Po vydařeném svěťáku ve Švýcarsku se oproti původnímu plánu rozhoduji zúčastnit se Světového poháru v exotické Indii.
V Indii mě vítá trochu jiný svět, špína, smog, vysoká teplota (cca 35°C) a vlhkost vzduchu, přijde mi zvláštní, proč je svěťák zrovna tady? Po příjezdu na zarezervovaný dvouhvězdičkový hotel zjišťuji, že dvě hvězdičky v Indii nejsou to samé, co dvě hvězdy v Evropě, ale špinavá komůrka bez okna, klimatizace... Na recepci potkávám Rustama Gelmanova, který zde strávil noc a kouká se po jiném ubytování, dáme se dohromady a přejíždíme rikšou do lepšího hotelu, kde bydlí většina závodníků. Rozhodujeme se pro společný pokoj a Rustam se stává mým parťákem na následující tři dny v Mumbai, což bylo fajn - člověk se cítil bezpečněji a poznat jednoho z nejlepších současných boulderistů bylo inspirující. Po dlouhé cestě jsem unavený, a tak si odpočinu a navečer jdeme na registraci.
V Indii mě vítá trochu jiný svět, špína, smog, vysoká teplota (cca 35°C) a vlhkost vzduchu, přijde mi zvláštní, proč je svěťák zrovna tady? Po příjezdu na zarezervovaný dvouhvězdičkový hotel zjišťuji, že dvě hvězdičky v Indii nejsou to samé, co dvě hvězdy v Evropě, ale špinavá komůrka bez okna, klimatizace... Na recepci potkávám Rustama Gelmanova, který zde strávil noc a kouká se po jiném ubytování, dáme se dohromady a přejíždíme rikšou do lepšího hotelu, kde bydlí většina závodníků. Rozhodujeme se pro společný pokoj a Rustam se stává mým parťákem na následující tři dny v Mumbai, což bylo fajn - člověk se cítil bezpečněji a poznat jednoho z nejlepších současných boulderistů bylo inspirující. Po dlouhé cestě jsem unavený, a tak si odpočinu a navečer jdeme na registraci.
Na registraci
Kvalifikace
Druhý den ráno je kvalifikace, bouldery jsou lehké a pro postup do semifinále je zapotřebí vylézt všech 5 kvalifikačních boulderů. Koleno drží, ale v tom teple se mi neleze moc dobře, dva bouldery vylezu na OS, ve třech musím chvíli bojovat. Se zápisem 5t 10p postupuji dále ze 14. místa.
Odpoledne volíme s Rustamem výlet do Mumbaie, cestujeme vlakem, navštívíme pár známých památek, ochutnáváme boží místní ovoce, ale hlavně jsme unešeni životem lidí zde, který místy připomíná uprchlický tábor, špínou, pachem... Nejsme na to zvyklí, ale švábi na ulici nebo hromady ... vybrané z toalet na ulici nás po pár momentech už ani nepřekvapují. Takhle to tu prostě je.
Odpoledne volíme s Rustamem výlet do Mumbaie, cestujeme vlakem, navštívíme pár známých památek, ochutnáváme boží místní ovoce, ale hlavně jsme unešeni životem lidí zde, který místy připomíná uprchlický tábor, špínou, pachem... Nejsme na to zvyklí, ale švábi na ulici nebo hromady ... vybrané z toalet na ulici nás po pár momentech už ani nepřekvapují. Takhle to tu prostě je.
Po kvaldě
Brána do Mumbaje
Typický pohled
Typický pohled 2
Semifinále je z hlediska obtížnosti úplně o něčem jiném, opět bojuji s teplem, ve třech kolmáčích toho moc v malých lištách nepředvedu a nedolezu ani do zóny, v jediném převislém problému se mi daří zóna, pak ale totálně propocený nemám šanci na Top. Pro mě těžké semifinálové kolo a 19. místo, finále tentokrát velmi daleko i přesto, že jsem cítil, že jsem předvedl to nejlepší, co jsem v té chvíli mohl. To je bouldering. Malou radost mi udělal Jan Hojer, který skončil se stejným zápisem jako já. Dařilo se především Japončíkům, Rusům, těm, co jsou v kolmáčích beton.
Odpoledne dám mango session a jdu kouknout na finále. Atmosféra úžasná, klučičí bouldery krásné a chvílemi zůstávám stát s otevřenou pusou z toho, co lezci předvádí. Po závodě na nás čeká raut s místním jídlem, v pondělí ještě chvíli vychutnávám atmosféru Indie a v úterý večer po 35 hodinách cesty jsem zpět doma.
Odpoledne dám mango session a jdu kouknout na finále. Atmosféra úžasná, klučičí bouldery krásné a chvílemi zůstávám stát s otevřenou pusou z toho, co lezci předvádí. Po závodě na nás čeká raut s místním jídlem, v pondělí ještě chvíli vychutnávám atmosféru Indie a v úterý večer po 35 hodinách cesty jsem zpět doma.
Finále
Indie je za mnou, plná nových zkušeností a poznávání jiného světa, dnes směr Innsbruck!
In the afternoon, after a mango session I go to check the final. The atmosphere is awesome, boulders for the boys are great and sometimes I'm totally carried away by what the climbers are capable of. After the competition there is a reception full of local food, on Monday I enjoy a bit more of spirit of India and on Tuesday, after 35-hour journey I'm finally home.
After a success in the
World Cup in Switzerland I decided, against my previous planning,
to take part in the World Cup in exotic India as
well.
India is a kind of a different world – dirt, smog, high temperatures (about 35°C) and humid air – I wonder why the Cup is taking place here, from all the possible places? After the arrival to the two-star hotel where I have reserved a room I find out that two stars in India do not mean quite the same as in Europe. My room is small and dirty and there's no window or air conditioning… At the reception I meet Rustam Gelmanov who spent a night here and is looking for a new hotel. I join him and together we move by rikshaw to a better hotel, where most of the competitors are already accomodated. We decide to share a room and Rustam becomes my buddy for the following three days in Mumbai, which I really appreciate – one feels safer and also it was very inspiring for me to meet one of the best current boulder climbers. I am tired after the long journey, so I take a rest and in the evening we head to the registration.
India is a kind of a different world – dirt, smog, high temperatures (about 35°C) and humid air – I wonder why the Cup is taking place here, from all the possible places? After the arrival to the two-star hotel where I have reserved a room I find out that two stars in India do not mean quite the same as in Europe. My room is small and dirty and there's no window or air conditioning… At the reception I meet Rustam Gelmanov who spent a night here and is looking for a new hotel. I join him and together we move by rikshaw to a better hotel, where most of the competitors are already accomodated. We decide to share a room and Rustam becomes my buddy for the following three days in Mumbai, which I really appreciate – one feels safer and also it was very inspiring for me to meet one of the best current boulder climbers. I am tired after the long journey, so I take a rest and in the evening we head to the registration.
The
qualification is on the
next morning, the boulders are easy and I
need to climb all five of them to
get to the semifinal. My
knee is OK, but I can't do
very well in the hot climate, I finish
two boulders OS and struggle a bit with
the rest. I advance from the 14th
place, with 5t 10p.
In the afternoon Rustam and I decide to have a trip to Mumbai – we travel by train, do some sightseeing and taste wonderful local fruit, but most of all we are impressed by the lives of local people, which sometimes remind living in a refugee camp, in dirt and smell. Even though we aren't used to it, in a while we aren't even surprised by the cockroaches or heaps of (…) from the toilets in the streets. That's just the way it is.
In the afternoon Rustam and I decide to have a trip to Mumbai – we travel by train, do some sightseeing and taste wonderful local fruit, but most of all we are impressed by the lives of local people, which sometimes remind living in a refugee camp, in dirt and smell. Even though we aren't used to it, in a while we aren't even surprised by the cockroaches or heaps of (…) from the toilets in the streets. That's just the way it is.
The
semifinal is much more difficult than the
qualification. The hot climate gives
me a hard time again, I don't show anything
special in three verticals and can't even reach the zones – the
only zone I do
climb into is in
an overhanging problem, but once I reach it
I'm all sweaty and without a chance to advance
to the top. For me the semifinal was very difficult and resulted in
the 19th
place. The final was far, far away for me, even though I felt that
I showed my best. Well, that's
bouldering. I was happy about
Jan Hojer, who ended up with the same score
as me. The most successful were the
Japanese and Russian, those who were
sure in the verticals.
In the afternoon, after a mango session I go to check the final. The atmosphere is awesome, boulders for the boys are great and sometimes I'm totally carried away by what the climbers are capable of. After the competition there is a reception full of local food, on Monday I enjoy a bit more of spirit of India and on Tuesday, after 35-hour journey I'm finally home.
India is over, full of new
experience and exploring different lifestyles. And today I'm heading
for Innsbruck!
Žádné komentáře:
Okomentovat