S koncem sezóny proběhl, tak jako každý rok, nejprestižnější závod v české republice - Mejcup! Nazávodě se sešlo okolo 150 závodníků, a zvlášt finále mělo atmosféru s velkým A.
Pořadatelé se tento rok rozhodli kvalifikaci trošku pozměnit a myslím si, že to bylo jen dobře. Kvalifikační bouldry čekaly na lezce na třech místech - Rajče, Friťák a venkovní kosta u Billy. Prezentace probíhala od 8.h do 9.h a já o půl deváté dorážím na Rajče. Pomalu přibývali další a další lezci a tak jsem neváhal, rychle obul lezečky, rozlezl se a šel na závodní bouldry. Na rajčeti bylo 6 relativně lehkých boulderů a všechny, vyjma jednoho, ve kterém jsem dal 2 neúspěšnépokusy, se mi podařilo přelézt, během 30.minut na OS. Když odcházím je již rajče naplňeno lezci a jsem rád, že už mám jednu z částí kvalifikace za sebou a nemusím tak stát dlouhé fronty na bouldry. Na fritu již však panuje podobná situace. Zde je dohromady 5.boulderů. Jeden primitivní, dva docela těžké a dva unreal(jedinou vyjímkou byl Adam Ondra, který i tyto bouldery přelezl, téměř s prstem v nose). Avšak na třech lezitelných bouldrech se stojí velké fronty atak se pouštím do těch unreal. V jednom z nich (dle adama 8A) dokonce na první pokus dolézám do zóny. Pak ještě stihnu asi 5 pokusů, ale v žádném se už nelepším. Ve druhém velmi intenzivně pokusuju, dohromady asi 10 pokusů, ale bouldr a vlastně i zóna, pro mě zůstaly v projektové fázi. Ve fritu se lehce vylidnilo a tak si dolézám i zbylé tři bouldery,které dávám na OS. Po fritu se ještě přesouváme k Bille. Zde se leze na betonové kostce, která je asi 3 metry vysoké a která byla opravdu hezkým zpestřením. Jsou tu spíše lehčí bouldery, a v podstatě nejsou ani závodní(Top se zde rovná zóně, v ostatních, stěnových bouldrech) a tak se mi podaří vše rychle vyběhnout.
Po kvalifikaci společně se Štěpánem, Adamem, Honzou Chválou a Kubou Srholcem jdeme na oběd a čekáme než bude Fléda otevřena. JAkmile je otevřena jdeme odevzdat kartičku s tím, sco jsme vydrtili, a zabíráme si křesla v hlavním sále. Zde probíhá Videosession tak koukáme až do pěti na lezecká a basejumpová videa.
O pul seste na s pořadatelé vyhánějí ze sálu a my namačkáni musíme čekat asi 30.minut než nás tam opět pustí. Když nám jsou dveře otevřeny tak na nás čekají již 4.finálové bouldery žen. Během asi 10.misut začíná lízt i první žena a tak začíná opravdu mooc pěkné finále. Asi nejhezčím okamžikem bylo přelkezení čtvrtého boulderu Nelly Kudrovou, při kterém se hala, řevem diváků, otřásala v základech a mě běhal po zádech mrazivý pocit. Nakonec to všem domácím lezkyním natřela Katka Fickuliaková ze Slovenska, která vyhrála, pravda těsně, před Věrou Kostruhovou a již zmiňovanou Nelly Kudrovou.
Po finále bab se musím, jako ostatní finalisti, odebrat do izolace, kde trávíme asi hodinu. Pak už Štěpán mizí v davu lidí a my v izolaci slyšíme bouřlivé povzbuzování při každém jeho, i dalších lezců, pokusu. Já se kvaligfikoval z osmého místa a tak na scénu jdu jako čtvrtý. V prním bouldru se leze převážně po jebkách. Pata k ruce a dlouhý fix do struktury která vůbec nebere. Já se dotýkám zóny, ale to je vše. Bouldr zdolává na OS jako jediný Jakub Hlaváček, Adam dává taky, ale "až" na druhej. Ve druhém, na 100 procent nejtěžším bouldru, dolézám do třetího chytu, kde jako všichni ostatní padám. Vyjímkou je opět adam, který však boulder dává s posledními vteřinami. Třetí, podle mě nejlehčí bouldr, se mi podaří na druhý pokus přelézt. Relativně lehkej začátek, skok do zóny a Fontáčovskej výlez. Bouldr ještě pokoří Kuba opět na OS, Adam na třetí pokus + přelez přidává maďar Kámvas Bálint, který asi nejlépe řeší výlez, kdy si dá nohu do úrovně těla a elegantně se dostává nahoru. Čtvrtý bouldr neskrývá žádnou zradu, jde o to jen pořádně zarvat a já na druhý pokus dávám. Adam Onsightuje a přelez přidává ještě Andrej Chrastina. Takže Adam tedy jako minulý rok suveréně vyhrál, druhý skončil Jakub Hlaváček a já jsem urval třetí místo.
Po závodech následovala parádní párty až do ranních hodin. Tak zase příští rok, už se těším!!
Pořadatelé se tento rok rozhodli kvalifikaci trošku pozměnit a myslím si, že to bylo jen dobře. Kvalifikační bouldry čekaly na lezce na třech místech - Rajče, Friťák a venkovní kosta u Billy. Prezentace probíhala od 8.h do 9.h a já o půl deváté dorážím na Rajče. Pomalu přibývali další a další lezci a tak jsem neváhal, rychle obul lezečky, rozlezl se a šel na závodní bouldry. Na rajčeti bylo 6 relativně lehkých boulderů a všechny, vyjma jednoho, ve kterém jsem dal 2 neúspěšnépokusy, se mi podařilo přelézt, během 30.minut na OS. Když odcházím je již rajče naplňeno lezci a jsem rád, že už mám jednu z částí kvalifikace za sebou a nemusím tak stát dlouhé fronty na bouldry. Na fritu již však panuje podobná situace. Zde je dohromady 5.boulderů. Jeden primitivní, dva docela těžké a dva unreal(jedinou vyjímkou byl Adam Ondra, který i tyto bouldery přelezl, téměř s prstem v nose). Avšak na třech lezitelných bouldrech se stojí velké fronty atak se pouštím do těch unreal. V jednom z nich (dle adama 8A) dokonce na první pokus dolézám do zóny. Pak ještě stihnu asi 5 pokusů, ale v žádném se už nelepším. Ve druhém velmi intenzivně pokusuju, dohromady asi 10 pokusů, ale bouldr a vlastně i zóna, pro mě zůstaly v projektové fázi. Ve fritu se lehce vylidnilo a tak si dolézám i zbylé tři bouldery,které dávám na OS. Po fritu se ještě přesouváme k Bille. Zde se leze na betonové kostce, která je asi 3 metry vysoké a která byla opravdu hezkým zpestřením. Jsou tu spíše lehčí bouldery, a v podstatě nejsou ani závodní(Top se zde rovná zóně, v ostatních, stěnových bouldrech) a tak se mi podaří vše rychle vyběhnout.
Po kvalifikaci společně se Štěpánem, Adamem, Honzou Chválou a Kubou Srholcem jdeme na oběd a čekáme než bude Fléda otevřena. JAkmile je otevřena jdeme odevzdat kartičku s tím, sco jsme vydrtili, a zabíráme si křesla v hlavním sále. Zde probíhá Videosession tak koukáme až do pěti na lezecká a basejumpová videa.
O pul seste na s pořadatelé vyhánějí ze sálu a my namačkáni musíme čekat asi 30.minut než nás tam opět pustí. Když nám jsou dveře otevřeny tak na nás čekají již 4.finálové bouldery žen. Během asi 10.misut začíná lízt i první žena a tak začíná opravdu mooc pěkné finále. Asi nejhezčím okamžikem bylo přelkezení čtvrtého boulderu Nelly Kudrovou, při kterém se hala, řevem diváků, otřásala v základech a mě běhal po zádech mrazivý pocit. Nakonec to všem domácím lezkyním natřela Katka Fickuliaková ze Slovenska, která vyhrála, pravda těsně, před Věrou Kostruhovou a již zmiňovanou Nelly Kudrovou.
Po finále bab se musím, jako ostatní finalisti, odebrat do izolace, kde trávíme asi hodinu. Pak už Štěpán mizí v davu lidí a my v izolaci slyšíme bouřlivé povzbuzování při každém jeho, i dalších lezců, pokusu. Já se kvaligfikoval z osmého místa a tak na scénu jdu jako čtvrtý. V prním bouldru se leze převážně po jebkách. Pata k ruce a dlouhý fix do struktury která vůbec nebere. Já se dotýkám zóny, ale to je vše. Bouldr zdolává na OS jako jediný Jakub Hlaváček, Adam dává taky, ale "až" na druhej. Ve druhém, na 100 procent nejtěžším bouldru, dolézám do třetího chytu, kde jako všichni ostatní padám. Vyjímkou je opět adam, který však boulder dává s posledními vteřinami. Třetí, podle mě nejlehčí bouldr, se mi podaří na druhý pokus přelézt. Relativně lehkej začátek, skok do zóny a Fontáčovskej výlez. Bouldr ještě pokoří Kuba opět na OS, Adam na třetí pokus + přelez přidává maďar Kámvas Bálint, který asi nejlépe řeší výlez, kdy si dá nohu do úrovně těla a elegantně se dostává nahoru. Čtvrtý bouldr neskrývá žádnou zradu, jde o to jen pořádně zarvat a já na druhý pokus dávám. Adam Onsightuje a přelez přidává ještě Andrej Chrastina. Takže Adam tedy jako minulý rok suveréně vyhrál, druhý skončil Jakub Hlaváček a já jsem urval třetí místo.
Po závodech následovala parádní párty až do ranních hodin. Tak zase příští rok, už se těším!!
Žádné komentáře:
Okomentovat