Posledních 10 dní uteklo jako voda. První akcí byl Rockmaster v italském Arcu. Rockmaster jsem jako malý hodně vnímal, brali jsme tento závod jako ještě něco víc než mistrovství světa, hltali jsme úspěchy Mrázy a snili o účasti na závodě. Vlivem více faktorů mi přistála pozvánka do mailu a měl jsem možnost si atmosféru Rockmasteru letos vychutnat. Závod se dost změnil a tento rok bylo 8 pozvaných lezců, kteří závodili jak v KO boulderu, tak v duelu (dříve byli vždy specialisté na jednotlivé disciplíny). Den před závodem máme možnost si bouldery vyzkoušet, neznáme ale pořadí boulderů v závodu, takže zkoušíme vše naplno. Dva bouldery se mi daří vylézt, ve dvou padám pod topem. Cesta v duelu je letos težší než obvykle, cca 8a, a se svými dvěma pracovními pokusy jsem spokojený, jen cvakání presek mě trochu zlobí.
V závodní den nejprve zafandíme Elišce Adamovské, také v její premiéře na Rockmasteru, a odpoledne závodíme my. Na každý boulder máme 3 pokusy, dva nejhorší v každém kole vypadávají. Parádně se mi daří silová jednička, kterou jako jediný s Adamem posílám do Topu. Dvojka, to je koordinační skok a pak ještě těžce do Topu. Skok jsem v pracovním dni udělal jednou z deseti pokusů a bylo mi jasné, že bude muset vše klapnout. První pokus nula, druhým skáču a zajišťuji si postup dále. Trojka je brutální kolmáč, ten nám oproti tréninku hodně ztížili, v tréninku ho téměř každý dal na první pokus, a vlastně už jen nastoupit do kolmice a udělat první krok znamená postup dále – to se mi daří a i v kolmáči se cítím celkem dobře. Do posledního boulderu nastoupím po boku Adama Ondry a Filipa Schenka, silovka s průtlakem na závěr neodolá jen Adamovi, mně i Filipovi se daří dolézt pod Top, ale díky lepším předchozím kolům obsazuji brutal 2. místo za Adamem.
KO boulder
On the competition day we first go and cheer Eliška Adamovská and in the afternoon it's our turn. We have three attempts for each boulder and the worst two climbers are eliminated at the end of each round. I'm doing awesome with the first power boulder, Adam and me are the only ones who reach the top. The second boulder is a coordination jump and pushing hard for the top. I only managed to jump once in ten attempts when we were training, so I am well aware that I simply need to do it somehow if I want to advance. The first attempt is a failure but at the second attempt I manage to jump and get further. The third boulder is a brutal vertical, much harder compared to the training and mere starting and getting over the first move equals to advancing. I do that and I actually feel quite good at the vertical. Adam Ondra, Filip Schenk and me are the only ones who get to try the last boulder and Adam is the only one who gets over the power climb with a mantel in the finish. Filip and me both get under the top but as my results before were a bit better I score an amazing 2nd place in this discipline.
I enter the duel very tired from the boulders but I score the 4th place in the qualification (my time was 1:27s) and I advance to the quarterfinal together with Michael Piccolruaz. We are quite balanced, but Michael is a bit ahead of me, then I struggle with the quickdraws in the overhang and in the meantime Michael gets to the top and the competition is over for me.
After that I spend a day in the rocks with Adam, like in the good old times. I climb Progetto Tribout 8b OS and I'm pretty close to an OS of an 8b+. On 1.9. we attended Adama and Iva's wedding day at Naranch, best wishes for their life together!
Žádné komentáře:
Okomentovat