pondělí 30. listopadu 2009

Mejcup 2009!!

Letošní Mejcup opět nezklamal, pohoda, kupa lidí, supr atmosféra..

Sjelo se okolo 170 lidí, kteří se prali v 21 kvalifikačních bouldrech o postup do finále. Mně se podařilo přelézt skoro všechno, až na jeden červený bouldr a dva zelené. Hodilo mi to třetí postupové místo. Jinak styl kvalifikace se mi moc líbil, možná jen na rajčeti bylo časem docela nedýchatelno, ale to jsem tam už naštěstí nebyl. Do finále postoupil i Štěpa, bratři Švubovci, Chválič, Áda...

Finále začínaly baby a bouldry se klukům dost povedly. Všechno docela jasné, máš na to, nebo ne. No, možná až na záludný třetí profil, který měla jako jediná na spadnutí asi jen Věrka Kostruhová. Vyhrála Nelly Kudrová, o vlásek před Katkou Pavlovičovou a Věrkou Kostruhovou. V mezipřestávce proběhly na pódiu nějaké břišní tance a mohli jsme jít na to. Naše bouldry byly taky povedené, každý šel vylézt a hezky jsme se nakonec rozřadili. Áda už počtvrté (?) vyhrál, druhý skončil Ondra Švub a já již potřetí - třetí :) Nedal jsem jen čtyřku, blbé průtlaky, asi bychom měli začít jezdit víc do Loučovic. Štěpa s Jirousem si hezky ve finále polepšili a skončili 4., resp. 5. místě. Následovala skvělá afterparty! (pozor na Monrouovy pěsti! ;))


This year's Mejcup was as good as always. About 170 people took part in it and competed on 21 qualifying boulders. Except for one red and two green boulders Martin climbed everything, ended up third and got to the final. The other finalists were for example his brother Štěpán, Švub brothers, Honza Chvála, Áda...

The girls' final went first. Everything depended on strength and persistence, except for the tricky third profile. Věrka Kostruhová was the only one who nearly managed to climb it. The winner was Nelly Kudrová, followed closely by Katka Pavlovičová and Věrka Kostruhová.

NaThe boys' boulders were nice as well, all being manageable. Áda won for about the fourth time, Ondra Švub was second and Martin third (for the third time :)Štěpa and Jirous improved their score in the final and they ended up fourth and fifth. All was finished by a great afterparty.

pondělí 23. listopadu 2009

EPJ Kranj, aneb fair play je na piču...(?)

Na svůj poslední výlet na Evropský pohár jsem se vydal do slovinské Kranje. V sobotu dopoledne nasedám do auta k Juráši Šeflovi a v závěsu za naším vedoucím valíme směr Kranj. Při hledání našeho hotelu si s námi trošku pohrávají GPSky, ale hotel s pro nás neobvyklým počtem hvězdiček nacházíme. Postupně náš team doplňují Čermáci, Zbořilovic a Binterovci. "Staří" rozebíraj všední problémy do ranních hodin, kdy padne za vlast nejedna láhev... ;)

Kvalifikace probíhají v klasickém kranjském duchu. Vytrvalostní, pěkné cesty bez většího problému, kde se ukáže, kdo na to prostě má a kdo ne. Tedy, nakonec se vlastně ukázalo, že i když na to někdo má, dokonce i doleze do míst, díky kterým by se mělo postoupit do finále, postoupit nemusí, jak jsme se v případě Ivy Vejmolové dozvěděli.

Rozhodčí udělali chybu v tom, že jedna Norka měla být v první kvalifikaci 20. a byla 8., protože rozhodčí napsali špatně vysledek... No a v konečné fázi byla Iva 11. Kdyby rozhodčí neudělali chybu, tak by postoupila a Norka by byla někde vzadu... Takže se podal protest, ale rozhodčí zjistili, že Norku nemají na videu, takže s tím hlavní rozhodčí "nemohla" nic udělat.

Nakonec se šla Norka dokonce sama "udat", že opravdu dolezla méně, a místo toho, aby ji rozhodčí ocenili cenou fair play, tak to nechali být, čímž vyvolali v našich řadách vlnu emocí.

Iva Vejmolová tak skončila na 11. místě. V její kategorii moc hezky zalezla Terka Svobodová a ukázala, že finálová účast na MSJ nebyla náhodná. Já jsem dal v první cestě Top a v druhé jsem dolezl chyt pod top což mě vyneslo na 4. postupové místo. Další naši dopadli následovně: Tomáš Binter 33. místo, Gába Vráblíková 15. místo, Lukáš Skřejpek 28. místo, Martin Šifra 21. místo, Petr Čermák 33. místo, Michal Štěpánek 28.místo.

Večerní debatní kroužek vede Tomáš Binter..:)





V neděli ráno už náš team opustilo plno lidí, kteří jeli domů, jiní jeli na skály. Při obhlídce finálové cesty zjišťuji, že si asi hezky zabouldruju. Po chvilce mě v izolaci opouští Terka, která jde na věc, a podaří se jí trošku vylepšit kvalifikační výsledek. Skončí na 7. místě. Já ještě dlouho polehávám, učím se. Při rozlézání trochu cítím levé předloktí, které dostalo při kvalifikačkách pořádně zabrat. V mezi izolaci si domlouvám boulder session na příští rok v Magic Woodu a jdu na to. Lezu docela bez zaváhání, asi v půlce cesty trošku řeším nohy, pak už jen drtim, co to dá, a dalo to 5. místo. Po závodech chvilku čekám na "moje" auto, které si bylo zalézt venku, a jedeme domů.


The trip to Kranj in Slovenia was Martin's last opportunity to participate in European Cup of Juniors. After a bit of trouble with GPS they finally arrived to the hotel and the fun could start. Some of the people chatted till morning.

Next day the qualification is very Kranj-like. The routes aren't toodifficult but require lots of endurance. At least in most cases the endurance pays off...

The judges made a mistake concerning the performance of a Norwegian competitor. The girl should have been 20th in the qualification but they noted bad result, so she ended up 8th and went to final. Iva Vejmolová, who climbed better than her, was therefore 11 th and thus below the line. So the Czech team protested but all in vain as the judges didn't have the video of the Norwegian.

The Norwegian herself admitted that she didn't climb as well as they claimed she did but instead of awarding her with the fair play prize and settling the whole affair the judges stayed silent and did nothing, which upset the whole Czech team.

Iva Vejmolová thus ended up 11th. In her category Terka Svobodová did a nice climbing. Martin himself reached top and on the second boulder he got to the hold right under the top. SDo he was 4th and got to the final. The others' results were the following: Tomáš Binter 33th, Gába Vráblíková 15th, Lukáš Skřejpek 28th, Martin Šifra 21st, Petr Čermák 33rd, Michal Štěpánek 28th.

On Sunday morning lot f the mebers of the team left, some went home, others to rocks. The first one to climb in the final is Terka Svobodov8. She improves her performance, so in the end she's 7th. Martin goes after her and despite slightly hurting forearm he climbs quite smoothly. His effort results in the 5th place.

sobota 14. listopadu 2009

Oldříš

Tak jsme zase po dlouhé době zavítali na bouldering okolo Poličky. Na Lubné se scházíme s Vildou a Katkou, je to tu ale mokré, tak přejíždíme na Oldříš. První zastávkou je kámen, kde vede Patonáda apod. Slunko krásně svítí, a tak moc dlouho neotálíme a bouldry začínají pomalu padat. Katka to jen okukuje.





Pak jdeme na Bramboru. Mně se daří přelézt Špatný morál 6B, bez kamene dole takže teď tak 6C+. Štěpa si opakuje Dlouhého dlouhána 7A, Katka leze 6B kousek vedle.



Mezitím náš climbing team doplňuje Chválič. Pak se jde na Ufonátora 7B. Vilda tuhle krutou lištovačku po chvilce docela suše dává, Štěpovi to moc nejde. Já s Honzou fotíme.



Nakonec jdeme "do" Jeskyně. Vilda kousek vedle hezky dává Všechno Hezké Jednou Skončí 7B, a pak možná nejhezčí boulder oblasti, Mňau 7B OS. S Honzou zkoušíme morfo projekt, zkoušíme to doprava, s nohama vlevo, prostě nějak ojebat, ale nic není dost schůdné. Káťa za našimi zády zkouší traverzové 6B+, ale u konce je to prý moc těžké.

Nakonec zabušíme u Honzy na bouldrovce a jede se dom.


After some time Martin adn his borther Štěpán wentto the bouldering area near Polička again. At Lubná they met Vilda and Katka but as everything was wet there they had to move to Oldříš.

After a warm up at the stone where Patonáda is they go to Brambora where Martin climbs Špatný morál 6B, slightly simplified, so the difficulty is about 6C+. Štěpa repeats Dlouhý dlouhán 7A and Katka does a nearby 6B.

In the meantime they are joined by Honya Chvála and they all go to Ufonátor 7B which Vilda climbs without any problem. Štěpán tries the same but in vain and Honza with Martin are taking photos.


In the end they go to Jeskyně. Vilda does Všechno Hezké Jednou Skončí 7B and after that he climbs Mňau 7B OS. Martin and Honya are trying a morfo project but no solution seems to work. Káťa tries a travers - 6B+ but it's too difficult for her.

The whole session ends at Honza's gym.

pátek 13. listopadu 2009

Podzimní Ostaš

S vidinou dobré předpovědi počasí valíme s Michalem Štěpánkem na Ostaš. V Polici je sucho, ale okolo kopce se rozpíná hnusně se tvářící mlha. Rozlézáme se na Jeníkovi, ale všechno je mokré. Nejsušší je Honza málem králem, tak si to jdu zkusit zopakovat, ale přece jen je to docela vlhké.

Pokračujeme na The game 7C. Na první pohled je dírka suchá, ale na ten druhý, když se do toho pověsíme tak je dost mokrá. Přesto skoro plácám po hraně. Tak pokračujeme na Vesmír. Ten je docela suchý. Míša hezky pokusuje v Klidném Zámku 7B+, ale ve výlezu pořád padá. Já zkouším Majzlíkovic Škodnou v revíru 7B+. Po nalezení toho správného programu po pár pokusech dávám a myslím si, že by to mohlo být klidně 7B+/7C, i když je pravda, že když se nachodí Lišky v revíru, tak se docela dost zjednoduší. Pak ještě zkouším kousek vedle Strašpytlovu zkratku 7B+, taky je to trošku vlhké, hlavně madla nahoře, což mě brzdí v přelezu. Pak jde Míša na klasiky Levej a Pravej a já si zkouším Hard rock 7B, trošku morfo, ale budiž. Jdu za Michalem



Pak mrkám na Chřestýše v průvodci za 7C/C+?, je docela suchý, i když ne uplně, a tak to zkouším. Po pár pokusech to tam padá, i když nevylézám Interfací ale Exterfací, protože při nálezu do Exterface by to svádělo ojebávat Utilitou...



Pak Michal zkouší mokrý King of Jazz 7B+ a já zkouším napravo taky lehce mokrý bouldr, Louis Armstrong taky asi 7B+. Pata mě několikrát zradí, tak volím trošku silovější variantu a je to tam. Pak jdeme k Velkému Střecháči, Michal zkouší Revoluci 7A+/B, ale nepustí ho to, a tak pokračuje na Mistra Kříže 7B/B+. Já si mezitím vyběhnu pár 7áček, či spíš 6céček na Verdoňáku, nechávám bouldermatky Michalovi a jdu do sektoru D, kde dávám dvě docela těžká 7A - Pomož Si Jak Umíš a Sputnik. Pak si jdu už s bouldrmatkou zkusit krásný bouldr Hrana 150 7B, je totálně mokrý, tak dám dva trapné pokusy a jdeme od toho pryč. Poslední zastávkou je kámen Stolek Míša zkouší 7A a já napravo od toho přes čudlíčky do díry, ale jsem krátký a už ani není síla. Balíme a mažeme dom.






As the weather looks promising, Martin with Michal Štěpánek go to Ostaš. They start at Jeník but it's wet. Martin tries the dries route Honza málem králem but it's still too moist.

Then they go to The game 7C. Although it's wet, too, Martin almost hits the edge. At Vesmír stone Míša does some nice attempts in Klidný Zámek 7B+, but keeps falling. Martin tries Škodná v revíru 7B+. After finding the appropriate programme it could be about 7B+/7C. Then he goes for Strašpytlova zkratka 7B+ but it's moist. Míša tries Levej and Pravej and Martin does Hard rock 7B.

Then he checks Chřestýš in the guide it is for 7C/C+?. It looks dry, so he climbs it, although not in the usual way.

Michal then tries King of Jazz 7B+ and Martin goes for Louis Armstrong 7B+. It needs some strenghth but he finishes it successfully. At Velký Střecháč Michal tries Revoluci 7A+/B, but fails, so he goes to Mistr Kříž 7B/B+. MArtin does the two 7As at sector D: Pomož Si Jak Umíš and Sputnik. After that he tries Hrana 150 7B but it's wet so he tries twice and after trying some stuff at Stolek Míša stone they go home.

středa 11. listopadu 2009

Světový pohár Brno

Po dlouhé době jsem se zúčastnil světového poháru v obtížnosti. Tenhle rok sice spíše bouldruju, ale když je to tak blízko, tak proč si to nezkusit... Sjelo se 52 chlapů a 33 žen.

Kvalifikace - probíhají pro mě novým způsobem, a to Fleš. Jako svoji první kvalifikační cestu lezu cestu č. 2 a hned u třetí presky jsem mohl mít posekáno, uklouzla mi noha a chvilku jsem visel za jednu ruku. Naštěstí byl chyt docela dobrý, tak jsem to ustál a mohl lézt dál. Dolezl jsem presku pod Top, a tak jsem v téhle cestě skončil na děleném 20. místě. Druhá cesta vedla téměř celá v kolmém, a tak bylo zapotřebí pořád drtit. V podstatě jsem dolezl výškově stejně jako v první cestě, ale tady z toho bylo dělené 24-26. místo. Nakonec sem teda do semifinále s docela dost odřenýma ušima postoupil, a to z posledního postupového 26.místa.

Mráza s Adamem potvrdili roli favoritů a oba topovali. Kuba Hlaváček dost dobře zalezl na cestě č. 1, kde si dolezl pro 27. místo (i když měl být tak jako já 24-26., ale rozhodčí asi viděli něco jiného než já a Adam...). Škoda druhé cesty, která se Kubovi až tak nepovedla. Nakonec skončil na 36. místě. Michal Rožek a Martin Šifra lezli také pěkně a jejich výkony stačily na 43., respektive 51.místo.

V babách jsem se moc těšil, co předvede Nelly Kudrová, protože její výkony na skálách indikovaly slušnou formu. A taky že jo, Nelly nezklamala a dává dva Topy v kvalifikačkách společně s dalšíma 23 babama. Lucka Hrozová si taky dolezla pro jeden top a v druhé cestě spadla kousek pod topem. Nakonec to stačilo, tak jako u mě, na 26. místo a tedy i vstupenku do semifinále. Zbytek holek se taky držel statečně, ale na semifinále to nestačilo - Soňa Hnízdilová 29. místo, Helča Lipenská 32. místo a Silva Rajfová 33. místo.



Semifinále už byla trošku jiná liga. Lezu jako první a naplno využívám čistých chytů, skoro nikde nezaváhám. Je to kotel už od začátku a mně se podaří dolézt k sedmé (?) presce, do místa kde se stěna láme do kolmého. Jak se později ukázalo na postup do finále mi chybělo šest kroků, což není moc, ale taky je to hodně. Takže mi to dalo na 18. místo, což jsem ani tak moc nečekal, protože tenhle rok skoro jenom bouldruju.

Mrázič ukazuje, zač je toho loket a jenom jemu a Ramonovi se podaří přelézt brutální koutek, a díky lepší kvalifikaci tak Mráza semifinále vyhrává a ukazuje, že přelez 9a+ nebyl náhoda. Adam leze jako předposlední. Já ho zrovna fotím a kousek nad místem, kde jsem spadl já, mi najednou mizí z objektivu a pavilonem se rozeznívají výkřiky zklamání. Prý to všechno uklouzlo. Takže 11. místo.

U bab lezla moc hezky Nelly a zastavil ji až daleký fix - 18. místo. Lucka Hrozová si trošku polepšila a skončila 24. Cesta bab byla asi taky dost o těžkých bouldrech, protože se hodně padalo na stejných místech. Výjimečným zážitkem byl top Korejky Kim Jain, která jako kdyby se cestou prošla.

Po semifinále jdeme okouknout celý veletrh, moc se mi líbí Biketrial, BMXka a už jsme si s Katkou vyhlédli karavan, kterým budeme za 10 let jezdit do skal..

Na finále se sešel obrovský kotel lidí. Finále ženských byla docela nuda, a aixácké chyty ukázaly, že ti nejlepší nejsou opravdu nejlepší. No takovým bonbónkem byla opět Korejka, která zaslouženě vyhrála. U chlapů se povedlo něco až neuvěřitelného Jakobu Schubertovi, který lezl jako první a cestou se skoro prošel, a docela tak degradoval výkony ostatních a zaslouženě vyhrál. Druhý Patxi Usobiaga ukázal, co se dá, udržel a třetímu Mrázovi to prý uklouzlo, ale i tak si myslím, že v podstatě pro nás všechny to bylo takové malé vítězství - vidět zase Mrázu na bedně.



After long time, Marin took part in the world championship in climbing for difficulty with other 51 men and 33 women.

To qualify, the competitors have to climb flash. Martin does the route No. 2 as his first. He slips and for a while it seems that he'll fall but after a moment of hanging on one hand he goes on and gets nearly under the top and he is 20th. The majority of the second route is vertical and although Martin gets to the same height as before, he's 24-26th. The overall result, the 26th place is enough for Martin to get to the semifinal.

Tomáš Mrázek and Adam confirmed their being favourites and both of them got to the top. s Adamem potvrdili roli favoritů a oba topovali. Kuba Hlaváček was 27th at the route No. 1 and he ended up 36th. Michal Rožek and Martin Šifra did well, too.

In the women's category Martin was looking forward to Nelly Kudrova's performance. She didn't disappoint him. She got to the top twice during the qualification together with the other 23 girls. Lucka Hrozová got one top and in the second route she fell right under it. She was also 26th and thus passed to the semifinal. Other climbers who were good but didn't get to the semifinal were Soňa Hnízdilová(29th), Helena Lipenská (32nd) and Silva Rajfová (33rd).

In the semifinal Martin climbed first and without hesitation. He gets to the seventh quick to the spot where the wall goes vertical. 6 steps were between him and the final. He ends up at tha 18th place which was a nice suprrise for him as he was just bouldering this year.

Mrázek shows his best and wins the semifinal as he and Ramon are the only ones who get over dihedral. Adam goes last but one. Martin takes pictures of him but suddenly he looses him and the hall echoes the cries of disappointment. Adam slipped and fell down, so he is 11th.

Nelly was 18th, Lucka Hrozová 24th. The greatest experience was the top of Korean climber named Kim Jain who climbed really casually.

The final of the women was quite boring in Martin's view except for Kim Jain's who was the winner and really deserved it. Among the men Jakob Schubert showed great performance. The second was Patxi Usobiaga and Tom83 Mr8zek was third which was a small victory for all the Czechs.

neděle 1. listopadu 2009

MČR v boulderingu 2009

Letošní MČR v boulderingu proběhlo netradičně v Brně, na většině nových Pilkynových profilů. První profil nic moc, zbytek byl už docela dobrý. Sešlo se tu nakonec i docela "dost" závodníků, 29 chlapů a 9 bab.

S kvalifikací začaly holky. A hned od prvního boulderu to bylo napálené tak, že Topky padaly jen na prvním bouldru a pak už jen hodně poskrovnu. Přišlo mi to dost přepálené, hodně dlouhé kroky... Do finále ale postupovali skoro všichni, takže mohli tajně doufat, že se to vylepší... později zjistili, že ne.. My jsme měli kvalifikace v dost podobném duchu. Jednička se mi nepodařila urvat, naopak silová dvojka a trojka šly hned na první pokus. Čtyřka byla docela zábavná a na druhý pokus jsem ji taky poslal. Do finále postoupili ti, od kterých se to očekávalo, i když taky ne každý den je posvícení, jak zjistil Krkavec. K postupu stačily jen 4 zóny na, myslím, 8 pokusů (?), což už o něčem vypovídá... No, ale třeba se to ve finále změní... Nezměnilo.

Finále lezou zase jako první ženské. Docela povedený je první bouldr, kde každá holka dolézá dál a dál, ale jak drží Top, to nikdo nezjistil. Dvojka byla docela krutě silová, všechni se snaží měnit na blbé liště a jako jediné se to povede Nelly, která pak už hodně pěkně dolézá až do Topu. Vlastně ne všichni, Silva to hned vymyslela tak, jak se to mělo jít, a taky si jde pro top. Ve trojce se zase musí počkat až na Nelly, která dojde do zóny, a už skáče po Topu, ale ten byl zase nesmyslně daleko a péra nikdo v nohách nemá.

Silvě se taky podaří chytnout zóna, ale vzápětí padá. Takže drama pokračuje. S klukama počítáme, kdo je na tom lépe a kdo hůř. A zatím je na tom lépe Silva. Čtvrtý bouldr tedy rozhodne. Nelly krutou silou hned na první pokus dává zónu a zase dolézá pod Top, zase do něj skáče a zase chybí péra v nohách nebo delší ruce. Takže Silva to má všechno plně ve svých rukách. Výhodu pokusů na zóny ale prvními třemi pokusy zahodila, a tak teď už musí dát Top. Jako by to všechno ale Silva jen dramatizovala a opravdu, čtvrtým pokusem dolézá pod top. Hypnotizuje ho, skáče a padá. Mistryní republiky se tedy stala Nelly Kudrová, druhá byla Silva Rajfová a třetí už docela s odstupem Katka Balcarová.

Naše finále se leze vzápětí. Já jsem postupoval z prvního místa, tak lezu až jako poslední. První bouldr mi docela jde a dvakrát dolézám pod Top. Ani jednou se už ale necítím na výměnu s jebce, a tak jen trapně skáču po Topu. V druhém bouldru jsem se trošku vrátil v času zpět a to do chvíle kdy jsem koukal na King lines, jak Sharmic na závodech v Barceloně skočil to, co nikdo. Náš problém vypadal podobně. Docela dobré chyty, nic moc nohy a skok vertikálně doprava. Dávám jeden pokus za druhým, ale doskokový chyt ne a ne udržet.

Ale jako z amerického filmu se správným happy endem, na poslední pokus udržím chyt, nezbývá už moc času, a tak pádím do Topu a naštěstí stíhám. Třetí bouldr je na první pohled tak trošku utopie, na druhý pohled s troškou ojebání už to docela jde a opět topuju. Čtyřka je úplně unreal, alespoň pro mě.









Dva Topy mi nakonec stačily na první místo, druhý skončil Kuba Hlaváček s jednou topkou na dvojce a třetí Ondra Nevělík se dvěma zónami. Pak už všici skončili tak nějak jako v kvalifikačce, protože povětšinou všichni dali jen zónu na jedničce. No, určitě by to naše finále vypadalo pro diváky trošku jinak, kdyby tady byl Áda, ale nebyl.

Tak a teď přepnout na vytrvalost, i když asi nemám to správné tlačítko, no uvidíme za týden.

Fotky budou za 14 dní...



This year's championship of the Czech Republic took place in Brno and 29 men and 9 women took part in it.

The girls started the qualification. The boulders were very difficult only few of the competitors reached the top but the majority got to the final. Although they were hoping that it would get better, they found out that it didn't. The boys' qualification was pretty much the same. Martin had difficulties with the first profile but the second and third he did at the first attempt and the fourth one at the second attempt.

The final climbing was first done by girls again. The first boulder is nice but the second requires quite a strength which only Nelly has, so she gets to the top. Silva follows her example. At the third boulder Nelly gets to the zone and tries to jump to the top but it's too far for her to reach.

Silva touches the zone, too, but then she falls. The fourth bopulder is the critical one. Nelly reaches the zone at the first attempt and tries to jump to the top again but again she isn't successfull. Silva has to get to the top if she wants to win. She gtes right under it but then she jumps and falls. So the national champion is Nelly Kudrová, Silva Rajfová is the second and the third is Katka Balcarová.

Then follows the boys' final. Martin is the last one to climb. At the first boulder he gets under the top twice but cannot jump to it. The same thing happens with the second boulder but then he miraculously succeeds. The third boulder needs some tricks to be used but finally it goves up and Martin reaches the top. the fourth is completely unreal for him to climb.

Two tops were in the end enough for Martin to win, the second was Kuba Hlaváček with one top and the third was Ondra Nevělík with two zones.

The photos will be her in a forthnight...