldrech a že je to hlavně o síle - vytrvalosti a silově se letos cítím perfektně – zdá se, že nastolený trénink byl vhodný právě na tyto bouldrově-vytrvalostní cesty. Teď ještě trochu víc potrénovat a vzhůru na MS do Tokya!

Moje štístka

On our departure from Fionnay we had some difficulties with the car battery but soon we drive down the valley and hurry to the French twon of Chamonix for the competition in climbing for speed. I have a very similar results as in Villars and I hope to have the similar results in climbing for difficulty, too. In the meantime we take a walk in the beautiful and crowded town under Mont Blanc.

The qualification is more focused on endurance than in Villars, I'm very lucky to start with the route on the left and in the morning chilly weather, so I get quite far and earn a good 7th place in this route. The second one is a bit easier and despite the heat I almost get to the top - and I'm 12th. So the qualification goes smoothly and I pass to the semifinal from the 7th place.

Unlike in Villars I feel quite tired after the qualification, my right arm in particular got its share of pain, so it's time to treat it with cold water and some local herbs.

I start the semifinal full of enthusiasm and without any mistakes. I overcome the power passage and reach the score of 35+. I think this would be an average result but in the temporary table I find myself on the 4th place. Six other people are climbing, Stefano Ghisolfi unexpectedly falls at the very beginning, weird... I need one more climber to do worse than me to pass to the final and it comes true, eventually. Romain Desgranges doesn't get through the power passage. Unbelievable, I'm in the final of the World Cup!

The final is scheduled for the late evening so we take a rest, I put more ice on my arms and after a bit of rice for dinner we try to get Gulik tired. In the end we are the only ones who are tired, though... The final was an amazing experience, there were only few people in the isolation and the atmosphere was relaxed and cheerful. Schubert told me: "You are the only climber in the final who is not professional". After the women's final it was our turn, there were 12 thousand people watching us and the atmosphere was incredible. I was doing quite well, I felt a bit tired already but I gave it all I had. The tiny ledges were hard, I manage to get through the passage where I had to climb feet first but then I got swollen and fell. I'm very happy, I didn't make any serious mistake and I earned a wonderful 6th place!!

I don't really know why I was so succcessful, the 9th and 6th place is a dream. Climbing for difficulty has one big advantage over bouldering – there aren't such technical finesses and it's more about power and endurance - and as for strength I feel awesome this year, it seems that the training I had was the right thing for these bouldering-enudrance routes. Now I'll have some more training and let's go to the World Championship in Tokyo!