První světový pohár v lezení na obtížnost se konal, tam kde skončil, v čínském Wujiangu. Těším se, trénink šel dobře, i v kvalifikacích se cítím dobře a dolézám si pro postupové 18.místo. Semifinále je utažený, první polovinou cesty procházím pěkně, ale v půlce netrefím správnou cvakací pozici a v následné sekvenci po malinkých lištách mi rychle dochází. Pro mě nakonec malinké zlepšení na 17.místo, dodané sebevědomí před kvalifikačními závody na olympiádu, kde rozhodně nebudu patřit mezi favority, ale úplná utopie se tam dostat to taky není.
V mezidobí tréninku si dávám dopoledne v Saalachtalu. Nejprve jdu zkusit Zunami 8C, ale bohužel se nic moc nezměnilo a jsem stále sláb na první krok. Přesunuju se k Pipe Dreamu 8B. Zkouším Flash, ale nezaberu do paty. Hned mě napadá malinko jiná beta a tou hned přelézám. Zkusím ještě start o krok níž, ale moc nechápu co se tu má dělat a jak se odlepit ze země.
Pipe Dream 8B
Dál stoupám do kopce k Sound Of Silence. Půl hodinky výšlap, ale stojí to za to.
Okolí Sound Of Silence
Krásný místo. Koukám na SOund Of Silence, chvilku mi trvá než se zorientuju v boulderech a hned je mi jasný, že musím zkusit Flash Bitter Sweet 8B, jasný kroky, malý, ale ostrý lišty. A vyšlo to.
Bitter Sweet 8B FLASH
Ještě si projdu variantu Sound Of Silence za 8B+ a na pár pokusů dávám, dobré produktivní dopoledne.
Venku je stále tepleji a tak jsem konečně mohl vyrazit na Černou Perlu XIIa, druhou nejtěžší cestu na našem písečku. Z Perly jsem již dvakrát utekl kvůli zimě, kterou umocňoval silný vítr. Dnes je okolo 15°C a opět fouká, ale na pokus to dnes bude. Prolezu si cestou, zopakuju crux a poprvé dolézám do závěrečné kolmice, kde zjišťuju, že ještě zdaleka není vyhráno.
Černá Perla XIIa by Standa Mitáč
Hned prvním ostrým pokusem si mi daří probít přes boulder v převisu a dolézám až na závěr kolmice, kde trochu mrznu, uvadám a nemám energii dotáhnout přelez do Topu. Trochu poladím závěrečnou pasáž, vymýšlím trošku lepší betu a ve třetím pokusu, i když se už nejsem tolik Fresh, tak opět se probíjím vzhůru a až do Topu. Teda, to šlo celkem rychle. Myslím, že klasa sedí, oproti XIcéčkám je to těžší, i když To Tu ještě Nebylo vidím tak o dva stupně výš.
Venku teplé jarní počasí a tak čas na lano. Dlouho mám v hlavě Betom XIc a pokus na Flash, takže volíme levý břeh Labe a po rozlezu v E55 za VIIIa jdu do toho. Cítím se dobře a probíjím se cestou slušně, vždy boulder-odpočinek, boulder-odpočinek až jsem v klíčovém místě u čtvrtého háku. Nabírám stisk, vystoupám nohama a v tu chvíli mi střelí levá ruka, dnes mám celkem suchou kůži a ta v lištách není ideální, škoda to bylo blízko.
Betom XIc
Druhým pokusem cestou proběhnu, u čtvrtýho se zachvěju a v posledním těžkém kroku jsem na hraně pádu, ale držím dobrou díru a užívám si lehký dolez do Topu.
Betom XIc
Jdu ještě do vedlejšího Ground Zera za Xc, projdu úvodními bouldříky a padám až v posledním kroku za mikro krysu, ta bolí. Druhým pokusem napravím a jedem dom.
A závody začínají. Prvním byl pohárový a zároveň nominační závod v Praze. Momentálně se soustředím na obtížnost a jedu "Mrázovy" tréninky, ale chtěl jsem si střihnout jeden z jarních bouldrových závodů, tréninkově a taky motivačně. Lehkými kvalifikačními bouldery proklouznu rychle a za 25minut s 6topy na 8 pokusů mám hotovo a první příčku. Ve druhé skupině brácha útočí na 8postupovou pozici, jsou to nervy, ale vychází mu to.
Finále 2 by ČHS
Nadýcháme se čerstvého vzduchu, trochu si postěžujeme na charakter a obtížnost boulderů a jdem na finále. Koordinační jednička klapne na druhý pokus, v silové dvojce padám v topu. Trojku triple-dyno nikdo z nás nepochopí ač staveč Vojta Trojan nám po závodě ukáže jak na to. A v kolmé čtyřce ani nenastoupím, neustojím oblinu na nástupu. Trochu nešťastný postup u stavěčů, kteří některé bouldery, po lehkém kvalifikačním kole, utáhli až moc bez toho aniž by to zkoušeli,to není úplně ok. Celkem pro mě třetí místo, kdy rozhodla poslední kolmice kterou Lukyn Mokroluskej a Šíma Potůček krásně vylezou.
V neděli razíme se Štěpánem a Romanem Kučerou ven do Labáku. Rozlez u Toxika, Roman přelezá a se Štěpánem dávají i Reflexboye za 7C. Já se rozlezu a pak se přesouváme pod Proutníka. Dávám Flash pokus do Tindera XIa, mrznu a padám nad hranou převisu ve druhém boulderu, tam spadnu ještě jednou a třetím poksuem přelézám. Nakouknu do projektu od Džanglího Sex s Ex Xc AF, a jdeme k Megalodonovi.
Sex s Ex
Roman pošle variantu za 8A+ a Štěpán téměř low. Vracíme se na Sex s Ex, ladím boulder nad hranou, krásný kroky za cca 8A, zpočnu a hned na první ostrý pokus posílám. Ohadovaná klasa byla XIc-XIIb, ale myslím, že je to spíše na spodní hranici XIc, srovnatelné třeba se Strandcaféčkem.
Sex s Ex XIc
Pokukujeme po ultimátní linii stropem, začátek v Tomovi a jeho ženách a napálit to doprava až do Sexu s Ex, to by bylo něco těžkýho, kdyby se někdo nudil vrtačkou okolo, tak jeden borhák tam chybí, já ještě nemám ani vrtačku ani skill, ale třeba jednou. Jdeme zpět k Megalodonovi, zkusím s klukama Low verzi za 8A+/B, projdu si kroky, jednou padnu v náskoku, podruhé si to pohlídám. Kluci jdou na nízké stropíky doprava, já mám fajn kůži tak jdu prubnout kolmici Rezavý Hřebíky, celkem si i pamatuju, jak jsem to tu kdysi skoro vylezl a tentokrát celkem rychle dávám kratší i delší verzi.
Včera jsem vyrazil okouknout Stařechovický lom, předpověď byla slibná, ale nakonec -5°C a nejsem moc schopen se zahřát. Stěnka je to lehce převislá, lámavá, pěkné kroky, ale po vydrolených chytech nebo dobrých spárkách. Dlouho se zahřívám a jdu dát Flash pokus do Sandwormu za 8A a daří se mi. Hned koukám po SD projektu, což by tu mělo být nejtěžší linkou, ale nepřijde mi to tak hrozný, kroknu a druhým pokusem padám až za cruxem v poskoku z dobré spárky do lepší. Pak pár pokusů pádů, začínám vychládat, ale daří se mi zkompletovat SD verzi.
Sandworm SD 8A+/8B
Dál jdu hned do Duny za 8B od Janči Švecové, nejprve ze stoje a ejhle ulomím první ostrou řezku, zbylo něco většího, ale oblejšího. Po hodince mrznutí se mi daří kroknout celej boulder, musím lézt hodně jinak než malá Janča, ale na ostrý pokus už nemám.
Hardcore bouldering téměř v centru Prahy, to jsou Hlubočepy. Trošku specifická skála neb je to vápencový lom, skála klouže, je ostrá, leze se po malinkých lištách, ale je to pěkná alternativa na romantickou procházku na místo Petřína. První návštěvu začínám na stěnce s Kocourem v Botách za 8A+, nějak se nemůžu naladit na malé spárky, těžko krokuju, padám do sněhu, zmar. Přesouvám se k druhé stěnce kde vede První Kolo 7C+ a projekt zprava. První Kolo sesílám na druhý pokus a hned ladím prodlužku zprava po malinkých, ostrých lištách.
Dysonova Sféra 8B+ - start
Celkem dlouho mě trvá než projekt zkrokuju a než začnu dávat pokusy, tak mám díry v prstech. Naštěstí se na těch ostrých lištách dá lézt i s tejpkou, ale na přelez není síla. Podruhé se sem dostávám na silvestra, doladím program, padám v nálezu do Prvního Kola, už zase musím tejpovat, ale tentokrát už přelez vyjde - Dysonova sfétra 8B+.
